Moje modely NO CALL

[Lubomir Koutny]

NO CALL moje stínové polomakety
P-63 Kingcobra je první a velmi vhodný, stabilní typ. Bohužel stříbrný potahový papir je moc těžký, takže váha bez gumy je 6,7g a za bezvětří létá hezky venku na svazek smyčka z gumy Kalina 2,5 g/m, v hale nádraží Brno Královo Pole pak 2,35 g/m a nejlepší výkony v hale jsou kolem minuty.
JUDY je stavěna se snahou o nejmenší váhu to platí jak pro kostru tak i japonský potahový papír Plyspane. Přilepením znaků ředěným herkulesem došlo k smrštění potahu křídla kolem znaků a větší deformaci křídla – velký positiv na levé polovině křídla, což se později ukázalo jako výhodné pro stabilní sevřenou stoupavou spirálu a následující stabilní sestup. Váha bez gumy je 4,3g, létá na smyčku z gumy l=400, 1,9g/m. normální lety kolem 90s, rekordní výkon na nový svazek točený na 90% z maxima byl 125 s.
HELLCAT stavěný podle amerického plánu, i když také potažený lehkým Plyspane tak vycházel těžký na zadek, po dovážený olovem na přídi vážil bez gumy 6,0g, zkoušeny byly různé svazky, ale výkony nepřesáhly jednu minutu, často problémy a tak skončil v popelnici.
Mr. Smoothie byl mým oblíbeným typem již jako dvacetinka, ta byla stavěna 2x , vyhrávala soutěže a nakonec vždy ulétla, Jako NO CALL se jedná o dlouhý stabilní model, létá stabilní hodně otevřené okruhy s občasným kontaktem se stěnou úzké haly, Váha bez gumy 5,7 svazek smyčka l=400 2,3gm. běžně létá kolem 80s, ale rekordní výkon byl 130 s.
R-2 Blumblebee Jeden z prvních typů předválečných racerů se zatahovacím podvozkem, který má největší plochu křídel je právě Keith Rider R-2 a jeho žluto červená barevně zajímavá verze z r. 1933.. Od počátku mi bylo jasné, že bude potřeba větší tah vrtule, takže si to žádá větší průměr 180 mm a podstatně silnější svazek, ovšem relativně malá plocha VOP neumožňuje větší prohnutí profilu křídla, jinak budou problémy se stabilitou. Model váží bez gumy 6,2g sice je velmi výkonný, ale také choulostivý, rekordní výkon byl 133 s.
Bolchovitinoc S byl prototyp rychlého lehkého bombardéru, štíhlý trup, původně s dvěma řadovými motory v tandemu, nakonec létal jako jednomotorový. Prázdná váha bez gumy 5,0 g. Létá hezky stabilně poměrně úzké okruhy bez rizika kontaktu se stěnami haly, Běžně létá kolem 85 s, rekordní výkon 125 s,
Běžné výkony mých modelů jsou létány na na svazky z gumy TAN SS 01/2015 natáčené do 70% z jejich teoretického maxima, Často se jedná o velký počet natočení, třeba před tím již 6x...
Naopak u rekordních letů to u tenčích průřezů byly svazky z výborné gumy TAN SS 06/2017, 2005, nebo Hannan, u silnějších průřezů pak Kalina 94 vždy nové nezalétané svazky natáčené na 90%z teoretického maxima při teplotách 15C a vyšších, kdy model létal těsně pár cm pod stropem ve výšce 9,5m, nebo po něm jezdil vrtulí. Pokusy o rekord byly často předčasně ukončeny nárazem na stěnu, protože u stropu je vždy určité proudění

[Lubomir Koutny]

Pár fotek

[Lubomir Koutny]

V pátek 4.5. jsem opět byl létat v Krpoli. Vše bylo OK, ale JUDY při přistání narazila pravým křídlem u trupu do ocelové nohy lavičky, následky byly nepříjemné, na třech místech přeražená náběžka. Oprava doma vteřiňákem a štěpinkou uhlíku. V neděli byla JUDY zcela na nic, pravé křídlo mělo velký negativ, jeden list vrtule uvolněný, model se za letu třepal, nestoupal a letěl asi 20s. Doma další oprava, nastavení správného stoupání na vrtuli a zalepení uvolněného listu, přelepení náběžky pravého křídla u trupu vteřiňákem a zajištění v šabloně do zatvrdnutí lepidla ve správné poloze, zalepení lomu náběžky na VOP. Pokud by se oprava nepovedla pak by model šel do popelnice. Dnes byla venku po obědě teplota 25C a v hale 23C, tedy optimální. Vzal jsem JUDY a na poprvé opatrně natočil do svazku z gumy TAN SS 01/2015 o délce 390 mm a 1,95 g/m jen 700 otáček,což je 1/3 z teoretického maxima. Milé překvapení, model letí naprosto klidně, stoupá do výšky 5m a přistává po minutě, svazek je zcela vytočený. Do stejného svazku natáčím nyní již po šesté, 1500 otáček. Model stoupá jako anděl toužící po nebi. za 30s již jezdí vrtulí po stropě, jenže tam u stropu je průvan a ten zanáší model ke stěně, po 70s náraz do stěny a pád na zem. Zvedám model do výšky 2m a znovu jej vypouštím, ve svazku je ještě moment a model vystoupá do výšky 5m, po přistání jej ještě jednou odstartuji na zbytek obrátek z výšky 2 m a po přistání jsem naměřil rekordních 144 s. Ano, nebyl to korektní let s čistým přistáním, ale ty dva starty na zbytek obrátek z výšky 2m, asi tak odpovídaly ztrátě výšky po pádu od stropu. Při takové teplotě by teoreticky v hale Krpole bylo možné dosáhnout času 150s, pokud by se použil svazek ze stené gumy o 20 mm delší, nebo stejně dlouhý, ale o 4% tenčí.
Pak beru Bolchovitinov, také do stejného svazku natáčím 1500 a model nastoupal jen 7m výšky, čas 90s. Zvětšuji positiv na levém křídle a znovu točím do steného svazku již po sedmé 1530 otáček, model nastoupal výšku 8m a přistál po 104s, ve zvazku zbylo asi 100 otáček, po vytočení zjišťuji, že jeden pramen svazku je asi 20 mm od uzlu přetržený.
Nakonec jeden start s Mr. Smoothie točím 1400, model prudce stoupá těsně pod strop a tam jej slabý průvan zanáší k oknům, po desátém okruhu pak naráží do sloupu u okna a z výšky 8m padá na zem 90s.