Roland D.XVI jako M-oř

[Lubomir Koutny]

Po té co jsem děkoval Jirkovi za nový 3 pohled tohoto letounu, kde je větší hloubka křídla. tak Jirka mne hecoval, abych tuto dvacetinku postavil znovu. To jsem odmítl ze dvou důvodů. Jednak jsem se svou dvacetinkou spokojený pokud jde o kvalitu provedení a také s tím, jak se nyní po letech podařilo vylepšit její letové výkony, není jistota že nová dvacetinka by byla lepší. Já tuto jsem dal mladému Reichardovi, kde bude v prodejně jako exponát dvacetinek. Se soutěžním létáním dvacetinek jsem skončil a na létání pro radost mám spoustu dobrých dvacetinek v krabicích jak v pokoji, tak i ve sklepě,
Nicméně ten nový podklad s větší hloubkou křídla se mi zdá vhodnější na Oříška. Rozhodl jsem se, že tento by měl mít pořádně udělaný motor a byl jsem zvědavý, kolit toto bude vážit. Takže přikládám dvě fotky toho, co jsem uděkal jako první a co by mělo rozhodnout o tom, zda má smysl pokračovat,

[Lubomir Koutny]

Roland D-XVI M.oř
Mám hned pár problémů. Může mi někdo, kdo zná detailně konstrukci křídla poradit? Nechápu proč na obou 3 pohledech křídla jsou zakreslena položebra od hlavního po pomocný nosník a chybí tam od náběžky po hlavní nosník. Pokud by se jednalo o dnešní moderní konstrukci s D skříní na náběžce pak bych to chápal.
Ještě větší problém nastal, když jsem začal vážit. Celý komplet motor, hlavice a kryt má hrozivé 3gm z toho vlastní motor 2,1 g a to je po čertech moc. Asi by bylo moudřejší ten motor jen nakreslit na víko hlavice překryté X výztuhou, jak jsem to udělal u dvacetinky a ušetřil by se 1 g,
Zajímavé je porovnání motorů SH 160 hp a Mercedes Benz 160 hp. Hvězdicové= motoryvycházely tradičně lehčí zde to bylo 195 kg, birotační motor měl slušnou výškovou výkonnost, ale nízkou životnost a hlavně velký čelní odpor. Řadové vodou chlazené motory byly těžší 315 kg, ale tento díky překomprimovaní měl vynikající výškové vlastnosti, plynule regulovaný výkon a pokud by při zemi nebyl škrcen, pak by dával 240 hp.
U minimakety M-oř.však ty váhové údaje vychází naopak a Roland D-XVI s tím HS vyjde o 2-3 g těžší než předprototyp Fokkera V.27
Předpokládané váhy motor 2,1
m. kryt 1
křídlo 1,3
podvozek 1
kotmidla 0,7
potah, lak 2.4
vrtule 1,5
Prázdný model 10,0
Svazek 2x 3,2 x 350 2,5

Také je otázkou, zda by měl tento oříšek létat v levo, nebo jak to ukázal předprototyp Fokker D.27 s rovným křídlem do prava. Pokud by se uvažovalo o létání v hale, pak asi v levo a pak tam musí být větší lomení křídla do U,

[Lubomir Koutny]

Je léto, tedy, čas vhodný na vycházky a výlety. Uplynulé týdny byly horké, takže člověka to lákalo k vodě, času na stavbu moc nebylo a ta pokračovala pomaleji, než by tomu bylo třeba v zimě. Nicméně kostra je z většiny hotová, chybí kryty za motorem a celý vzpěrový systém, více než slova ukážou fotky. Ještě je možné, že kola podvozku, která jsou ze styrofanu budou nakonec balzová, což je sice pracnější, ale umožňuje to přesnější provedení.

Vůbec mám takový pocit, že stavba tohoto oříšku v mnohém připomíná úvahy o nákupu letounů F-35 pro armádu ČR, také něco, co je moc těžké, není to bez vady a je to naprosto zbytečné. Nevím, zda a kde se ještě zúčastním halových soutěží oříšků, pokud ano, pak zrovna tento model nebude mít největší šance na dobré umístění v takové soutěži, mám starší a vhodnější modely. Tak proč v tom pokračuji? Inu je to určitá umíněnost a kus Ega

[Lubomir Koutny]

Stavba pokročila a váha roste. jen potah křídla je za 1g a to ještě přjde lak a znaky. Hlavně nevím kolik bude nutné dovažovat na čele náboje vrtule-

[Lubomir Koutny]

Takže konečně je oříšek dokončen. Zajímavé je porovnání s dvacetinkou, ta má letovou váhu 30g, oříšek 15g (a to i přesto, že jsem šetřil vahou - potah kashmir 9/m2, pečlivý výběr balzy, lepidla a málo laku),velmi krátký předek nutně potřebuje extrémní dovažování !!! Protože poměr lineárního zmenšení je asi 0,7 pak plocha křídla bude poloviční a plošné zatížení zhruba stejné. bohužel Re je při stejné rychlosti letu o 30% nižší a proto lze očekávat jisté problémy se stabilitou a výkonností, naopak průměr vrtule je relativně větší, takže by snat letové výkony mohly být podibné. To jsou teoretické úvahy, více nám řekne již první zalétávání.
liž dnec mohu říci, že se jedná o zajímavý typ předlohy, která však bude vhodná pro elektro, nebo CO2 motorizaci, Na gumu je jistě vhodnější vybrat si Fokkera D-VIII, nebo ještě lépe V.29, či V.27. Jako oříšek vychází předprototypV.29 o třetinu lehčí a je schopný stabilně létat i s křídlem zcela baz vzepětí.

[Lubomir Koutny]

Takže připravuji oříška na zalétávání. Mohutnou čtyřlistou vrtuli o průměru 160 mm nastavuji na stoupání 200 mm, dělám svazek z gumy TAN SS 3x1 šarže 06/2017 , smyčka o délce 360 mm váží 2.5 g a teoreticky by měla maximálně snést 1600 otáček. Protože venku to ošklivě fouká, tak zkouším klouzavý let z ruky do měkké postele a vůbec se mi to nelíbí. trajektorie je podobná parabole. Asi se bojím hodit větší rychlostí.
Dnes se probouzím do pošmourného dušičkového rána, je po dešti, chodníky ještě mokré. Ale o deváté chodníky obeschly a stále je ještě bezvětří. Tak se jde zalétávat i když každým okamžokem může znovu začít pršet. Jdu jen na malý plávek mezi baráky, je nejblíže. Cestou ještě zkouším kluz s přistáním do měkkého přízemního keříku a je to příjemné překvapení, bylo to dobré. Tak hned natáčím 400, jdu až ke stěně baráku a odstartuji model vodorovně s malým levým náklonem, model hezky pokračuje ve vodorovném letu - půl kružnice o průměru 15m, pak mírné zhoupnutí a hezké jemné přistání. Začánají padat první malé kapky deště, potah křídla začíná krabatět, ale já natáčím 700 a jsem zvědavý, jak model poletí na větší otáčky. Začátek po startu mírné stoupání, to pak přešlo do strmého, přetažení a pád přes záda. Dotáčím prstem . natlačuji VOP a znovu startuji, je to podobné, po 10m letu přetažení, za nulové rychlosti plochá zatáčka o 180 stupňů a pád. Třetí pokus bez dotáčení je kopií toto prvního, klidný půlokruh o průměru 15m. Ano zatím to nesnáší let na větší moment svazku.
Možná by pomoho zvětšit potlačení osy vrtule, ale to je již tak dost ošklivé, posunout těžiště o trochu dopředu (zlrácením svazku),nebo zmenšit stoupání vrtule a přelakovat křídlo tak, aby se ve vlhku potah nekrabatěl. ovšem nerychlejším řešením by byla Stráníkovská kremace a bylo by po problémech.

[shark]

Luboši, musíš dodržet tradici, Rolanda nejdříve pověsit na strom a sundavat klacíkem! Pak teprve připadá v úvahu kremace

Jinak tedy opět obdivuji tvůj elán a rychlost stavby.

[Vyvel]

Přijde mi, že na tu "obrovskou" a ještě k tomu čtyřlistou vrtuli to má dost malou směrovku. Nemohl by být problém v tomhle? Při větším momentu už to směrovka nezvládne.

[Lubomir Koutny]

K řešení problémů jsem použil metodu PER PARTES. Tedy nejjednodušší bylo zkrátit svazek, Nyní je jen 330 mm dlouhý a těžiště se posunulo trochu dopředu, přelakováním křídla a kormidel se jen malinko vrátilo zpět. První zálet na 600 otáček byl bez problémů, let jeden okruh o průměru 15 m a hezké přistání. tak točím 1000 , což jsou asi 2/3 z maxima, co svazek snese. Start je hezký, výstup bez problémů do výška asi 3m, okruh 15m se ke konci trochu otevřel takže model narazil do stěny baráku ve výšce 2 m, zvedám model a na zbytek otáček model letí jeden další okruh . Je mi jasné, že by to tedy na tyto obrátky byly jen dva okruhy, tedy sotva 100 m a tomu odpovídá čas asi 20 s. Guma je dost unavená, má za sebou asi 25 natočením při natočení na 1200 lze očekávat dostup tak 5 m a čas asi 25 s. model bude přistávat s polovinou nevytočených obrátek.
Takže, zkusíme zvýšit tah a dostup při stejném svazku, průměr vrtule zmenššuji na 155 mm a stoupání na 160 mm. První natočení na 700 otáček. následuje pěkný let končící na vzáleném keři ve výšce 4m, model však téměř nezatáčí. Zkouším namačkat SOP do zatáčky, další let je mizerný, model sice zatáčí, ale ve psích výškách- Jdu tedy na velký plac, točím 800 a SOP jsem srovnal, hezký let do výšky 5m a dva okruhy o průměru 18m. Točím 1000 otáček, model nastoupal asi 7m, pak 2 okruhy o průměru 20m, na konci rychlý sestup. Ano model ulétl asi 140 m za cca 25 s. Zbytek obrátek není již velký a na ten zbytek model neklouže, spíše padá jako sekera. JE jasné že model je těžký na předek. přestabilizovaný a proto problémy s přetažením při velkém momentu odpadly, ke konci motoru jsou uzly na svazku hned za přídí, model těžký na hlavu pak neklouže. Asi to bude chtít trošku jiný vazek o délce 350 mm, ten by měl mít max otáček 1450 a na 1200 otáček by model mohl ve větší hale letět 30-35 s, V nižší hale pak zkusit starty ze země.
Chybou bylo, že jsem dodržel podle plánu velmi malý úhel nastavení křídla vůči ose trupu, pak bylo nutné dát dost velké negativní nastavení VOP a následně je pak nutné extrémě potlačt osu vrtule. v Porovnáním s dvacetinkou stejného typu je tento oříšek úplné kopyto.
Pavle máš pravdu, ta SOP je velmi malá a na krátkém rameni, totéž platí i pro VOP. U skutečného letounu tyto nedostatky řešil pilot, ovšem malou životnost birotačního motoru nevyřešil tehdy nikdo. Takže celý letounbyl zbytečně vynaloženou energií - stejně jako můj oříšek, Moje dvacetinka stejného typu létá nesrovnatelně lépe. Moc by mne zajímalo jak létá dvacetinka Triplane. A mimo téma, ale zajímavé, co je to za houbu na které je můj oříšek?

[duckman]

Pokud nemá zespodu houba lupeny , mohlo by se jednat o choroš šupinatý . Za mlada jedlou houbu . S lupeny by to byl houževnatec šupinatý . Já jsem na pochodu na 1. máje u Nelahozevse našel mladého choroše šupinatého . Byla z toho dobrá dršťková .

[Lubomir Koutny]

Ano, lupeny to nemá. Mám to tedy zkusit ?

[Lubomir Koutny]

Ano, lupeny to nemá. Mám to tedy zkusit ?