9. ročním Minimaketářského nebe v Trnávce, Trnávka 9.9.2017

Tradiční stan pro bodování modelů

Letošní 9.ročník měl v záhlaví tři devítky. Jak se ukázalo, moc šťastné nebyly. Už týden před soutěží byla předpověď počasí nevalná. Nakonec nepršelo a celý den bylo jasno, dá se říci krásně. Bohužel další podstatný parametr - vítr - minimaketářům nakloněn nebyl. Po příjezdu na letiště byl ještě velmi příjemný 1-2 m/s. Bohužel během dne sílil a v době zahájení létání už foukalo 5-8 m/s. Soutěž jsme zahájili obligátní stavbou stanu. Letos byl nový a nutno podotknout, že díky lepší organizaci se jej podařilo postavit brzy. A tak i přes půlhodinové zpoždění díky informačnímu šumu v řadách organizátorů se podařilo dokončit stavbu do 9 hodin, kdy bylo plánováno zahájení. Přes početné omluvenky se sešlo 10 soutěžících. Bohužel letos nikdo nepřivezl RC minimaketu, takže tato kategorie byla vyřazena z programu. Sešlo se 16 minimaket v kategorii M-min a 5 v katerii M-CO2/el.

Modely čekající na statické obodování

Letošní novinkou byl krásný, bohužel nezalétaný, Messerschmidt Bf-109 E4 Mariána Líšky, který dorazil až z Prievidze. Další novinkou byla Tatra T.201 Jirky Tamfala z Opavy, který se specializuje na makety českých letadel. Třetí novinkou a první létající dvoumotorovou dvacetinkou v Trnávce byl Heinkel He-219 Uhu Radka Čechlovského, který model dokončoval do časných ranních hodin. I tak ještě na něm pár drobností chybělo. Naproti tomu nejstarším modelem byl Fokker Dr.1 Karla Křiváka, který už má kolem třiceti let. Je na něm vidět, že se stavěl ještě v době, kdy se kladl důraz na něco jiného, než dnes. V kategorii CO2/el. byl novinkou model Roland D.II Tondy Alfery, který byl původně dvacetinkou, teď dostal elektromotor. Stejně tak Pfalz D.IIIa a Blohm & Voss BV.155 Jirky Doležela.

Po zahájení soutěže se bodování ujaly dvě bodovací dvojice ve složení Jiří Doležel - Jiří Alfery a Pavel Laník - Antonín Alfery. Díky menšímu počtu modelů se bodování podařilo dokončit kolem 11 hodiny a okamžitě se začalo s létáním, bohužel už za poměrně silného větru. Proto mnozí své náročnější či nezalétané makety šetřili a ponechali je v krabici. Výjimkou byl Tonda Alfery, který provětral oba své modely. Pravda, nakonec vítězný model Morane-Saulnier N vytáhl až poté, co při jednom ze startů vážně poškodil svůj krásný Nieuport 28. Starty kolem 30s. byly v daném počasí velkým úspěchem. Trochu hůře zalétal s druhým Morane-Saulnier N Jirka Doležel. I tento model létal kolem 60% svého maxima a obsadil druhé místo. Jen v krabici nechal Jirka druhý dvoumotorák v soutěži, Vickers Type 432. Na třetí místo se výbornými lety probojoval Jiří Tamfal. S Avií Av-36 Bojar se mu podařilo odstartovat dvakrát do stoupáku, a tak přes bodový handicap ze statiky jej letová část posunula na "bednu". Nejdelší lety soutěže předváděl jeho učeň - člen kroužku který Jirka vede, Tomáš Adámek, s Itohem N-62 Eaglet. Jeho výkony 49s ze stolu a 65s z ruky byly důkazem toho, že tento typ umí létat i za velmi špatných podmínek a to i v rukou začátečníka. Bohužel jeho poslední let, který byl i posledním soutěžním letem soutěže vůbec, se mu stal osudným. Po ustředění do stoupáku model nabral kurz na les a za ním se všem ztratil. Přes intenzívní hledání se model nepodařilo nalézt a přavděpodobně skončil na některém stromě v lese. Tomáš obsadil celkově čtvrté místo, ale byl vyhodnocen jako nejlepší žák. V náročných podmínkách se podařilo velmi slušně zalétat Radku Čechlovskému s jeho novým dvoumotorovým He-219 Uhu. Radek předvedl dva úspěšné lety. Bohužel model byl předložen k bodování s podvozkem a když soutěžící neabsolvuje alespoň jeden let s koly, nelze uznat let ze země. Započetl se mu proto jen let z ruky. Už tak jsme jej nechali soutěžit i přes nedodržení stanoveného měřítka. Celkově obsadil 5.místo. Soutěž poznamenaly i některé havárie. Už zmíněný Nieuport 28 Tondy Alfery přišel o horní křídlo, Chilton Tondy Křižky o půlku křídla. Nejhůře dopadl můj Mig I-220. Postupně jsem jej neúspěšnými starty devastoval, až poslední třetí ranou do země jsem jeho soutěžní kariéru definitivně ukončil. Rozloučení s ním jsem ale ponechal až na úzký rodinný kruh (popelnice před domem).

V kategorii CO2/el. nikdo ze soutěžících nechtěl riskovat poškození modelu, a tak pořadí bylo určeno jen na základě statiky. Dělené první až druhé místo obsadil Marián Líška s modelem Fokker D.VIII a Tonda Alfery s modelem Roland D.II. Třetí byl Jirka Doležel s Pfalz D.IIIa.

Spokojený vítěz Tonda Alfery

Po ukončení soutěžních letů se všichni pustili do bourání stanu, zatímco jsem já zpracovával výsledky a diplomy pro nejlepší. Tradičně tak došlo k situaci, že jsem přišel o střechu nad hlavou a v nastalém větru horko těžko hájil svůj "úřad" před ulétnutím. Ceny pro nejlepší dodal tradičně hlavní sponzor soutěže - JETI model z Příbora. Nad dalšími ročníky visí trochu otazník. Kamarádi z klubu, kteří mi hlavně pomáhají s organizací soutěže, stárnou a fyzická námaha při přípravě je už poněkud zmáhá (stěhujeme vždy těžký stan a lavice se stoly). Ale snad to ještě nějak zvládnou, alespoň při tom příštím, jubilejním 10.ročníku.

[Dušan Garba]

Výsledková listina kategorie M-min 1:20 ve formátu PDF

Výsledková listina kategorie M CO2/el ve formátu PDF