Příspěvek
od Lubomir Koutny » 11 lis 2013 07:41
Ve volném letu byl velký článek reprezentanta v F1B Číháka o gumě TAN SS. Dovolil jsem si na něj reagovat, něco jako pohled z druhého břehu :
Trochu jiný pohled nejen a gumu TAN SS
Modely s gumovým pohonem létám 60 let, takže jisté zkušenosti bych měl mít a z měření jsme měli profesora Kábeleho, který nás opravdu něco naučil, abych se snad mohl kvalifikovaně vyjádřil k článku Jana Číháka.
V této zemi se guma vyrábí hlavně pro pneumatiky, elektrotechnický průmysl (izolace), hračky a pak menší množství pro textilní průmysl. A právě z oné gumy pro textilní výrobu se také dělala guma pro letecké modeláře (Optimit Odry). Jako plnidlo se používají saze, nebo zinková běloba (ta výrazně zhoršuje hysterzi). Vůbec nejlepší tuzemská guma IPRO byla na počátku padesátých let, díky Z. Husičkovi, vyrobena ve Zlíně, když jeho bratr pro tyto účely sehnal asi metrák přírodního kaučuku. Po spotřebování této gumy se již nikdy v tuzemsku nepodařilo vyrobit opravdu kvalitní gumu pro modeláře.
V Brně špičkoví modeláři pak nějaký čas létali na gumu Rubber Brown, kterou Emil Res sehnal z Ameriky. Pak se objevila dobrá maďarská guma kruhového průřezu (první velmi dobrá várka modré barvy a další zelená), ale to již v druhé polovině padesátých let začíná celý svět létat na italskou gumu Pirelli. Tato firma je známá nejen jako výrobce kvalitních pneumatik, ale po dlouhá léta také dodávala gumu pro vázání štěpů vinné révy a právě z této výroby pak nejlepší šarže byly prodávány modelářům. Když vinaři místo gumy začali používat plastové pásky, odbyt této gumy klesl natolik, že přestal být rentabilní. Firma Pirelli prohlásila, že pro modeláře vyrobí poslední velmi kvalitní gumu a pak s touto výrobou skončí.
Tak se také stalo a pár let jsme létali na světlou Pirelli známou pod názvy Little Orange, nebo také jako Alfa Romeo.
Další italská firma Filatti údajně od Pirelli odkoupila recepturu na chemické složení a tvrdila, že do dvou let bude prodávat nejlepší gumu na světě. Nestalo se tak hlavně proto, že neznala optimální průběh průběh vulkanizačních teplot (který určuje nejen koeficienty pružnosti, hysterze, ale i dobu, kdy tyto hodnoty budou optimální).
Po krátkou dobu se zdálo, že nastane doba, kdy všichni budou létat na čínskou gumu Panda, některé její šarže byly opravdu výborné, zvláště dobré při létání v chladném počasí. Horší bylo, že kvalita hodně kolísala, guma obsahovala vmetky a jiné kazy. Nečekaně praskala.
Pak se zde objevily americké gumy FAI a SIG, nebyly špatné, ale vše pak překonala guma TAN. Tato guma byla původně určena jako náplň do golfových míčků. Pozdější spolupráce špičkového hráče golfu Tiger Woodse s výrobcem a náhrada náplně místo gumy plastem pak znamenalo omezení jak vyráběného množštví gumy, tak i její kvality. Pokojáčkáři vám potvrdí, že vůbec nejlepší byly některé šarže TAN II. Pak kvalita poklesla (údajně od výrobce odešel jejich největší odborník). Poslední roky kvalita Gumy TAN SS hodně kolísá. Velmi dobrá byla šarže, kterou jsem koupil u Richarda v r. 2005, další dobrá byla 07/2011, 02/2013.
Je pravda, že objektivně a exaktně měřit kvalitu gumy TAN SS není snadné. Velký gumičkář Eda Chlubný ne nadarmo říkal, že všechny parametry u gumy jsou gumové.
Nicméně právě on a další pokojáčkáři byli prvními, kteří jednotlivé šarže gumy testovali a snímali momentové křivky při vytáčení svých svazků. Ti také již nespoléhají jen na šířku gumy, ale měří váhu na metr, což je mnohem přesnější. Tato měření pak pomohla Karolovi Rybeckému získat 2. místo na Mistrovství světa F1D.
Dle mé zkušenosti není pravda, že v jednom librovém balíčku TAN SS mění guma svou kvalitu, pokud tedy kvalitou máme na mysli specifickou akumulovanou energii měřenou v J/g.. Problém je však v tom, že v onom jednom balíčku guma mění váhu na metr z 3,2 až na 3,9 g/m. Takže z jednoho balíčku udělají wakefieldáři asi 15 svazků a každý může mít při stejné váze 29g jinou délku a jiný průřez, i když celková akumulovaná energie při natočení na stejné % z vlastního maxima každého svazku bude stejná !!! Ovšem, pokud přehlížím změnu váhy na metr a vycházím jen z maximálních otáček spočítaných pro jednu stranu gumy, pak ten svazek ze silnějšího konce bude kratší, silnější a bude natáčený na vyšší % z vlastního maxima, takže moment takového svazku bude výrazně vyšší a model pak rychleji stoupá. Pokud si tato fakta neuvědomíte, pak je dost pravděpodobné, že takový svazek natáčíte na stejné otáčky jako tenčí a delší a on vám pak „nečekaně“ praskne !!!
Již jsem se zmínil, že špičkoví pokojačkáři již půl století testují nejen jednotlivé šarže gumy, ale i jednotliví svazky. Problém je v tom, že se u nás doposud nejednalo o exaktní měření, jejich amatérské krutoměry (tenzometry), nejsou cejchovány v Nm, ale jen v Kalinových, Rybeckého, Chlubného, Kubešových, nebo Kaplanových dílcích, takže jsou vzájemně nesrovnatelné.
Asi před rokem na stránkách DF minimaket byla diskuze o tom, jak by takový stand pro exaktní měření různých várek gumy měl vypadat. Ano, exaktní měření je možné, stand by stál nějakou tu tisícovku. Otázka je, zda je zde „společenská objednávka“ na takový stand. Pokud by o něj měl zájem výrobce gumy TAN SS, pak je to pro něj pakatel, který může zahrnout do svých nákladů.
Špičkoví wakefildáři si již našli způsob, jak se dostat k těm nejlepším šaržím gumy TAN SS, takže ani oni nepotřebují nějaké exaktní testování….
Tato situace mne neuspokojuje. Po dobu více jak 70 let se jako axiomy berou teorie Dr. Hoška (ten si právě na teoriích pevnostních i aerodynamických výpočtů udělal onen doktorát).
Podle těchto teorií by měla být maximální akumulovaná energie v 1 g gumy 5 J. Mimo jiné tyto teorie také říkaly, že akumulovaná energie u natahovaného svazku je 9x větší, než u stejného zkrucovaného, tedy 45 J/g. To by mohlo dnes při využití moderních pevných a lehkých materiálů podstatně zvýšit výkony modelů. Provedl jsem tedy v amatérských podmínkách příslušná exaktní měření a ta ukázala, že pravda je úplně jiná. Z natahované gumy lze získat asi dvojnásobnou energii oproti zkrucované, Kdo má zájem o ona měření, tomu je mohu mailem poslat.
Ještě asi by to chtělo pár rad, jak si gumu otestovat a jak s ní zacházet, aby podávala optimální výkony. Takže, když koupím tu jednu libru gumy (menší množství asi ani nemá cenu testovat),tak ustřihnu přesně 1 m délky a tento zvážím (používám buď elektronické váhy s přesností 0,1 g nebo přesnější pérové váhy, které jsem si vyrobil v době, kdy jsem létal halové modely). Zjistím, že onen 1m gumy 3x1 váží 3,4 g. Z této gumy udělám nominální smyčku o délce
√ ( 2x3,4) = √ 6,8 = 260 mm.
Smyčku namažu ricinovým olejem pověsím na klíč u dveří a natáčím tak, že při polovině natočených obrátek mám gumu vytaženou na čtyřnásobek a pak postupně zkracuji až na původní délku, nejprve na 700 otáček, pak na 900 a nakonec až do přetržení. Pakliže guma praskne při 1120 otáčkách má koeficient Km = 11,2 . Také si změřím teplotu, je li tato 25°C, pak musím počítat s tím, že při venkovní teplotě 15°C, bude Km = 10,1 (to proto, že každý 1°C mižší teplota nám snižuje Km asi o 1%).
Mám li tedy svazek o váze 9,8 g ze čtyř nití (jak to létám v P-30, nebo i několika mých dvacetinkách), pak tento má délku asi 720 mm a maximální otáčky při 15°C budou Nm = Km . L/√ Q = 10,1 . 720/ √4.3,4 = 10,1 . 720 /√13,6 = 72720/3,69 = 1970 otáček při teplotě 15°C. Ovšem bude li horko kolem 30°C, pak maximální otáčky budou přes 2200.
Pro praktické létání v tréninku točím 1400 - 1600 otáček, v soutěži pak 1600 -1800 otáček, u dvacetinek pak ten svazek vydrží celou soutěž = 4 lety. Na soutěžích P-30 je to jiné, první lety jsou ráno a teplota je nízká, není termika a k naletění maxima 100 s s reservou je nutné točit naplno, tak tedy točím 1900 otáček a na druhý let dávám nový svazek, pak když teplota stoupne, tak je možné letět na poprve jen při 1850 a další let na ten samý svazek při 1900 otáček. Pouze při FLY OFF a vyšší teplotě točím 2000 otáček, ovšem pak ten svazek je zcela odrovnaný !
Pokud budu se svazkem chtít létat déle než jednu sezónu, pak není dobré tento svazovat nasliněný na koncích jen ambulantním uzlem (sliny působí chemicky na gumu), lepší je gumu svazovat v napjatém stavu štepůvkou tak, jak se váže guma na prak (to platí hlavně pro halové kategorie (a více by o tom jistě řekl i Jirka Kalina).
Ing. Lubomír Koutný
LMK AVIATIK Brno
24- 6. 2013
Naposledy upravil(a)
Lubomir Koutny dne 07 pro 2013 08:24, celkem upraveno 2 x.
Dva zkušební vzorky k otestování, ze začátku a konce gumy, předám v tomto týdnu p. Koutnému k dalším testům.
A to nemluvím o tom, co s tím udělají naši celníci a pošta.
