Guma
Moderátoři: Jiří Doležel, Pavel Stráník
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2402
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Díky, opravdu velmi dobrý článek. Samozřejmě z pohledu soutěžícího v kategorii F1B mu není mu co vytknout. Haloví modeláři dříve často používali svazky z té nejlepší gumy opakovaně, několikrát a to třeba i po roce. Pro takovéto požití ale již nevyhovovalo vázání gumy po naslinění konců uzly přes prst. Ony ta sliny na tehdejší gumu po čase působily agresivně a gumičky v blízkosti kdysi nasliněného konce mnohem dříve praskaly. Proto bylo optimální vázat suchou gumu štepůvkou (ta je měkká a gumu neřeže). Tento způsob je sice pracnější, ale bez rizika trhání gumy v okolí uzlu, pokud mi na tom svazku opravdu záleží, pak to tak dělám dodnes. Ano, asi je lepší mít ty gumičky v papírových popsaných sáčcích se všemi informacemi, než v silonovém sáčku. To také tak dělával Jirka Kalina, asi by o tom mohl také něco říci.
0
Re: Guma
No tak jó, když chcete...
Ještě ke gumě TAN.
Rád bych doplnil článek Honzy Čiháka o pár poznatků, týkající se skladování a mazání gumy TAN.
Pokud jde o skladování, rozhodně nelze doporučit dlouhodobý pobyt gumy v obyčejném papíru! Dnes vyráběné papíry jsou ze své podstaty kyselé, nadto se při bělení používají různé chemikálie, zejména chlór, tedy látky, které gumu poškozují.
Ke skladování je vhodný papír určený k uchovávání muzejních exponátů který má pH neutrální, tedy číselně kolem 7. Takové papíry jsou jsou ovšem poněkud drahé. Náhradou mohou být pergamenové papíry používané ve filatelii a vhodný je také papír na pečení, určitě ne však nejlevnější druhy, u kterých je silikonová vrstva nahrazena quilonem.
Pokud jde o uchovávání gumy v plastových sáčcích, je nutno si uvědomit, z jakého jsou vlastně materiálu. Pokud jsou vyrobeny z PVC, pochopitelně gumě škodí kvůli obsahu změkčovadel, která se z tohoto materiálu uvolňují. Dnes se ovšem většina sáčků vyrábí z nízkohustotního polyethylenu, značeného PE-LD, případně vysokohustotního, značeného
PE-HD a u nás známého jako mikroten. Takové sáčky gumě neškodí, maximálně se z nich uvolňuje ethylen. Žel, některé firmy do těchto výrobků přidávají látky, které nejenže způsobují zdravotní závadnost jinak neškodného polyethylenu, ale také mohou poškozovat gumu. Pokud máme pochybnosti, můžeme udělat dvě zkoušky.
PE sáčky hoří modrým plamenem a páchnou jako parafín. PVC smrdí, škvíří se a kouří černým dýmem.
K další zkoušce potřebujeme kbelík s vodou. Sáček naplníme vodou, necháme otevřený a ponoříme do kbelíku. Pokud pomalu vyplave k hladině a drží se při povrchu, je k uchovávání gumy vhodný. PE má totiž nižší specifickou hustotu než voda. Pokud sáček zůstane u dna, jedná se buď o PVC, nebo modifikované PE a takové sáčky jsou pro gumu škodlivé.
Osobně uchovávám gumu v pečícím papíru, PE sáčcích a na letiště vozím svazky v krabicích od práškového mléka Nutrilon.
Co se týká mazání, každý má svůj recept, na který často nedá dopustit, často se však objevuje striktní odmítání toho či onoho, aniž by se vycházelo z podstatných informací.
I na zahraničních fórech někteří diskutéři odmítají silikonový olej, ale zároveň doporučují přípravky jako Armor All nebo Dow Corning 33, jejichž podstatnou složkou je právě silikonový olej.
Sám používám tři druhy mazadel- Silkal 93, kdysi ho prostě bylo spousta ve skladu v mém zaměstnání a už jsem u něj zůstal. Rozhodně netvrdím, že je to nejlepší mazání a že nepoškozuje gumu při dlouhodobém skladování, ale nějak to i na deset let starých svazcích nepozoruji, resp. nemám srovnání se svazky mazanými něčím jiným. Ostatně, takové svazky,
které používám na historických Wakefieldech, jsou i při natáčení na 80% a cca patnácti natočeních za sezónu už tak vytahané, že jakékoli mazání na ně nemá vliv.
Dál používám silikonovou vazelínu na muškařské šňůry, koupenou kdysi ve výhodném balení. Její výhodou je to, že se nerozstřikuje uvnitř trupu, takže je velmi vhodná pro svazky v malých maketách, kde by zamaštění trupu zkazilo předchozí práci s povrchovou úpravou. Později se mi dostal do rukou jiný druh, určený na mazání gumových těsnění. Ta je mnohem řidší a podle mého názoru i mnohem méně vhodná.
Poslední mazání je trochu kuriózní. Kdysi jsem v Zentivě dostal krabici prošlých lubrikačních krému Lubrin. Teoreticky by to mělo být velmi vhodné mazání, nepoškozující gumu, v praxi, pokud by ho člověk kupoval, poněkud drahé. Také za horka vysychá, takže vlastně nic moc.
Odborníci budou určitě znát v zahraničí prodávané mazání pod názvy Snake Snot, Slug Slime, Monkey Mucus, Octopus Ooze,Gorilla Grease, není to však nic, co by nešlo nahradit nebo namíchat z levnějších komponentů.
Tak to ještě doplním. Tohle by mělo být podle zahraničních expertů velmi dobré mazadlo. Opravdu velmi dobré... Cena lidová
Nevím, jestli by se nás pár domluvilo na té pětikilové plechovce 
http://olejemaziva.cz/?p=productsMore&i ... cke-mazivo
Ještě ke gumě TAN.
Rád bych doplnil článek Honzy Čiháka o pár poznatků, týkající se skladování a mazání gumy TAN.
Pokud jde o skladování, rozhodně nelze doporučit dlouhodobý pobyt gumy v obyčejném papíru! Dnes vyráběné papíry jsou ze své podstaty kyselé, nadto se při bělení používají různé chemikálie, zejména chlór, tedy látky, které gumu poškozují.
Ke skladování je vhodný papír určený k uchovávání muzejních exponátů který má pH neutrální, tedy číselně kolem 7. Takové papíry jsou jsou ovšem poněkud drahé. Náhradou mohou být pergamenové papíry používané ve filatelii a vhodný je také papír na pečení, určitě ne však nejlevnější druhy, u kterých je silikonová vrstva nahrazena quilonem.
Pokud jde o uchovávání gumy v plastových sáčcích, je nutno si uvědomit, z jakého jsou vlastně materiálu. Pokud jsou vyrobeny z PVC, pochopitelně gumě škodí kvůli obsahu změkčovadel, která se z tohoto materiálu uvolňují. Dnes se ovšem většina sáčků vyrábí z nízkohustotního polyethylenu, značeného PE-LD, případně vysokohustotního, značeného
PE-HD a u nás známého jako mikroten. Takové sáčky gumě neškodí, maximálně se z nich uvolňuje ethylen. Žel, některé firmy do těchto výrobků přidávají látky, které nejenže způsobují zdravotní závadnost jinak neškodného polyethylenu, ale také mohou poškozovat gumu. Pokud máme pochybnosti, můžeme udělat dvě zkoušky.
PE sáčky hoří modrým plamenem a páchnou jako parafín. PVC smrdí, škvíří se a kouří černým dýmem.
K další zkoušce potřebujeme kbelík s vodou. Sáček naplníme vodou, necháme otevřený a ponoříme do kbelíku. Pokud pomalu vyplave k hladině a drží se při povrchu, je k uchovávání gumy vhodný. PE má totiž nižší specifickou hustotu než voda. Pokud sáček zůstane u dna, jedná se buď o PVC, nebo modifikované PE a takové sáčky jsou pro gumu škodlivé.
Osobně uchovávám gumu v pečícím papíru, PE sáčcích a na letiště vozím svazky v krabicích od práškového mléka Nutrilon.
Co se týká mazání, každý má svůj recept, na který často nedá dopustit, často se však objevuje striktní odmítání toho či onoho, aniž by se vycházelo z podstatných informací.
I na zahraničních fórech někteří diskutéři odmítají silikonový olej, ale zároveň doporučují přípravky jako Armor All nebo Dow Corning 33, jejichž podstatnou složkou je právě silikonový olej.
Sám používám tři druhy mazadel- Silkal 93, kdysi ho prostě bylo spousta ve skladu v mém zaměstnání a už jsem u něj zůstal. Rozhodně netvrdím, že je to nejlepší mazání a že nepoškozuje gumu při dlouhodobém skladování, ale nějak to i na deset let starých svazcích nepozoruji, resp. nemám srovnání se svazky mazanými něčím jiným. Ostatně, takové svazky,
které používám na historických Wakefieldech, jsou i při natáčení na 80% a cca patnácti natočeních za sezónu už tak vytahané, že jakékoli mazání na ně nemá vliv.
Dál používám silikonovou vazelínu na muškařské šňůry, koupenou kdysi ve výhodném balení. Její výhodou je to, že se nerozstřikuje uvnitř trupu, takže je velmi vhodná pro svazky v malých maketách, kde by zamaštění trupu zkazilo předchozí práci s povrchovou úpravou. Později se mi dostal do rukou jiný druh, určený na mazání gumových těsnění. Ta je mnohem řidší a podle mého názoru i mnohem méně vhodná.
Poslední mazání je trochu kuriózní. Kdysi jsem v Zentivě dostal krabici prošlých lubrikačních krému Lubrin. Teoreticky by to mělo být velmi vhodné mazání, nepoškozující gumu, v praxi, pokud by ho člověk kupoval, poněkud drahé. Také za horka vysychá, takže vlastně nic moc.
Odborníci budou určitě znát v zahraničí prodávané mazání pod názvy Snake Snot, Slug Slime, Monkey Mucus, Octopus Ooze,Gorilla Grease, není to však nic, co by nešlo nahradit nebo namíchat z levnějších komponentů.
Tak to ještě doplním. Tohle by mělo být podle zahraničních expertů velmi dobré mazadlo. Opravdu velmi dobré... Cena lidová
Nevím, jestli by se nás pár domluvilo na té pětikilové plechovce http://olejemaziva.cz/?p=productsMore&i ... cke-mazivo
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2402
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Tak jsem zde nějakou hodinu plodil příspěvek k testování gumy z pohledu gumičkáře, bývalého pokojáčkáře, bohužel nějak se střetl s příspěvkem Honzy Vodičky a zcela se ztratil. Dovedete si představit mé nadšení. Nicméně pokusím se to napsat znovu a ve zkrácené verzi:
Pokojáčkáři na rozdíl od wakefieldářů již dávno nespoléhají na velmi nepřesná měření průřezu gumy, ale pracují s mnohem přesnějším údajem hmotnost na metr. Oni si pak sami řežou gumu v přesně požadované gramáži.
Špičkoví pokojáčkáři také již více jak 40 let si testují nejen jednotlivé šarže gumy na dynamometrech a snímají momentové křivky. Integrál plochy pod momentovou křivkou vytáčení je pak energií vrácenou gumou. Někteří pak tyto grafy dělají na transparentním papíře a snadno je pak porovnávají. Ještě přesnější je plochu pod křivkou (děláno ve stejném měřítku a na stejném papíře) vystřihnout a jednoduše zvážit !
Kdysi kolem r. 1975 měl Karol Rybecký zlomenou nohu a volný čas využil k testování různých šarží gumy Pirelli, kterou získal od Jána Kuchty z Pezinoku (Jánův otec velmi výhodně v Itálii měnil láhev sovětského šampaňského v ceně 35Kčs za 1 Kg gumy Pirelli v ceně 300 Kč). Výsledkem bylo, že Karol si vybral tu nejlepší šarži gumy na kterou pak na MS v USA fantasticky zalétal a o titul mistra světa se při posledním startu připravil jen tak, že s Jožou Gábrišem na ploše haly předčasně oslavovali, popíjeli koňak a nevšimli si, že Karolův model narazil na šňůru od balonu a po ní více jak o 10m sklouzl dolů.
Shodou okolností jsme se při cestě z Trnavské 1. světové také stavili u Jána Kuchty a ten jako kamarád mne nechal vybírat z různých šarží gumy. Neměl jsem sebou žádný dynamometr a ani nebyl na takový test čas. Pouze jsem vždy změřil lineární průtažnost a hysterezi. Na základě tohoto jednoduchého a velmi rychlého testu jsem si vybral šarži gumy, která se mi zdála nejlepší. Zaplatil jsem a Ján mi řekl : to je zajímavé, že na základě různých testů jste si s Karolem oba dva došli ke stejnému výsledku, také on tvrdí, že tato šarže je nejlepší.
Ano tento rychlý test dělám vždy u nové gumy jako první, teprve později pak komparativní letový test v hale na létajícím stendu (plovákový peanut RAINBOW).
Ano, každý máme své zkušenosti, některá měření mohou být zatížena i systémovou chybou, vím že můj letový test zvýhodňuje gumu s větším momentem před tou s větším obrátkovým koeficientem !
Jak by mělo vypadat exaktní testování gumy, jak by měl vypadat takový stend a odhad, co by asi stál, to již na těchto stránkách bylo popsáno. Problém je v tom, že asi neexistuje společenská objednávka, která by výrobu takové stendu a jeho provoz zaplatila.
Pokojáčkáři na rozdíl od wakefieldářů již dávno nespoléhají na velmi nepřesná měření průřezu gumy, ale pracují s mnohem přesnějším údajem hmotnost na metr. Oni si pak sami řežou gumu v přesně požadované gramáži.
Špičkoví pokojáčkáři také již více jak 40 let si testují nejen jednotlivé šarže gumy na dynamometrech a snímají momentové křivky. Integrál plochy pod momentovou křivkou vytáčení je pak energií vrácenou gumou. Někteří pak tyto grafy dělají na transparentním papíře a snadno je pak porovnávají. Ještě přesnější je plochu pod křivkou (děláno ve stejném měřítku a na stejném papíře) vystřihnout a jednoduše zvážit !
Kdysi kolem r. 1975 měl Karol Rybecký zlomenou nohu a volný čas využil k testování různých šarží gumy Pirelli, kterou získal od Jána Kuchty z Pezinoku (Jánův otec velmi výhodně v Itálii měnil láhev sovětského šampaňského v ceně 35Kčs za 1 Kg gumy Pirelli v ceně 300 Kč). Výsledkem bylo, že Karol si vybral tu nejlepší šarži gumy na kterou pak na MS v USA fantasticky zalétal a o titul mistra světa se při posledním startu připravil jen tak, že s Jožou Gábrišem na ploše haly předčasně oslavovali, popíjeli koňak a nevšimli si, že Karolův model narazil na šňůru od balonu a po ní více jak o 10m sklouzl dolů.
Shodou okolností jsme se při cestě z Trnavské 1. světové také stavili u Jána Kuchty a ten jako kamarád mne nechal vybírat z různých šarží gumy. Neměl jsem sebou žádný dynamometr a ani nebyl na takový test čas. Pouze jsem vždy změřil lineární průtažnost a hysterezi. Na základě tohoto jednoduchého a velmi rychlého testu jsem si vybral šarži gumy, která se mi zdála nejlepší. Zaplatil jsem a Ján mi řekl : to je zajímavé, že na základě různých testů jste si s Karolem oba dva došli ke stejnému výsledku, také on tvrdí, že tato šarže je nejlepší.
Ano tento rychlý test dělám vždy u nové gumy jako první, teprve později pak komparativní letový test v hale na létajícím stendu (plovákový peanut RAINBOW).
Ano, každý máme své zkušenosti, některá měření mohou být zatížena i systémovou chybou, vím že můj letový test zvýhodňuje gumu s větším momentem před tou s větším obrátkovým koeficientem !
Jak by mělo vypadat exaktní testování gumy, jak by měl vypadat takový stend a odhad, co by asi stál, to již na těchto stránkách bylo popsáno. Problém je v tom, že asi neexistuje společenská objednávka, která by výrobu takové stendu a jeho provoz zaplatila.
0
Re: Guma
K prvnímu odstavci mám jednu radu: příspěvek si nejprve vyplodit v počítači třeba ve Wordu, uložit a pak ho sem zkopírovat. To lze dělat tak dlouho, až se příspěvek "chytne" i přes aktivitu jiných uživatelů fóra.
Jinak dodám, že wakefieldáři-či spíš eF jedna béčkaři, protože dnešní modely mají s původními Wakefieldy společný jen pohon gumou, tak tedy dnešní soutěžící v kategorii F-1B již dávno nespoléhají na měření průřezu, natahování gumičky se dvěma čárkami nad pravítkem, ani neměří gumu v oříšku Rainbow nebo nějakém zkušebním F-1B modelu, ale mají sofistikovaná měřící zařízení, viz třeba Tapio L. na hippocketaeronautic. Honza Čihák k tomu určitě dokáže napsat víc.
Tohle opakování polopravd už je fakt všem k smíchu!
O titul mistrů světa a Evropy v kategorii F-1D se pravidelně perou dva pánové, kteří používají gumu (a modely)podle teploty v hale. Natáčejí na místě a zkoušejí. O žádných průhledných papírech jsem od nich neslyšel. Přístup je to sice značně nevědecký, leč jejich výsledky o něčem svědčí.
,,Velcí" gumičkáři jsou podstatně větší vědátoři.
U minimaket je to celkem fuk, blbě seřízené a létající éro bude blbě létat i s tou nejlepší gumou. U venkovních maket se k tomu přidávají další faktory, třeba dolnoploch v turbulenci...
O mizernosti či kvalitě gumy a srovnávání přístupů z jiných kategorií se můžeme bavit, až bude někdo natáčet minimakety opravdu naplno, s měřičem krouťáku a svazky bude po jednou letu vyhazovat pro jejich naprostou nepoužitelnost k dalším letům.
( To bude zase bitva! )
Jinak dodám, že wakefieldáři-či spíš eF jedna béčkaři, protože dnešní modely mají s původními Wakefieldy společný jen pohon gumou, tak tedy dnešní soutěžící v kategorii F-1B již dávno nespoléhají na měření průřezu, natahování gumičky se dvěma čárkami nad pravítkem, ani neměří gumu v oříšku Rainbow nebo nějakém zkušebním F-1B modelu, ale mají sofistikovaná měřící zařízení, viz třeba Tapio L. na hippocketaeronautic. Honza Čihák k tomu určitě dokáže napsat víc.
Tohle opakování polopravd už je fakt všem k smíchu!
O titul mistrů světa a Evropy v kategorii F-1D se pravidelně perou dva pánové, kteří používají gumu (a modely)podle teploty v hale. Natáčejí na místě a zkoušejí. O žádných průhledných papírech jsem od nich neslyšel. Přístup je to sice značně nevědecký, leč jejich výsledky o něčem svědčí.
,,Velcí" gumičkáři jsou podstatně větší vědátoři.
U minimaket je to celkem fuk, blbě seřízené a létající éro bude blbě létat i s tou nejlepší gumou. U venkovních maket se k tomu přidávají další faktory, třeba dolnoploch v turbulenci...
O mizernosti či kvalitě gumy a srovnávání přístupů z jiných kategorií se můžeme bavit, až bude někdo natáčet minimakety opravdu naplno, s měřičem krouťáku a svazky bude po jednou letu vyhazovat pro jejich naprostou nepoužitelnost k dalším letům.
( To bude zase bitva!
)
0
Re: Guma
Zdravím všechny diskutující i čtenáře. Při pečlivém čtení mého druhého článku je zde jasně a zřetelně napsáno, že je guma měřena za pomoci tenzometru a softwarového vybavení, které při napínání a zkracování gumy kreslí graf de-facto úplně stejně, jako je v odkazu. Poté asi máte představu o průběhu testu jasnější. Ten software co vidíte je totožný s tím co používám.
Honza Čihák
P.S. zde ten slíbený odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=np78KE8OX3Q
Honza Čihák
P.S. zde ten slíbený odkaz: http://www.youtube.com/watch?v=np78KE8OX3Q
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2402
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Díky za vysvětlení, ano ono je to velmi podobné tomu, co jsme zde s Pavlem Stráníkem navrhovali. Jinak souhlasím s tím, co naznačuje Honza Vodička, že u minimaket jen málo kdo riskuje to, aby svazek natáčel na doraz a riskoval její zničení při prasklém svazku, málo kdo na soutěžní starty mění svazky. Také svým bažantům říkám, že slabý stoupák je lepší než nejsilnější guma. Ovšem někteří z nich si myslí, že třeba i s modely P-30 mohou celý rok létat na jeden svazek...Ano, to šlo pokud nebyla předepsána minimální prázdná hmotnost P-30 na 50 g, tehdy naše modely vážily kolem 30 g a tehdy stačilo natáčet svazky na 70%, ta doba je však již dávno pryč.
0
Re: Guma
Zdravím,
přemýšleli jste již i v minimaketách využít možnost natáčení svazku mimo trup apod ? V F1B je to běžná praktika, dnes v zahraničí i u F1G a P30. Poté se eliminuje možnost zničení trupu. Na stranu druhou chápu, že u minimaket jak již to slovo napovídá jde o úplně něco jiného, tedy zvládnout letový projev malého modelu s realistickým vzhledem je něco tak složitého na co si netroufám. Proto mohu mluvit jen o gumě. V každém případě pokud se létá na čas, a expert dokáže tento model dokonale zalétat, tak energie gumového svazku bude mít na výkon vliv. Pokud nebude zvládnuté zalétání, je zbytečné se zabývat složitým měřením energie gumového svazku. Možnosti si netroufám hodnotit, ale pravděpodobnost, že utrhneme gumový svazek při natáčení (i přes kontrolu kroutícího momentu, počtu otáček atd.) je podstatně vyšší, než že nám natočený svazek sám od sebe (pokud nebudeme například dotáčet atp.) praskne v trupu. U kategorie P30 by už nějaký smysl testování gumy mít mohlo, a díky předepsané plastové vrtuli a hmotnosti modelu je to řekněme mimo laborování s profily a koncepcí modelu včetně odhadu termiky podstatný parametr ovlivňující celkový výkon.
Honza Čihák
P.S. To že slabý stoupák je mnohem podstatnější než silná gumička je podle mého 100% pravda!
přemýšleli jste již i v minimaketách využít možnost natáčení svazku mimo trup apod ? V F1B je to běžná praktika, dnes v zahraničí i u F1G a P30. Poté se eliminuje možnost zničení trupu. Na stranu druhou chápu, že u minimaket jak již to slovo napovídá jde o úplně něco jiného, tedy zvládnout letový projev malého modelu s realistickým vzhledem je něco tak složitého na co si netroufám. Proto mohu mluvit jen o gumě. V každém případě pokud se létá na čas, a expert dokáže tento model dokonale zalétat, tak energie gumového svazku bude mít na výkon vliv. Pokud nebude zvládnuté zalétání, je zbytečné se zabývat složitým měřením energie gumového svazku. Možnosti si netroufám hodnotit, ale pravděpodobnost, že utrhneme gumový svazek při natáčení (i přes kontrolu kroutícího momentu, počtu otáček atd.) je podstatně vyšší, než že nám natočený svazek sám od sebe (pokud nebudeme například dotáčet atp.) praskne v trupu. U kategorie P30 by už nějaký smysl testování gumy mít mohlo, a díky předepsané plastové vrtuli a hmotnosti modelu je to řekněme mimo laborování s profily a koncepcí modelu včetně odhadu termiky podstatný parametr ovlivňující celkový výkon.
Honza Čihák
P.S. To že slabý stoupák je mnohem podstatnější než silná gumička je podle mého 100% pravda!
0
-
Lubomir Koutny
- Reakce: 31
- Příspěvky: 2402
- Registrován: 04 pro 2010 17:44
- Bydliště: Brno
Re: Guma
Ano, natáčení svazku mimo trup nejen podstatně sníží riziko poničení minimakety strženým svazkem, ale také zmenší nechutné zamaštění potahu trupu z odstřikujícího mazání. Ovšem je zde jeden problém. U minimaket není limitována váha svazku ani celková váha letová. Je zde tedy snaha, aby ta letová byla co možná nejnižší a váha svazku co nejvyšší. Natáčení mimo trup však zpravidla vyžaduje jisté pevnější zakončení svazku, umožňující jeho snadné zavěšení do tupu po natočení mimo trup. To něco váží a bohužel ta váha bude dost za těžištěm, takže se to musí kompenzovat buď kratším závěsem, nebo dovažováním v předu.
Ano, již v r. 1985. když jsem byl na soutěži ve Fllémale, tak jsme se cestou zpět stavili u Z. Glocknera v NSR a v podvečer jsme si šli zalétat s minimaketami. On natáčel svazky mimo trup, svazek byl zakončený malou kladkou, já jsem tehdy zkoušel ochranu trupu trubkou zasouvanou do trupu. Když jsem pak dělal kalkulaci pro a proti, tak mi to vyšlo asi tak, že je jednodušší netočit více jak 85 % z maximálně spočítaných otáček a těch cca 10% méně otáček mi vynahradí nižší letová váha a tak výkony by měly být stejné, lehčí minimaketa se však snadněji zalétává. A pak v neposlední řadě odpadá dosti náročná manipulace před startem, kdy by se člověk měl soustředit na hlídání termiky. Ale mohou být i opačné zkušenosti, ono dost záleží na typu minimakety, ale i na naturelu modeláře...
Ano, již v r. 1985. když jsem byl na soutěži ve Fllémale, tak jsme se cestou zpět stavili u Z. Glocknera v NSR a v podvečer jsme si šli zalétat s minimaketami. On natáčel svazky mimo trup, svazek byl zakončený malou kladkou, já jsem tehdy zkoušel ochranu trupu trubkou zasouvanou do trupu. Když jsem pak dělal kalkulaci pro a proti, tak mi to vyšlo asi tak, že je jednodušší netočit více jak 85 % z maximálně spočítaných otáček a těch cca 10% méně otáček mi vynahradí nižší letová váha a tak výkony by měly být stejné, lehčí minimaketa se však snadněji zalétává. A pak v neposlední řadě odpadá dosti náročná manipulace před startem, kdy by se člověk měl soustředit na hlídání termiky. Ale mohou být i opačné zkušenosti, ono dost záleží na typu minimakety, ale i na naturelu modeláře...
0
Re: Guma
U těch minimaket natáčení mimo trup asi nemá smysl, Honzo. Jednak bude problém zvládnutí opravdu špičkového momentu a druhak riziko, že svazek praskne při neopatrné manipulaci nebo přitočení několika otoček rukou je neúměrné (možná) zlepšenému času. Když praskne svazek v kevlarovém trubce, vyšťouráš ho ven, když praskne v trupu minimakety (ale i oldtimera z lištiček), není již co a odkud š'tourat 
Ivan Šebánek takhle tedy natáčí gumáčka Sluka, má na to U profil a malé cívečky a uchycuje to do kufru auta, takže nemusí mít natáčecí, nebo živý, tzv. brněnský stojan, ale stejně netočí naplno.
Ivan Šebánek takhle tedy natáčí gumáčka Sluka, má na to U profil a malé cívečky a uchycuje to do kufru auta, takže nemusí mít natáčecí, nebo živý, tzv. brněnský stojan, ale stejně netočí naplno.
0
Re: Guma
Děkuji za vysvětlení, jakým způsobem se má věc u takto malých modelů. Pokud by to znamenalo neúměrné zvýšení váhy a zisk energie by tak nekompenzoval, respektive nezvýšil celkovou výkonnost modelu, nemá to smysl.
Jan Čihák
Jan Čihák
0
Re: Guma
Koukal jsem na tu řezačku gumy od Jardy ,je to pěkná práce.Škoda,že jsem si ji nevyrobil dokud jsem dělal nástrojařinu,udělal bych ji aspoň trojmo.Ty dvě bych nějakému zájemci přenechal za pár piv.Investoval bych do toho jenom svůj čas.Všechno ostatní jsem měl na dílně.Třeba to ještě někdy uskutečním,vždyť jsem koneckonců teprve 49letý cucák.Teď budu potřebovat nějaké již hotové průřezy,tak je koupím od pana Kaliny.
0