Seřízení modelů, zejména víceplošných
Napsal: 10 říj 2021 18:47
Hledal jsem ale nenašel....
Chci si ověřit některá nastavení a seřízení modelů a mám pocit, že se tady (naštěstí) probírá kde co, ale na tohle téma tu nic nevidím.
Takové nějaké shrnutí či doporučení v obecném pohledu.
Základní podélné i příčné seřízení jednoplošných modelů základní koncepce - středoplošník, motor vepředu - je celkem jasné, případně jde v průběhu zalétávání celkem snadno doladit.
Ale kdysi jsem například řešil vyosení motoru na DH-2, což je tlačný motor hned za těžištěm, a nevěděl jak na to. Z.Raška senior mi tehdy řekl:" Víš, Petře, těžko radit. Já to mám v nule a jednou to letí a jednou ne. Dej to do nuly, stejně klasické vyosení jako u motoru vepředu nefunguje".
Další alternativy jsou u modelů s výše či vysoko posazeným křídlem nad trup, stejně jako varianta dolnoplošník - tedy s motorem vepředu.
Případně tažný či tlačný motor nad křídlem. Jeho vyosení je sice doporučováno jako několik stupňů nahoru, ale setkal jsem se i s motorem "v nule".
Vyosení do strany se zřejmě nepoužívá, asi by nemělo smysl.
Některé skutečné předlohy vícemotoráků pak měly vyosení "ven", třeba Tante Ju. Důvod to mělo, už nevím přesně, ale zřejmě lepší směr tahu při výpadku jednoho z motorů. "Zdravý" "netahal" letoun do spirály. Ale třeba je to jinak.
Hlavně mi však jde o seřízení křídel u víceplošných modelů. To je třeba vědět nejpozději při sestavení modelu, pak už není rozumné cesty zpátky.
Jasně, vím o článku ILKa o seřízení víceplošných modelů, víceméně odporující seřízení velkých modelů. Není důvod nevěřit, je-li to vyzkoušeno.
Je tam uvedeno, že horní křídlo má mít větší nastavení než spodní.
P.Ingl pak píše v RCM či RCR o spíše opačném seřízení.
Jasně, velké a malé modely nejsou totéž, profily, poláry, Reynolds, konfigurace modelů, motorový let či kluz...
Tondův článek "Dvouplošníky" to pak exaktně vysvětluje.
V článku "Máte chuť na oříšky?" je uvedeno, že "Úhel seřízení volíme 4-6 stupňů.....u dvouplošníků by horní křídlo mělo mít úhel nastavení o 1 až 2 stupně menší než spodní křídlo". Možná to platí právě pro oříšky, nevím.
A bůhví jak je to pak s opačně stupněnými křídly, naštěstí to nepotřebuji
I proto jsem si vyhledal plánky Modelář (a spousta jiných plánků vyšla i mimo tuto řadu) a tam nalézám často (pokud vůbec něco) seřízení nejčastěji shodné. Tedy obě křídla mají shodný úhel náběhu. U dvouplošníků, plánky pro víceplošné jsem zatím nenašel.
Mě osobně zatím vychází shodné nastavení obou křídel. A to jak menších, tak trošku větších, až do metrového rozpětí.
Mám tu pak nějaké dlouholeté kostrouny i něco před dokončením, a to dlouho, a "bojím" se Nechci třeba zbytečně po poli rozptýlit metrového Triplana...
Další věc je pak těžiště dvou a víceplošníků se stupněnými křídly.
Jaké s tím kdo máte zkušenosti či poznatky?
Možná v tom každý má jasno, já se raději zeptám, až tak moc se za to nestydím.
A třeba to pomůže i jiným, tak mě nebijte
Chci si ověřit některá nastavení a seřízení modelů a mám pocit, že se tady (naštěstí) probírá kde co, ale na tohle téma tu nic nevidím.
Takové nějaké shrnutí či doporučení v obecném pohledu.
Základní podélné i příčné seřízení jednoplošných modelů základní koncepce - středoplošník, motor vepředu - je celkem jasné, případně jde v průběhu zalétávání celkem snadno doladit.
Ale kdysi jsem například řešil vyosení motoru na DH-2, což je tlačný motor hned za těžištěm, a nevěděl jak na to. Z.Raška senior mi tehdy řekl:" Víš, Petře, těžko radit. Já to mám v nule a jednou to letí a jednou ne. Dej to do nuly, stejně klasické vyosení jako u motoru vepředu nefunguje".
Další alternativy jsou u modelů s výše či vysoko posazeným křídlem nad trup, stejně jako varianta dolnoplošník - tedy s motorem vepředu.
Případně tažný či tlačný motor nad křídlem. Jeho vyosení je sice doporučováno jako několik stupňů nahoru, ale setkal jsem se i s motorem "v nule".
Vyosení do strany se zřejmě nepoužívá, asi by nemělo smysl.
Některé skutečné předlohy vícemotoráků pak měly vyosení "ven", třeba Tante Ju. Důvod to mělo, už nevím přesně, ale zřejmě lepší směr tahu při výpadku jednoho z motorů. "Zdravý" "netahal" letoun do spirály. Ale třeba je to jinak.
Hlavně mi však jde o seřízení křídel u víceplošných modelů. To je třeba vědět nejpozději při sestavení modelu, pak už není rozumné cesty zpátky.
Jasně, vím o článku ILKa o seřízení víceplošných modelů, víceméně odporující seřízení velkých modelů. Není důvod nevěřit, je-li to vyzkoušeno.
Je tam uvedeno, že horní křídlo má mít větší nastavení než spodní.
P.Ingl pak píše v RCM či RCR o spíše opačném seřízení.
Jasně, velké a malé modely nejsou totéž, profily, poláry, Reynolds, konfigurace modelů, motorový let či kluz...
Tondův článek "Dvouplošníky" to pak exaktně vysvětluje.
V článku "Máte chuť na oříšky?" je uvedeno, že "Úhel seřízení volíme 4-6 stupňů.....u dvouplošníků by horní křídlo mělo mít úhel nastavení o 1 až 2 stupně menší než spodní křídlo". Možná to platí právě pro oříšky, nevím.
A bůhví jak je to pak s opačně stupněnými křídly, naštěstí to nepotřebuji
I proto jsem si vyhledal plánky Modelář (a spousta jiných plánků vyšla i mimo tuto řadu) a tam nalézám často (pokud vůbec něco) seřízení nejčastěji shodné. Tedy obě křídla mají shodný úhel náběhu. U dvouplošníků, plánky pro víceplošné jsem zatím nenašel.
Mě osobně zatím vychází shodné nastavení obou křídel. A to jak menších, tak trošku větších, až do metrového rozpětí.
Mám tu pak nějaké dlouholeté kostrouny i něco před dokončením, a to dlouho, a "bojím" se Nechci třeba zbytečně po poli rozptýlit metrového Triplana...
Další věc je pak těžiště dvou a víceplošníků se stupněnými křídly.
Jaké s tím kdo máte zkušenosti či poznatky?
Možná v tom každý má jasno, já se raději zeptám, až tak moc se za to nestydím.
A třeba to pomůže i jiným, tak mě nebijte