All Williams American Mercury
Napsal: 24 črc 2019 09:46
AMERICAN MERCURY
Pro ročník 1929 Schneiderova poháru navrhnul poručík All Williams moderní štředoplošník, který měl být poháněn čtyřiadvacetiválcový motorem Packard s výkonem zvýšeným na 1500 hp. Jenže při stavbě vzrostla váha o 200 kg oproti projektu a motor se zvýšeným výkonem v době testů nebyl ještě k dispozici, takže starý motor dával sotva 1200 hp, při startu se přehříval a již v malé výšce ztrácel výkon. Přesto byl letoun naložen na loď a transportován do Anglie, to již byl nový motor dodán a během plavby měl být instalován, jenže došlo k poškození letounu a NAVY odmítla Williamsovy pomoc. Tento typ je mimořádně vhodný pro stavbu minimakety M-oř určené pro soutěže FLY OFF .Tento typ je mimořádně vhodný pro stavbu minimakety M-oř určené pro soutěže FLY OFF Scheiderova poháru, kdy na rozdíl od dvacetinek není omezen průměr vrtule na 35%, takže doba vytáčení může být podstatně delší, samozřejmě, že tuto výhodu lze využít při bezvětrném počasí. Jinak lze samozřejmě s tímto modelem létat i normální halové soutěže.
Stavbu zde nebudu popisovat i když je připravena k publikaci.
Seřízení a zalétávání u mého modelu začalo již v momentě, kdy byl dokončen jeho potah. První klouznutí bylo ještě bez plováků a místo hlavice s vrtulí 4 modelářské špendlíky v přídí, těžiště ve 40% hloubky křídla. Klouzavý let byl hned parádní při seřízení dle plánku. Ten se moc nezměnil ani, když jsem ty špendlíky nahradil hlavicí s vrtulí. Pak jsem namontoval plováky a bez hlavice s vrtulí bylo opět těžiště ve správné poloze, model opět moc pěkně klouzal přes pokoj na postel. Po doplnění výztužnými dráty a po nasazení svazku se těžiště poněkud posunulo dozadu(asi 42%) a venku pofukoval vítr. Nedalo mi to a šel jsem zalétávat na místo mezi baráky sídliště, kde je vysoká tráva. Model vybavený vrtuli velkého průměru 160mm byl vyloženě jankovitý, každý závan větru znamenal přetažení a pád přes záda do vysoké trávy a její pracné vymotávání z drátové výztuže. Pouze dva lety v úplném klidu byly pěkné, velmi pomalé. Následovalo dovážení plastelinou na špici plováků a čeká se na bezvětří. Tentokrát se zkouší létat s menší vrtulí o průměru 150mm a stoupání cca 200 mm. Lety na 400- 500 otáček jsou stabilní, zpravidla jeden celý okruh ve výšce 1-2m o průměru 15 m a přistání s polovinou natočených obrátek. Druhý den hned ráno, když je bezvětří se jde na větší plácek, kde je ale jen velmi nízká tráva. Následuje další úprava. Model má velkou vrtuli 160/220 mm a je ještě kouskem plasteliny vyvážený tak, že těžiště je v 30% hloubky křídla. První klouzavý let je rychlý a přistání končí zlomením obou smrkových kolíků přední vzpěry. Oprava až doma. Jde se znovu na menší plácek s vysokou trávou, trochu natahuji VOP s menší vrtulí a lehce zmenšeným stoupáním vrtule na 150/180 model vyloženě ožil a na 450 otáček rychle nastoupal asi 3 m výšky, po dokončení prvního okruhu, ještě za mírného stoupání však narazil do větvě stromu, výsledkem je zlomený smrkový čep. Je to jasná signalizace, že tento materiál nevyhovuje, všechny kolíky a čepy musí být z bambusu ! Pokračuji tedy s větší vrtulí 160/220 a natáčím 700 otáček. Model nyní letí moc hezky, otevírá zatáčku a pomalu stoupá do výšky asi 5m a přistává na vysokých keřích. Další zalétávání probíhalo na travnaté ploše asi 40x60m mezi paneláky a dálničním přivaděčem na jedné straně a plochou s vysokými stromy na straně druhé. Kde jsem dva týdny létal vždy ráno a pak v podvečer, kdy bylo naprosté bezvětří
Příliš dobré seřízení
v neděli ráno před sedmou byl trávník na mém plácku trochu mokrý po noční malé spřšce a tak potah na Mercury byl vlhkem povolený, zvlněný. První let na pár otáček jen naznačil, že by to mohlo být dobré. Natočil jsem 1200 otáček, hezký let do výšky asi 8m tři a půl okruhů o průměru asi 30m, ale při poklesu momentu v padesáté minutě model ve výšce 5 m přešel do pravé zatáčky a přistál na smrku ve výšce 3m. Ve svazku ještě bylo asi 200 otáček. Šlo se domů. Navečer již model vypnutý, ale po tom navlhnutí mělo křídlo tahem drátů trochu záporné véčko, takže let skončil pádem a distorzí vzpěr. Doma pečlivé lepení, posazení modelu konci křídla na krabici a na druhé straně na kastrol vše tak, že plováky byly 1cm nad rovinou stolu, křídlo přelakované zaponem a model ze shora zatížen mobilem tak, že plováky dosedly na stůl, tak nechané až do rána. Ráno má křídlo malé véčko (asi 3 mm), první let na 1000 otáček v celku dobrý, pouze půlka zatáčky stoupavá, druhá půlka v horizontu, nebo klesavá, při větším momentu by to byl kosý přemet, takže trochu přidat negativ na pravém křídle. Natáčím 1600 otáček svazek má pořádný moment a model po startu jde jako raketa nahoru ve strmě stoupavé zatáčce o průměru asi 30m, po 4 zatáčkách fantastická výška přes 20, možná že tam i trochu dýchla termika, asi slabý stoupáček se uvolnil v sadu vedle mého plácku a trošku si model nasává, takže nyní již létá půl okruhu nad stromy, v pátém okruhu začíná sestup, pak již je to těsně nad nejvyšším stromem a další okruh končí model na vrcholu nejvyšší větve velké třešně ve výšce asi 16 m, sedí tam v rozsošce a vítr jej neshodí. Ta větev je tak tenká, že neudrží ani kokocoura, natož člověka. Zkouším vystřelit balzovou metrovou tyčku v předu zatíženou matkou M10 s přivázanou nití. Po mnoha pokusech se to daří a po niti tam zatáhnu konopný provázek, pak jím silně cloumám, ale je to na větvi těsně vedle, model se ani nehne. Další pokus končí tím, že ona harpuna se z nitě utrhne a zůstává zaklíněna ve větvích. Takže další pokus snad zítra. ale asi je to marné...To by někdo musel vylézt alespoň do půlky výšky té třešně a pak teleskopickou tyčí zespodu model nadzvednout a posunout mimo větve, aby spadl až na zem. Další pokusy s vystřelenou harpunou skončily tak, že tato sice letěla přesně nad modelem, ale přelétla i větev za ním a tam se niť zamotala, bez šance přetáhnout onen konopný špagát. Možná by šlo prakem vystřelit na niti přivázanou matku M12, která by ve větvích neuvázla, je otázkou, zda pak by stejně při cloumání nedošlo ke zničení modelu. Dobrá rada. je drahá.
Pro ročník 1929 Schneiderova poháru navrhnul poručík All Williams moderní štředoplošník, který měl být poháněn čtyřiadvacetiválcový motorem Packard s výkonem zvýšeným na 1500 hp. Jenže při stavbě vzrostla váha o 200 kg oproti projektu a motor se zvýšeným výkonem v době testů nebyl ještě k dispozici, takže starý motor dával sotva 1200 hp, při startu se přehříval a již v malé výšce ztrácel výkon. Přesto byl letoun naložen na loď a transportován do Anglie, to již byl nový motor dodán a během plavby měl být instalován, jenže došlo k poškození letounu a NAVY odmítla Williamsovy pomoc. Tento typ je mimořádně vhodný pro stavbu minimakety M-oř určené pro soutěže FLY OFF .Tento typ je mimořádně vhodný pro stavbu minimakety M-oř určené pro soutěže FLY OFF Scheiderova poháru, kdy na rozdíl od dvacetinek není omezen průměr vrtule na 35%, takže doba vytáčení může být podstatně delší, samozřejmě, že tuto výhodu lze využít při bezvětrném počasí. Jinak lze samozřejmě s tímto modelem létat i normální halové soutěže.
Stavbu zde nebudu popisovat i když je připravena k publikaci.
Seřízení a zalétávání u mého modelu začalo již v momentě, kdy byl dokončen jeho potah. První klouznutí bylo ještě bez plováků a místo hlavice s vrtulí 4 modelářské špendlíky v přídí, těžiště ve 40% hloubky křídla. Klouzavý let byl hned parádní při seřízení dle plánku. Ten se moc nezměnil ani, když jsem ty špendlíky nahradil hlavicí s vrtulí. Pak jsem namontoval plováky a bez hlavice s vrtulí bylo opět těžiště ve správné poloze, model opět moc pěkně klouzal přes pokoj na postel. Po doplnění výztužnými dráty a po nasazení svazku se těžiště poněkud posunulo dozadu(asi 42%) a venku pofukoval vítr. Nedalo mi to a šel jsem zalétávat na místo mezi baráky sídliště, kde je vysoká tráva. Model vybavený vrtuli velkého průměru 160mm byl vyloženě jankovitý, každý závan větru znamenal přetažení a pád přes záda do vysoké trávy a její pracné vymotávání z drátové výztuže. Pouze dva lety v úplném klidu byly pěkné, velmi pomalé. Následovalo dovážení plastelinou na špici plováků a čeká se na bezvětří. Tentokrát se zkouší létat s menší vrtulí o průměru 150mm a stoupání cca 200 mm. Lety na 400- 500 otáček jsou stabilní, zpravidla jeden celý okruh ve výšce 1-2m o průměru 15 m a přistání s polovinou natočených obrátek. Druhý den hned ráno, když je bezvětří se jde na větší plácek, kde je ale jen velmi nízká tráva. Následuje další úprava. Model má velkou vrtuli 160/220 mm a je ještě kouskem plasteliny vyvážený tak, že těžiště je v 30% hloubky křídla. První klouzavý let je rychlý a přistání končí zlomením obou smrkových kolíků přední vzpěry. Oprava až doma. Jde se znovu na menší plácek s vysokou trávou, trochu natahuji VOP s menší vrtulí a lehce zmenšeným stoupáním vrtule na 150/180 model vyloženě ožil a na 450 otáček rychle nastoupal asi 3 m výšky, po dokončení prvního okruhu, ještě za mírného stoupání však narazil do větvě stromu, výsledkem je zlomený smrkový čep. Je to jasná signalizace, že tento materiál nevyhovuje, všechny kolíky a čepy musí být z bambusu ! Pokračuji tedy s větší vrtulí 160/220 a natáčím 700 otáček. Model nyní letí moc hezky, otevírá zatáčku a pomalu stoupá do výšky asi 5m a přistává na vysokých keřích. Další zalétávání probíhalo na travnaté ploše asi 40x60m mezi paneláky a dálničním přivaděčem na jedné straně a plochou s vysokými stromy na straně druhé. Kde jsem dva týdny létal vždy ráno a pak v podvečer, kdy bylo naprosté bezvětří
Příliš dobré seřízení
v neděli ráno před sedmou byl trávník na mém plácku trochu mokrý po noční malé spřšce a tak potah na Mercury byl vlhkem povolený, zvlněný. První let na pár otáček jen naznačil, že by to mohlo být dobré. Natočil jsem 1200 otáček, hezký let do výšky asi 8m tři a půl okruhů o průměru asi 30m, ale při poklesu momentu v padesáté minutě model ve výšce 5 m přešel do pravé zatáčky a přistál na smrku ve výšce 3m. Ve svazku ještě bylo asi 200 otáček. Šlo se domů. Navečer již model vypnutý, ale po tom navlhnutí mělo křídlo tahem drátů trochu záporné véčko, takže let skončil pádem a distorzí vzpěr. Doma pečlivé lepení, posazení modelu konci křídla na krabici a na druhé straně na kastrol vše tak, že plováky byly 1cm nad rovinou stolu, křídlo přelakované zaponem a model ze shora zatížen mobilem tak, že plováky dosedly na stůl, tak nechané až do rána. Ráno má křídlo malé véčko (asi 3 mm), první let na 1000 otáček v celku dobrý, pouze půlka zatáčky stoupavá, druhá půlka v horizontu, nebo klesavá, při větším momentu by to byl kosý přemet, takže trochu přidat negativ na pravém křídle. Natáčím 1600 otáček svazek má pořádný moment a model po startu jde jako raketa nahoru ve strmě stoupavé zatáčce o průměru asi 30m, po 4 zatáčkách fantastická výška přes 20, možná že tam i trochu dýchla termika, asi slabý stoupáček se uvolnil v sadu vedle mého plácku a trošku si model nasává, takže nyní již létá půl okruhu nad stromy, v pátém okruhu začíná sestup, pak již je to těsně nad nejvyšším stromem a další okruh končí model na vrcholu nejvyšší větve velké třešně ve výšce asi 16 m, sedí tam v rozsošce a vítr jej neshodí. Ta větev je tak tenká, že neudrží ani kokocoura, natož člověka. Zkouším vystřelit balzovou metrovou tyčku v předu zatíženou matkou M10 s přivázanou nití. Po mnoha pokusech se to daří a po niti tam zatáhnu konopný provázek, pak jím silně cloumám, ale je to na větvi těsně vedle, model se ani nehne. Další pokus končí tím, že ona harpuna se z nitě utrhne a zůstává zaklíněna ve větvích. Takže další pokus snad zítra. ale asi je to marné...To by někdo musel vylézt alespoň do půlky výšky té třešně a pak teleskopickou tyčí zespodu model nadzvednout a posunout mimo větve, aby spadl až na zem. Další pokusy s vystřelenou harpunou skončily tak, že tato sice letěla přesně nad modelem, ale přelétla i větev za ním a tam se niť zamotala, bez šance přetáhnout onen konopný špagát. Možná by šlo prakem vystřelit na niti přivázanou matku M12, která by ve větvích neuvázla, je otázkou, zda pak by stejně při cloumání nedošlo ke zničení modelu. Dobrá rada. je drahá.