Nejbližší akce

13.12.2020

Halové makety Havlíčkův Brod 2020

Minimaketářské nebe v Trnávce 2009, Trnávka 27.9.2009

Pohled na modelářské letiště v Trnávce

Pohled na modelářské letiště v Trnávce

Když jsem poprvé uviděl propozice na Minimaketářské nebe v Trnávce, trochu mě zarazil dost pozdní termín konání. Říkal jsem si že v tu dobu už bude panovat podzimní nečas, vítr ze strnišť, mlha, déšť, no klasický podzim. Ale vše bylo jinak. Naštěstí. Že bude hezky se dalo z předpovědí počasí vytušit předem, ale že to bude až tak ideální minimaketářské počasí, to snad předčilo i nejtajnější přání samotného pořadatele. Azurové nebe, příjemná teplota ani horko ani zima a hlavně neskutečné celodenní bezvětří, atmosféru provětral jen sem tam nějaký ten termický závan. Za počasím nezůstal pozadu ani sám pořadatel. Při příjezdu už stál stan kde jednak probíhalo bodování, jednak tam celý den bylo k dispozici občerstvení a bylo se tam možno skrýt do stínu před sluncem. K dovršení všeho pak byl odpoledne servírován výborný domácí guláš.

Protože se jednalo o první, a doufám že ne jediný, ročník soutěže minimaket na modelářském letišti u Trnávky, byli jsme zvědaví na to jak to bude vypadat na letišti samém z hlediska RC minimaket a v jeho okolí, to z hlediska volných minimaket. Samotná dráha je nakrátko vysekaný travnatý pás, co do rozměrů pro RC minimakety bohatě dostačující, ale přece jen tráva, ač kratičká, je pro vzlet a přistání malých modelů problém. Zato volné minimakety si mohly lebedit, kolem této dráhy byl dostatečný prostor s trávou trochu vyšší a dál pak všude okolo vojtěška ani ne do půli kolen. Jaká to pohoda při vzpomínce na medlánecké letiště obklopené letos lány kukuřice. Pokud by foukalo, potenciálně nebezpečné by snad mohly být jen malé lesíky vzdálené nějakou tu stovku metrů od místa vzletu.

Ale k vlastní soutěži. Už předem jsme se dohodli že RC minimakety budou létat jen exhibičně, pro otestování letiště a hlavně pro neujasněnost co RC minimaketa je a co není. Takže do soutěže s dvacetinkami nastoupilo devět modelářů s třinácti modely. Kategorie volných minimaket CO2/elektro měla účastníka jediného a není se co divit - poslední soutěž v této kategorii se uskutečnila už ani nevím kdy a tak ji většina modelářů opustila a modely povětšinou předělala na RC. Všechny modely byly staticky obodovány, což i při trochu menším počtu minimaket zabralo celkem dost času. Ten však spolehlivě vyplnily lety RC minimaket, které po celou dobu zaplňovaly oblohu nad letištěm a tak se bylo stále na co dívat. Díky bezvětrnému počasí se ve vzduchu střídaly jak ty nejlehčí RC minimakety s hmotností do 200g, tak ty větší kolem 300g až po ty hmotnostně i výkonově na samé pomyslné hranici této kategorie. Sólo vystoupení dmychadlových MiGů Tondy Alferyho střídaly skupinové lety celé škály druhoválečných i prvoválečných stíhaček z produkce Alfamodel a FSK, po obědě vyhledávaly dvacetinkám termiku lehké konstrukční, spíše do haly určené RC minimakety Tondy Alferyho a Pavla Stráníka. Prostě - vysílače si nastačily ani chvíli odpočinout. Do toho vzlétly občas i další modely, od RC oldtimerů Zdeňka Rašky po vrtulník jednoho z místních modelářů.

Před polednem byly volné minimakety obodovány a začaly soutěžní lety. V jejich průběhu přijel pak ještě Robert Pajas odkudsi z dáli na bicyklu s rozkládací dvacetinkou v krabici v batohu. Standardně jako první vzlétl Lubomír Koutný se svým ex-novým Mustangem P-51H a po něm pak soutěž vcelku plynule ubíhala, nebylo kam spěchat. Atmosféra nejen soutěže volných minimaket, ale i předvádění RC minimaket, je asi nejlépe patrná z fotogalerie. Je ale trochu s podivem že letové výkony zůstaly za očekáváním. Pouhá dvě maxima v kategorii dvacetinek svědčí o tom, že bezoblačná obloha dělala soutěžícím problémy s nalezením termiky a zpočátku hodně rosou zvlhlé blízké pole s vojtěškou také termice příliš nepřálo. A tak poklidný průběh soutěže narušila jen vážná havárie Ta-152C Dušana Garby, který ostatně neměl mnoho štěstí ani se svou druhou dvacetinkou, a pak dálkový let Bety Be-56 Roberta Pajase, která skončila ve větvích stromů blízkého lesíka. V kategorii CO2/elektro bojoval Petr Fajtl sice jen sám se sebou, ale po několka zalétávacích letech předvedl s Čihákem Rapidem dva krásné lety a z nich vytěžil dvě maxima, což by mu na vítězství jistě stačilo i při početnější účasti. Zato s Nieuportem XI se spíše trápil a nakonec jej poškodil nárazem do vzletové desky.

[Felda]

Výsledková listina kategorie M-min 1:20 ve formátu PDF (60kB)
Výsledková listina kategorie M-min CO2/elektro ve formátu PDF (55kB)
A jak první ročník soutěže viděl pořadatel si můžete přečíst zde (PDF, 24kB)