ANT-25 jako M-oř

[Lubomir Koutny]

Ve třicátých letech bylo mnoho pokusů o překonání dálkových rekordů, řada společností pro tento cíl projektovala speciální letouny. V SSSR se tohoto úkolu v r. 1931 ujal konstruktér Pavel Suchoj ve skupině pokusných konstrukcí pod dohledem samotného Tupoleva. Jednomotorový samonosný dolnoplošník s velkým štíhlým křídlem o rozpětí m a poměrně malým trupem a polozatažitelným podvozkem měl obrovské nádrže, takže polovinu letové váhy tvořilo palivo. Maximální dolet byl až 11 000 km, max rychlost 240 km/h, cestovní 167 km/h a dostup 7500 (ten ovšem jen s minimálním množství paliva, jinak s plnými nádržemi byl velmi malý). Nejlepším pilotem dosahujícím rekordních výkonů s tímto typem byl Gromov, ale největší popularity dosáhl Stalinův oblíbenec, stíhač Čkalov, který uskutečnil přelet do USA přes severní pól.
Pravidla kategorie M-oř říkají, že maximální rozměry modelu jsou limitovány buď rozpětím 13", nebo délkou trupu bez vrtule 9". což v případě tohoto typu umožní, aby model měl rozpětí přes půl metru. Pokud bude model lehký, pak může létat velmi pomalu a tak dosahovat opravdu dlouhých časů.
Sondoval jsem, zda Pavel Stráník pojede na soutěž halovek do Hlučína a bude mít v autě volné místo. Pavel mi napsal, že mimo Sopvith Baby do přesných maket nemá žádného oříška. Pokusil jsem se ho přesvědčit, aby si do té doby postavil M-oř ANT-25 a poslal mu na něj perfektní podklady.
Pavel nijak nereagoval a tak po nějakém týdnu jsem se do stavby tohoto typu pustil sám. Protože již tak dost prostoru v mém pokoji zabírají krabice s modely, tak další přes půl metru velká by se mi nelíbila, proto od samého počátku jsem uvažoval, že křídlo bude dělené i za cenu, že toto řešení je o trochu těžší.
Protože jsem se již před rokem rozhodl, že nebudu stavět modely se stříkanými barvami a proto vyhodil svůj kompresor do kontejneru, tak potah je tvořen barevnýmmi papíry Plyspane, což je také poněkud těžší řešení. Hotový model i se svazkem smyčkou z gumy TAN SS 2,0 g/m o délce 380 mm a po dovážení cca 0,5g na náboji letové vrtuli 200/250 nyní váží přesně 8,0 g. Zalétávání není jednoduché, protože model je velni citlivý na seřízení a jaksi se mu moc nechce do levé zatáčky. Nedalo mi to a na mém plácku jsem zkusil pár hopsů. Napřed klouznutí, i přes velkou stojící vrtuli klouže hezky, ale zatáčí doprava. Kroutím trochu SOP do lévé. První natočení na 400 ot. model letí v horizontu a lehce zatáčí doprava. Kroutím více SOP a další let začíná velmi otevřenou levou zatáčkou, konec přímý, přistání po 10s s velkým zbytkem. Točím 600 ot a ještě více kroutím SOP. Výsledkem je hezké stoupání do výšky asi 3,5 m v pravidelných levých kruzích o průměru tak asi 14m, necelé tři okruhy a přistání již s menším zbytkem otáček. Nemám tři ruce, takže bez stopek jen odhaduji : vytočených cca 500 otáček, to odpovídá asi 115 m letu, souhlasí s necelými třemi okruhy. Let je velmi pomalý, jistě pod 4m/s, takže odhaduji, že trval cca 35s. Extrapolace na natočených 1500 je někde u 100s, na 1800 snad až 120s, ale to asi již by byl model ve stropě Hlučínské haly. Další létání mělo za cíl udělat nějakou letovou fotku, napřed jen šlo o starty, pak při natočení na větší obrátky můj pomocník poněkud zaváhal a sotva zachytil model ve výšce paneláku, přistání bylo ve větvích ořecha ve výšce 8m. Šel jsem domů pro teleskopickou tyčku a když jsem se vrátil, tak ten hoch seděl na lavičce a model měl v rukách, bez poloviny VOP, On tem model sestřelil házením klacků do těch větví a díky tomu, že model je rozdělávací, tak po částech ze stromu spadl. Pokud někdo tento typ postaví s křídlem v celku, potažený kondenzátorovým papírem a stříkaný humbrolkami, pak letová váha může být kolem 6 g a výkony podstatně vyšší.

[Lubomir Koutny]

Úterý 15.6. ráno v 8 h 30min bylo po dlouhé době úplné bezvětří, tam kde již svítilo slunko na mém plácku suchá tráva, pouze ve stínu rosa. Vzal jsem ANT-25, že zkusím udělat nějaký letový záběr. Točím 500 otáček, ale model odmítá točit zatáčku a končí ve větvích stromu na štěstí nízko v dosahu rukou. Ve svazku zůstalo asi 300 otáček a tak dotáčím dalších 300 a kroutím SOP více do levé zatáčky, podařil se pěkný let, ale fotky jako mouchy na skle. Do nevytočeného svazku přitáčím hodně a ztrácím kontrolu, kolik. Svazek má již asi 50 natočení za sebou a aby se dosáhl potřebný moment je třeba natočit hodně, ještě přihýbán SOP a trošku i VOP, abych zmenšil průměr zatáčky. Hned po startu vidím, že jsem to přehnal, model stoupá dosti strmě v levé spirále do výšky asi 7m, tam přechází do klidnějšího, ale stále stoupavého letu, po třetím okruhu o průměru asi 15m je výška přes 10m a model ještě stoupá, hrozí, že pokud otevře zatáčku tak přistane na střeše baráku, nebo na vysokém smrku. Naštěstí stále krouží nacentrovaný nad středem plácku, konečně začíná klesat a já se snažím o nějakou tu fotku. Po pěti okruzích model hezky přistál na místo startu a je mi jasné, že dnes jsem si již vybral svou dávku štěstí, je třeba to zabalit a jít domů.
Jen odhadují, že při startu bylo v gumě asi 1200 otáček. Pět okruhů o průměru 15m dává proletěnou dráhu asi 250 m a při rychlosti letu 4 m/s by to bylo něco kolem minuty, to odpovídá i těm 1200 otáček a stoupání vrtule, když model přistál s téměř prázdným svazkem. Je pravděpodobné, že během letu byl nad pláckem slaboučký stoupavý proud a proto ta výška podstatně vyšší než jsem předpokládal vzhledem k natočeným obrátkám a již unavené gumě.

[Jiří Doležel]

Myslím, že tento typ má velký potenciál, takový nový Kalinin

https://www.youtube.com/watch?v=q2G2wSKBM6o

[Lubomir Koutny]

Parádní video ukazuje, jak dobře to Američanům létá. Zajímalo by mne co jejich minimakety váží, asi budou opravdu velmi lehké. Jejich ANT-25 létá fantasticky 200 s po startu ze země, to vyráží dech. Pro mne je zajímavé, že létá pravou zatáčku i ten můj se cpal také do pravé a do levé se mu nechtělo. Pokud je hodně velká, vysoká hala, pak není problém s ježděním vrtulí po stropě a pravá je pro některé typy výhodnější. Ale jim nádherně létá i Jak-3, který jinak na M-oř není zrovna nejvhodnější, ale pokud je velmi lehký, pak je to paráda. Myslím, že u většiny jejich minimaket je barevné provedení pouze barevnými papíry, prakticky není vidět ty u nás nyní velmi časté stříkané povrchy.
Ano, oříšek typu ANT-25 nabízí opravdu velký potenciál i když v případě toho mého mohou být maximální výkony sotva poloviční oproti tomu, co vidíme na videu z amerických Indoor Nationals. Doufám, že i u nás se najde někdo, kdo dokáže tento typ postavit v potřebných váhových relacích a pak i v patřičné výkonosti.

[Hugo]

Asi se mýlím, ale mne to chvílemi připadalo, ze ten americkej model letá se stavitelnou vrtulí, co používají pokojáčkáři. Pozoruhodný let.

[Lubomir Koutny]

Nemyslím, že se jedná o stavitelnou vrtuli, to by nezvládl start ze země. Jinak po včerejším létání jsem kontroloval svazek a zjistil, že po asi padesáti natočeních (většinou od 400 do 800 otáček a jediném na cca 1200) je guma až do poloviny šířky natržená. Udělal jsem tedy nový svazek z gumy TAN SS 06/2017 smyčka o délce 400 mm a váze 1,6 g, tedy 2,0 g/m. A šel vyzkoušet na můj plácek hned ráno o půl deváté. Byl úplný klid asi 17°C, napřed jsem natočil jen 400 otáček, model letěl hezky v horizontu ve velmi otevřené levé zatáčce a nakonec zcela rovně asi 22s, pak zachytil o větev stromu ve výšce1m a spadl, když ve svazku zůstalo asi 50 obrátek. Na další let jsem natočil 650 otáček a více nakroutil SOP do zatáčky. Následoval moc hezký let ve výšce asi 8 m cca 35s. Zkusil jsem udělat pár fotek a snad tu nejlepší přikládám. Model považuji za zalétaný, ale maximální výkony mohou být sotva poloviční ve velké hale. Jak se podaří model zkrotit v Hlučíně, toť otázka.

[Lubomir Koutny]

Fascinován tím videem a více jak tříminutovými lety ANT -25 jsem vznesl dotaz kolik ten model váží (myslel jsem, že se jedná o peanut) a v jak vysoké hale létá. Všechno je jinak, jak řekl moudrý rabín ještě před svou smrtí :

Re: peanut ANT-25
Hello Tom, Lubomir:
First of all, fantastic peanut Lubomir! It must be great to see it flying. Easy to see why you have such a smile on your face. Long wings are so efficient!
My model is Coconut Scale. It has a 65" wingspan, about 325 square inches of wing area. Weight without rubber is about 35 g. Flies on a loop of 1/4", more or less. As you saw in the video, flights are often well over 3 minutes. But your Peanut might do 3 minutes when fully wound, too! The Kibbie dome is very high, about 145'. Plenty of room there!
I built a Pistachio ANT-25 a long time ago, 6" long, flew very nicely also. But it did not look as good as your Peanut.
Tom, good to hear from you! Glad you remember those days at Comsat. But if you saw a ANT-25 flying outdoors, it was not mine. I have never flown mine outdoors. Somebody else must have built one?
Ric Choate, down in Florida, built one to my plan, but I doubt if he ever flew his outdoors either.
Best wishes,
David

Takže žádný peanut, ale velmi lehká dvacetinka přes 1,6 m rozpětí, létající na smyčku gumy 1x6 v hale vysoké jako pavilon Z na brněnském výstavišti.

[Lubomir Koutny]

V Hlučíně jsem se marně snažil naučit model létat v hale, vždy si našel nějakou stěnu do které narazil a pravidelné levé kruhy odmítal létat. Pokusy předělat jej do pravé zatáčka byly poznamenané improvizací. Až doma v pondělí se to trochu dařilo, ale ke spokojenosti bylo daleko. Zjistil jsem, že SOP má zlomenou náběžku a svazek je suchý, výkony nic moc.
Dnes ráno bylo bezvětří, asi 18°C, tráva po nočním dešti ještě vlhká, vlhký byl i vzduch a potah povolený, lehce zvlněný. Model opravený a svazek pořádně namazaný ricinovým olejem, na pravém křídle odstraněný negativ, takže nyní je rovné. Na mém plácku byl klid a tak hned natáčím 950 obrátek, ale mezitím přišel závan větru, asi se někde utrhla bublina ohřátého vzduchu. Počkal jsem asi 2 minuty, až se vzduch zcela uklidnil a startuji do pravé zatáčky. Model moc hezky stoupá v pravé stirále do výšky 5 m, tam přechází do velmi slabého stoupání a točí jeden pravý okruh o průměru 15 m za druhým, při tom nastoupal do výšky 8-10m, to se již velmi přiblížil k vrcholkům stromů u dálnice, další tři okruhy již mírně klesá, ale ty stromy míjí jen asi o půl metru, pak konečně končí motorový let když je model otočený na střed plácku, asi po minutě letu následuje pár zhoupnutí (uzlíky na svazku v zadu u kolíku) a měkké přistání do trávy. Celý let sledovala slečna se psem střední velikosti bez náhubku a vodítka, naštěstí pes zůstal v klidu, já také a spokojený odkráčel domů. Pokračování příště, až nebude tak vlhko. Jinak naprostá spokojenost. Ano ten ANT-25 létá dobře, ale do prava !