minimakety.cz

Fotka tam není.
https://adl-luftfahrthistorik.de/dok/he ... rojekt.pdf

An,o Ivane a moc děkuji. Pkud moje němčina na to stačí, tak to potvrzuje, co jsem o He 11 napsal. Moc rád bych do rukou dostal (2)H. D.Köhler, Ernst Heinkel -Pionier der Schnellflugzeuge, Koblenz 1983. I když vím, že to louskání z němčiny mi moc nejde.

Tohle ale fakt nemá cenu - to pídění se za neexistujícími, hypoteticky existujícími a nezdokumentovaně existujícími typy. Pravidla jasně hovoří, že předloha latadla musela být postavena, vzlétnout a nést člověka. Tím by to celé mohlo skončit, model bez dokumentace nebo s dokumentací rozsahu mizerné a tomu pochybné fotografie a malůvky nejasného původu dnes na soutěži dvacetinek (ani jiné minimaketářské kategorie) neuspěje, kromě Schneider Cupu fly off.
He-11 je jistě zajímavý projekt, ale jen projekt a takových jsou plné archivy. Kategorii "What if" tady nemáme, i když by jistě byla zajímavá a umožnila by dosytosti se vyřádit, nejen kopírovat předlohy existující a hádat se o tom jaké opravdu byly. Ale to už jsem off topic.

Připadá mi, že velmi podobné proporce jako uváděný Heinkel ma třeba Fiat C-29.
Na toho podklady existuji, dokonce je v muzeu, takže krásných fotek mraky ...
O barvách není třeba spekulovat.

FIAT C.29 je krásný typ s perfekní dokumentací, ovšem oproti HE 11 má menší hloubku křídla, nemá tak dlouhý a štíhlý trup, nevejde se tam tak velká vrtule a vyjde asi těžší. Ovšem pro halové soutěže je to velmi vhodný typ. Pro soutěže FLY OFF Schneiderův pohár je však HE 11 mnohem vhodnější.

Včera navečer jsem vzal auto a konečně mimo jiné vzal i 2. Mercury na letiště. Tráva na letišti má optimální výšku, horší je to na západní straně, stále vysoká kukkuřice a nyní i na východní již dost vysoká kvetoucí řepka. Vál slabý západní vítr asi 1 m/s, místy málo zesílil a pak zase zeslábl na téměř bezvětří. První dva starty s Mercury byly nepovedené, model na 800 otáček nestoupal a šel v levé zatéčce na velké rychlosti do země. Být to na mém plácku s nízkou travičkou, tak by to hned byla totální distorze vzpěrového systému plováků. Jenže na letišti vyšší tráva vše utlumila. Asi 1 mm silné stéblo suché trávy pomohlo vyosit vrtuli doprava, po startu následovala moc hezká stoupavá zatáčka do výšky asi 15m a let ve velkém otevřeném půlkruhu zakončený přistáním do větví vrby u potůčku. Další let na 1000 otáček, byl s razatnějším výstupem do výšky 20m, pak ještě otevřenější a závěr letu bez zatáčky po přímce směrem ke Komínu. Znovu točím něco málo přes 1000 otáček, ta tráva na podložku je o něco silnější. Start a stoupání je velmi pěkné, výška možná o něco větší, ale model nechce zatáčet, letí po přímce a nakonec začne pohupovat. Takže již vím, co to potřebuje. Slunce již zapadlo a tak dávám Mercury do auta, aby nevlhlo. Vytahuji BV-min Canuk, točím 1500 otáček a jdu zase dále do plochy letiště. Model letí parádně, provádí několik velkých okruhů ve výčce přes 30m a při tom díky slabému západnímu větru se přesouvá nad tu sviňskou hustou řepku, pečlivě sleduji kam přistane. Mám na sobě čerstvě vyprané džíny a nechci je hned přebarvit od řepky na žluto zeleno. Naštěstí model klesá a točí zatáčku nad chodníkem vedoucím na Medlánecký kopec, zdá se mi, že přistání bylo blízko toho chodníku a tak jdu po něm a marně koukám, model není vidět, nezůstal nahoře na porostu jako v obilí, ale někam zapadl. On ten porost není všude stejný, jsou tam místa téměř holá, koleje po traktoru a jinde zase velmi hustý a 1 m vysoký. Marně hledám, když kolem běží mladá holka, co prý hledám, říkám model, ona se ptá, zda jsem ztratil mobil? Říkám, že oranžový model letadla asi tři čtvrtě metra velký. Ona hned vběhne do toho nejvyššího porostu, jde moc daleko, tak ji naviguji tam, kde si myslím, že model je a ona jej hned nachází. Moc děkuji, když kolem běží jiný běžec jako slepý, asi koukal do mobilu a model mi téměř vyrazil z ruky....Je již vlhko, padá rosa, i modelspan na Canukovi začíná povolovat, míra štěstí byla vyčerpána a tak se jede domů.

Tak ještě k výběru vhodných typů ze Schneiderova poháru jak pro FLY OFF, tak i normální halové soutěže, kde je podle pravidel nutné, aby skutečný letoun byl postaven, letěl a nesl pilota. Takže mezi vůbec nejvhodnější alespoň po letové stránce patří typy hned z prvních soutěží Blériot, REP, Morane Saulnier, Borel, které lze postavit velmi lehké a mají relativně velké vrtule a velkou hloubku křídla, právě malá vrtule z těchto vyřazuje Deperdussina i Nieuporta.
Pro dvacetinku i oříška je velmi vhodný jak Mercury, tak i Supermarine S.4 Přikládám pár starých fotek. Za pozornost snad patří i snímek z halové M-oř soutěže v Lomničce.