minimakety.cz

Po zalétání oříška Evangelu mi to nedalo a začak jsem uvaživat o jiném, hezkém a snad o létavějším dvoumotoráku a tím by mohl být právě Hornet- Takže nakonec jsem se postil do stavby. Po pravdě řečeno je to mnohem náročnější, než byla stavba stejného typu dvacetinky.

Těším se na pokračování! Jen mne trochu zarážejí u oříšku ty protiběžné vrtule a navíc na místní poměry smysl jejich otáčení.

Jirko, já vždy u dvoumotoráků používám protiběžné vrtule. Pouze u Evangelu jsem to zkusil se stejným smyslem otáčení a byly s tím trable, takže nakonec také dostal protiběžné.
Ano máš pravdu na fotkách kostry ty gondoly ještě nejsou na křídlo přilepené a jsou prohozené, samozřejmě, že při malé štíhlosti křídla je lepší, aby se vrtule točila tak, že nahoře jde list ke konci křídla (americký způsob snižuje indukovaný odpor a brání přetažení na konci křídla, naopak německý způsob je vhodnější při větší štíhlosti, kdy reakční moment pomáhá zmenšit klonění z nerovnoměrných momentů, nebo výpadku výkonu motoru). Problémem u protoběžných vrtulí bývá snaha modelu prudčeji stoupat a také větší poloměr zatáčky, takže je to pak model jen do velké haly...

Ten Hornet je moc hezký. Ještě to pěkně potáhnout a bude tu po delší době zase krásný dvoumotorák, i když jen oříškovský pididvoumotoráček.
Ohledně toho smyslu otáčení vrtulí je to trochu otázka, obojí je odůvodnitelné a tak jsem si dal práci a skouknul pár historických fotek dvacetinek co mi vytanuly na mysli a jediné na které jsem narazil, co měly smysl otáčení vrtulí od sebe (pravá pravotočivá, levá levotočivá - americký způsob), byly Lubošův MiG DIS (ale nejsem schopen identifikovat který z těch dvou třech to byl) a můj i Raškův Lightning. A to oba typy mají dosti velké zúžení křídel takže je to tak asi správně a letové vlastnosti to potvrzovaly, ale jinak většina ostatních to má naopak a taky dobře lítaly. Takže nevím.

Vrtulové komplety budu zrejme zamenitelné - oplatí sa vyskušat obe varianty. Taktiež sa možno oplatí ešte pred potahom výraznejšie potlačit osi vrtulí. Stavba je moc pekná. Hornet bude určite zaujímavý stroj.

Takže po více jak týdnu další práce je oříšek D.H. 103 Hornet hotový. Povrchová úprava je z barevného modelspanu (kompresor jsem již vyhodil do popelnice a stříkané modely již nikdy stavět nebudu, nechci zamořovat byt výpary z nitroředidla), vše v barvách prvního prototypu PX 225. Kabinu jsem lisoval 4x z různého materiálu, smysl otáčení vrtulí jsem volil americký, tedy vrch vrtulí se točí ke konci křídla. Podvozek je včetně všech vzpěr, ale zatím bez otevřených panelů podvozku, o tom se rozhodne až po letových zkouškách. Je možné. Že se nechá bodovat a bude i létat jen v čisté konfiguraci, bez podvozku, nebo naopak s podvozkem a možná i se starty ze země. To se uvidí, až jak zvládnu zalétávání.

Hotový prázdný model Horneta váží jen 9 g. Nejprve jsem využil již hotové svazky z Evangela smyčky z gumy TAN SS 06/2017 o délce 300 mm 1,6 g/m, každá váží 1,0 g a dá se do ní maximálně natočit 1860 otáček při teplotě 25°C (ale to jen jednou, v soutěži asi maximálně 1600). Takže letová byla přesně 11 g, což na dvoumotoráka není moc. Těžiště bylo přesně na hlavním nosníku, tedy asi v 25%, což je mírně těžký na nos. První klouznutí do trávy u našeho baráku, je to OK i když klouzavost jen asi 1:4, ale dvě velké čtyřlisté vrtule opravdu hodně brzdí.
Jdu tedy na svůj plácek za dálničním přivaděčem. Na lavičce, kde obvykle modely natáčím jsou dva hoši a ochotně mi ji uvolňují. Natáčím jen 400 otáček a jdu na start, Začátek letu je moc hezký, stoupání ve velmi otevřené levé zatáčce však brzy přechází v přímý let ve výšce cca 10 m přímo proti zdi vysokého paneláku. Naštěstí model přechází do otevřené pravé zatáčky a let končí ve větvích vysokého smrku, naštěstí propadává hned o několik větví dolů a končí zaklíněný ve výšce 4 m, daří se mi jej podebrat klackem a vysmeknout tak, že se z větve vyhákl a spadl. I když jsem si myslel, že jej při pádu zachytím, tak se mi to nepodařilo a při dopadu na tvrdou dlaždici se zlomil jeden list vrtule. Jde se domů, šlo by se i pokud by vrtule byla v pořádku. Pokračovat na malém plácku s tímto modelem zkrátka nejde, musí se na letiště. Také je třeba udělat nové tenčí svazky asi z gumy 1,3 g/m, protože s těmito by se nedalo létat ani v té největší hale.

Na obligátní historku se sundaváním ze smrku jsem se vyloženě těšil!


Jinak ve vší úctě, Luboši, ty jsi regulérní šílenec. Tvoje stavěcí tempo prostě nepochopím...

Asi máš pravdu Honzo. Pokud by děcka normálně chodila do školy a fungovaly kroužky, tak bych se věnoval děckám v kroužku, dokonce některé starší makety jim dal jako stavební vzory a tím by se uvolnilo nějaké místo pro novou dvacetinku. Jenže vše je jinak, jak řekl ten moudrý rabín. Místa je v bytě i ve sklepě málo a tak jsem tento rok stavěl jen oříšky, které přece jen zaberou méně nísta. Některé budu asi muset zpopelnit a pokud ještě před koncem školního roku se otevřlou kroužky, tak by se vše mohlo vrátit do normálu.

Tak mi to nedalo a rozhodl jsem se zkusit cca o 15% tenčí svazky do Horneta. Nejprve jsem pomocí nové váhy převážil svazky se kterými byl proveden první let. Zjistil jsem, že se jednalo o smyčky z gumy 1,75 g/m a předpokládal, že vhodné nové by měly být asi 1, 4 g/m. Moje řezačka je starý krám, nepříliš povedená kopie Czechovského v provedení made in Bárta a je problém se hned trefit na správné nastavení, trvalo to 2 hodiny, něž jsem uřízl gumy na 2 šarže svazků. Ty první byly 1,53 g/m a druhé pak 1,47 g/m, v obojím případě smyčky i délce cca 300 mm. Dnes to od rána dost foukalo, odpoledne zapršelo, ale navečer již bylo bezvětří i když vlhko. Nedalo mi to a já dal do Horneta staré svazky z Evangela 1,40 g/m o délce 265 mm do kterých lze maximálně natočit 1750 ot. při teplotě 25°C.

První let měl být na 400, aby model nepřecházel brzy do pravé zatáčky, tak jsem do levého svazku natočil o 5% otáček méně. Let začal s mírným náklonem doleva v horizontu a přistáním s velkým zbytkem otáček. Další let na 800 otáček začal v levé stoupavé zatáčce do výšky asi 3m a po půl zatáčce následoval přímý let do parčíku, kde jsem model půl hodiny hledal a nakonec našel visící na větvi přímo nad chodníkem kudy prošlo několik lidí, kteří by na něj mohli šlápnout, pokud by o něj zavadili a on jim spadl pod nohy. Přesto jsem ještě zkusil třetí let, tentokrát na 1000 otáček v pravém motoru a jen 950 v levém. Konečně model měl po celou dobu letu pravidelnou levou zatáčku, nastoupal asi 4m výšky odletěl celý jeden okruh o průměru asi 25m a přistál s polovinou otáček na smrku ve výšce 3m.
Asi by to chtělo zkusit nové svazky 1,47 g/m o délce 290 mm, do kterých lze maximálně natočit 1830 ot. při teplotě 25°C. Zůstává otázkou, zda vůbec se vejde k létání v některé z našich hal, nebo to bude jen model pro létání venku na letišti.
Přesto jsem se rozhodl zkusit svazky, smyčky o délce 300 mm z gumy 1,47 g/m, jeden svazek váží 0,87g, druhý 0,90 g ten těžší do vnějšího pravého motoru pak nutí model do užší zatáčky po startu. Dnes ráno byla velká rosa a 10°C, točím 300 otáček a model letí hezky v kruhu o průměru jen asi10m. přistání s velkým zbytkem. Model je nyní ze spodku dost mokrý a potah zvlněný, točím 700 otáček, hezký výstup do asi 5 m výšky v levé zatáčce, po půl okruhu však zhoupnutí, ztráta výšky, znovu zhoupnutí a po dokončení okruhu o průměru 20- 25 m přistání s velkým zbytkem otáček. Bude dobré zkusit znovu se suchým modelem, větším vyosením SOP a zmenšením prokroucením křídla.

Navečer po přeháňce zalétáno přesně dle závěrů z ranního létání. Tedy SOP a křídlo přetřené nitroředodlem, SOP více do zatáčky, křídlo s menším prokroucením, nové svazky smyčky o délce 300 mm z gumy 1,53 g/m.
První let na 400 ot. hezky v horizontu a v levé zatáčce asi jen 8 s a velký zbytek ve svazcích.
Druhý let na 700 otáček, jeden okruh o průměru 20m, výška 3m asi 15 s, opět velký zbytek otáček.
Třetí let na 820 otáček, dva okruhy o průměru 25m , výška 5 m, čas asi 24 s menší zbytek otáček
Čtvrtý let na 800 otáček, start ze země na dětském hřišti na dlaždičkách byl parádní, po rozjezdu asi jen 1m, hezké stoupání v levé zatáčce o průměru 10m, výstup do výšky 1m a pak náraz do živého plotu, model zachcený moc otáček neuteklo, takže na zbytek ještě jeden strat do výšky necelý metr a hezké přistání. NAPROSTÁ SPOKOJENOST, VÍCE UVIDÍME VE VĚTŠÍ HALE...

Neděle 23.5. ráno 15°C bezvěrří. 400 ot. let asi 10 s velký zbytek.Na 800 ot. strmější stoupání, zhoupmutí výška 3 m , let asi 18s. Na 1200 ot. opět po stoupání zhoupnutí, výška asi 7 m, dva velké okruhy, let 25s, přistání na římse nade dveřmi ve výšce 3m, pak dolet na zbytek otáček asi 8 s, takže celkem by to bylo 33s. Extrapolací lze odhadnout, že na 1600 otáček by let mohl být cca 40s, jenže výška rozhodně přes 14m. Takže asi by to chtělo naučit model pložší jen mírně stoupavou spirálu na začátku letu, aby dostup na 1600 ot. nebyl přes 10 m a při tom ve svazcích nezůstával tak velký zbytek.
Podařilo se mi uříznoout nové svazky smyčky l = 300 mm 1,60 g/m, Osy vnitřní levé vrtule lehounce potlačit (model my měl mít užší, méně stoupavou spirálu bez zhoupnutí) a po letu by nemělo v gumě zůstávat tolik otáček, takže let by měl být delší. Pokud bude model příliš stoupat a na 1600 otáček by se po startu z ruky nevešel do 10m vysoké haly, pak je třeba zkusit starty ze země za které je bonifikae 5s.