minimakety.cz

Tk nevím do jaké kategorie tento můj výtvor zařadíte. Možná mezi kluzáky tahané na niti, ale já se vyžil spíše v krásném klouzání na mírném svahu za bezvětří. Pak mi to nedalo a došlo k motorizaci....

Jeřáb
pohled na plachtící ptáky je velmi inspirující a tak první pokusy o let byly prvními aviatiky u svých výtvorů velmi tvarově napodobovány. Šance na úspěch však je limitována zajištěním stability letounu. Zatím co pták každým okamžikem řídí svůj let detailním ovládáním jak polohy těžiště, tak i tvaru křídla a jeho úhlů náběhu, tak u letounu je toto pevné. Pták je vlastně jako moderní letoun, samokřídlo s přirozenou nestabilitou a superrychlým řízením.
Pro volně létající model je řešitelné zajistit podélnou stabilitu pomocí autostabilního profilu křídla a trochu mu v tom pomůže i krátký ocas. Velký problém je směrová stabilita. Pták nemá žádné svislé ocasní plochy. Ty je nutné něčím nahradit. Naštěstí u některých ptáků jejich dlouhé nohy trčí daleko dozadu za ocas, pokud je rozvineme do svislé roviny, tak získáme dvě sice malé směrovky, ale na dostatečně velkém rameni. Mně se moc líbí elegantní velcí plachtaři čápi, labutě a jeřábi. Labuť však má nohy krátké a tak jsem si vybral jeřáb.
Snahou bylo, aby model byl co možná nejjednodušší a rychle postavený. Takže pouze trup a nohy jsou z lehké pevné balzy 2 mm, vše ostatní z tvrdšího barevného papíru (dodatečně zjišťuji, že lepší by asi bylo volit pevnější kladívkový papír). Vše je lepeno vteřinovým lepidlem. Nejnáročnější je po vystřižení a zpevnění křídla ve středu, namačkat na obou stranách křídla stejné profily a ohnout konce do správných wingletů. Správná poloha těžiště je naznačena na plánku a nejsnadnější je tuto najít jemným posouváním zátěže z modelářského špendlík postupným zabodáváním do spodku trupu. Takto lze naladit Jeřáb tak, že v hale, nebo za bezvětří i venku nádherně stabilně klouže.
Právě ta překvapivě dobrá klouzavost mne vyhecovala k pokusu o motorizaci Jeřába. Jenže ložisko z Al plechu 0,5 mm bylo moc měkké a při tvrdším přistání se vždy jinak ohlo a bylo nutném rovnat a znovu zalétávat. I tak nejhezčí lety byly jen do výšky asi 4m a s přechodem do krátkého horizontu. Přestože model je dost rychlý, tak i slabý vítr mu velice vadí. Takže poněkud jankovitý motorizovaný Jeřáb mne nenadchnul. Asi by to chtělo křídla i ocas z lehké balzy 0,5 mm a pevné ložisko. Ale to by již byl zcela jiný model…