Který Balakryl

[Hugo]

To je nějaké zakleté téma... posílal jsem toto:
1) potažení kostry papírem Kashmir 6g (8,6g, 11g) – asi jde i jiný, ale
nezkoušeli jseme. Papír je na kostru přilakován lepicím lakem.
2) vypnutí potažené kostry vodou nebo lihem (rozprašovačem či
pistolí)
3) vypnutí potažené kostry velmi zředěným vypínacím nitrolakem
4) přetření nitrolakem zpevněného papíru zředěným akrylátovým lakem
(balakryl, sportakryl). Štětec je třeba namočit do laku hodně a
nešetřit, na potahu vznikne jakési „jezírko“. Po zaschnutí se na papíru vytvoří
film, který v závislosti na poměru zředění (lak/voda) zacelí více či méně póry v
potahu. Většinou stačí jedna, dvě vrstvy. Povrch je hladký, jako když potahujete
kondenzátorákem. Poněkud komplikovanější je to u ocasních ploch, kde
díky tenkému profilu (0,5-0,8mm) hrozí slepení horního a dolního potahu.
Při troše pečlivosti to jde ale zvládnout.
Potahový papír balakrylem získá pružnost a pevnost bez nadměrného
pnutí, takže je možné při stavbě konstrukce použít tenké průřezy pevnější balzy.
Další plus je zvýraznění kostry pod potahem - to je např. použitelné pro
imitaci portů na křídle na konstrukcích z WWI.
5) nástřik barvou

Ještě Feldo pro Tebe: zajdeš si do obchodu, koupíš si plechovku balakrylu (prostě nějakou zkus), otevřeš plechovku, odleješ trochu do lahvičky od celaskonu, doleješ vodou - správný poměr si musíš vyzkoušet, ale 1/1 nic nezkazíš. Zavřeš lékovku a protřepeš. Otevřeš lékovku se zředěným balakrylem, vezmeš do pravé (levé) ruky štětec (s měkkými bohatými chlupy) , namočíš do lékovky, mírně otřeš o okraj, přiložíš štětec k náběžné hraně a táhneš kolmo k hraně směrem od náběžky k odtokovce tak,aby štětec po potahu klouzal. Takto uděláš 2-3 tahy. Namočíš štětec znova a postup opakuješ dokud nedojedeš na konec křídla. Povrch bude jedno jezírko, hodně zvrásněný, jako je vidět na fotce od Roberta. Kaluží si nevšímej, nech to tak být a křídlo to už dál zvládne za Tebe. Po zaschnutí zkoumej kolik dírek zůstalo, pokud Ti stav dírek vadí, opakuj postup dokud nebudou dírky žádné. Howgh. M.

[discobolos]

Radkovi (a případným zájemcům):
Koupil jsem (víceméně proto, abych naplnil Robertem stanovený minimální počet celkově odebíraných kusů) celkem 40 archů. Což při mé stavební rychlosti je do konce života a ještě mi zbude .
Proto jsem schopen minimálně 20 ks odprodat. Je jen otázkou komu a kde.
D

[Steve]

No, něco můžu vzít. A budeš mít u mě ten časovač, jestli chceš Nebo dva? Tři?

[discobolos]

Tak jsem se přistihl při lži (tedy spíše skleróze). Koupil jsem od Roberta jen 22 ks .
Navíc o celý přebytek se už přihlásil hádejte kdo ? Samozřejmě asi nejpilnější stavitel současnosti Honza alias Datsun240Z.
Takže Petře tobě bych mohl přepustit tak 2-3 archy, aby mi i něco zbylo. Samozřejmě o časovače zájem mám, minimálně 2 ks.
Jak jsem zjistil, trochu by mi byl schopen pomoci švára, který má s programováním PIC zkušenosti, ale to je do jiného vlákna. Napíšu ti mail a nebudu zamořovat vlákno s balakrylem .
D

[pone74]

Zdravím Vás pánové. Dovolte, abych rovněž přispěl kapkou do mlýna se svojí zkušeností lakování lakem na akylové bázi. Záměrně nepíšu o Balakrylu, protože zrovna s Balakrylem nemám nejlepší zkušenosti...nevím proč, ale připadá mi "lepkavý" i po úplném zaschnutí. Asi to nebude na závadu v případě další povrchové úpravy barvou, ale mě to vadí .
Začal jsem experimentovat s "ochranným lakem na nábytek", značky Genius PRO, zakoupený v Baumaxu. Jde o to, že kromě výše uvedeného, je poloviční než balení Balakrylu, a i když cena za jednotku množství bude vyšší, při spotřebě na potah nula nula nic, je pro mě takové balení výhodnější (cca 170 Kč za 0,375 l).
Přemýšlel jsem o tom, jak co nejvíce ušetřit na vrstvě akrylu na papírovém potahu a zkusil jsem následující postup:
1. potah 6gr. Kashmir, lepený lepícím lakem
2.vrstva velmi řídkého napínacího laku
3. vrstva řídkého zapónového laku (přišlo mi, že pak kostra, ani papír tolik nasávají)
4. 2x lak Genius PRO ředěný cca 1:1 s vodou
Výsledek: póry zalité z 90% (vždy to může být lepší), žádné kroucení nebo borcení kostry. S hmotností zatím nevím přesně, proto raději neuvádím. Zdá se, že to není o nic horší, než váhový přírůstek u nitrocelulózových laků.
Až budu umět vložit obrázek, tak sem nějaký umístím

[Lubomir Koutny]

Na celostátních old-timerů v Očové jsem viděl modely s vynikající povrchovou úpravou v nádherných barvách, tyto nebyly provedeny stříkáním nějakých nitrolaků, ale jen potahovými papíry jasných, netransparentních barev. Modelář z Košic říká, že zásadně nepoužívá modelspan, ale dává přednost barevným čínským hedvábným papírům (ty byly v prodeji i u nás - arch za 3 Kč). Barvy těchto papírů však jsou vodou rozpustné, takže před nalakováním nesmí přijít do styku s vodou.) On nejprve nalakuje celou kostru lepícím lakem, pak potah lepí opět lepícím lakem. Následuje vypnutí ředěným napínacím lakem (zpravidla 2 nátěry úplně stačí, protože papír lak nějak nesaje), na závěr pak provede nátěr bezbarvým akrylovým lakem. Výsledek je perfektní jak můžete vidět na všech třech jeho modelech na přiloženém snímku! Tento pán pracuje jako dřevomodelář na technice v Košicích a dělá spoustu vrtulí dle vlastních návrhů. Asi by u něj šlo objednat i vrtule podle požadavků minimakeářů...

[Antonín Alfery]

Vyzkoušel jsem následující postup potahování konstrukčního trupu Kashmirem 8,6g

1) Penetrace Kashmiru ředěným zaponovým lakem na podložce (voskový papír). 1-2 vrstvy. Cílem je částečná vodovzdornost a zacelení pórů - cca.
1/3, nesmí se z toho stát „plech“
2) Nalepení na kostru Metylanem nebo lakem – záleží, zda je kostra nabarvená a čím
3) Vypnutí vodní mlhou – používám rozprašovač od Stopanginu apod.
4) Natření potahu Metylanem – konzistence sirupu
5) Pokud někde zůstanou otevřené póry, stačí lokální přetření/“zatmelení“ Metylanem
6) Lakování zaponovým nebo napínacím lakem dle potřeby
7) Finální barevná úprava stříkáním barvou, obtisky + zavření vrstvou zaponového laku

Příště ještě zkusím za bodem 5) přestříkání balakrylovou mlhou nebo přetření hodně řídkým Balakrylem, možná bez dalšího lakování. Některá místa jsou lesklejší. Ale to může být způsobeno lokálním větším množstvím laku už při penetraci. Prostor pro další vývoj tu je…

U „normálního“ balakrylového potahování mi vadí penetrační lakování až na kostře. Papír je hodně „živý“ a snadno dojde ke slepení protilehlých vrstev u tenkých součástí. Ano, pokud se postupuje opatrně, jde to. Ale někdy je to o nervy. Při penetraci na podložce se lépe kontroluje množství a rovnoměrnost nanášené vrstvy laku.

Zavírání pórů Metylanem je výhodné kvůli volitelné hustotě roztoku. Kdo už někdy s Metylanem dělal ví, že opravdu neváží skoro nic. Ve srovnání s Balakrylem také nezvýrazňuje kostru a potah „negumovatí“ – záleží na předloze, co se hodí/nehodí.

Balakryl má velkou přednost při sjednocování povrchu – při nastříkání mlhou. Nevýhodou je malá odolnost proti mazání na gumu – alespoň trupy je nezbytné nakonec chránit vrstvou laku.

Zatím to vypadá, že tento potah není tak náchylný na povolení vlivem vlhkosti jako Plyspan. V každém případě je o poznání lehčí.