Stavba dvacetiny z polystyrenu

[Antonín Alfery]

Přes Svátky jsem začal stavět nový polystyrenový model 1:20. Protože tentokrát se mi podařilo zachytit průběh alespoň základní stavby i fotograficky, mohu se pokusit přiblížit stavební postup i dalším případným zájemcům. Ono „fotograficky“ znamená pomocí mobilu, takže snímky je nutno brát pouze jako instruktážní a tolerovat jejich technickou i uměleckou úroveň. Předesílám, že jde jen o jednu z možných cest stavby z polystyrenu, kterou nicméně v současnosti používám. Zvolil jsem popis stavby pomocí jednotlivých příspěvků na DF. Připadá mi to vhodnější, než vypracování jednoho obsáhlého elaborátu. Bude se mi takto snadněji odpovídat na případné dotazy a se svými zkušenostmi se mohou připojit i ostatní. Navíc zpracování celého tématu jako celku by mohlo trvat opravdu hodně dlouho a vývoj není ani zdaleka uzavřen…
Hlavním podnětem pro stavbu modelů z tohoto materiálu je snaha o dosažení větší maketovosti předloh s tuhým potahem, než jakou umožňuje klasická stavba s balsovou kostrou potaženou papírem. Druhotnou výhodou je odolnost proti poškození prasklým gumovým svazkem. Je tu ale i hodně nevýhod. Především je všechno trochu jinak – zažité postupy nelze vždy použít a je potřeba naučit se nové věci a být více „ve střehu“. Je také potřeba mnohem více přípravků (šablon). Někdy výroba přípravků zabere více času než zhotovení dílu samotného. Ale když se něco zkazí, přípravky jsou už hotové. Naprosto mylná je představa, že stavba modelů z polystyrenu je „špinavější“ než z balsy. Používaný polystyren víří méně než balsa a toho broušení je mnohem méně, než jsou obecné představy. Také se nedá jednoznačně říct, že polystyrenová konstrukce je těžší než balsová – při hodnocení celkové hmotnosti. Trupy mohou vážit podobně, někdy je polystyren dokonce lehčí. Polystyrenová křídla vyjdou těžší vždy. Takže polystyren lze použít nejen na celokovové předlohy – i předlohy s překližkovým potahem nebo skořepinou jsou vhodnými objekty. A o tom, jak je stavba z polystyrenu ve skutečnosti náročná si asi udělá představu každý sám z následujících příspěvků. Je nutné počítat s tím, že napoprvé se něco nepovede – stejně, jako když se staví poprvé z balsy…

[seawindttt]

Zdravím!
Těším se na názorné představení technologie!



Jarda

[Antonín Alfery]

Polystyren. Používám extrudovaný vysokotlaký polystyren, který se prodává pod obchodním názvem Styrodur (BASF). Konkrétně typ 3035CS s měrnou hmotností 33 kg/m3. Oproti 2500, který je vhodný na menší modely, je 3035CS sice těžší a má hrubší strukturu, ale je tvrdší a méně citlivý na poškození při broušení (od žmolků pod brusným papírem/hranolem). Je to chemie a tak samotné označení nic moc neznamená – vždy je potřeba zkusit, zda není příliš měkký (na řezu, ne na hladkém povrchu). S hmotností není potřeba si příliš lámat hlavu – to zjistíte při prvním broušení trupu. Srovnání jednotlivých druhů je zřejmé z tabulky dostupné na webu ( http://www.isover.cz/data/files/technic ... ur-176.pdf ) . Také záleží na tloušťce. Dlouho jsem používal desky tl.50mm. Teď jsem si koupil tl.100mm a ten se mi jeví mnohem lepší (byť má hrubší strukturu). Asi má trochu jiný obsah složek zajišťujících pěnění při výrobě. Je to jak s výběrem balsy – chce to sbírat zkušenosti. Desky se dají koupit i samostatně, a když se hned přiznáte, že jste modeláři, prodavači tuto diagnózu zpravidla respektují.
Řezání. Něco sice budete řezat ostrým nožem (i Olfy se neuvěřitelně rychle pro daný účel tupí), ale základem práce je odporová pila+trafo. Pila stačí do 50cm a měla by být lehká. Používám odporový drát průměru 0,5mm – má přijatelný propal a moc nezadrhává. Jako trafo mi slouží autonabíječka dovezená ještě ze SSSR s regulovatelným proudem. Vybavení používám prakticky stejné, které bylo popsáno v Modeláři u stavby Bety na CO2. Řezat polystyren je potřeba se naučit – jako všechno. Základem je zvládnout plynulost řezu a přizpůsobení rychlosti řezu konkrétním podmínkám (nastavení teploty drátu a vlastnostem materiálu). Teplota pily by měla být nastavena tak, aby v řezu byly „fousy“. Obecně platí, čím méně energie se do řezu „tlačí“, tím lépe (deformace, dopěňování…). Zapomeňte na řezání bez pravítek nebo bez šablon!
Řezací pravítka/šablony. Pravítka mám z vícevrstvé překližky 1mm – hrany musí být opravdu hladké a nejlépe zaoblené. Větší šablony stačí z mikrovlné lepenky - té je několik druhů. Čím tvrdší tím lepší, ale není to až tak kritické. Vlna musí být kolmo ke hraně, podél které se řeže. Hrany přebrušuji brusnou hubkou, prstolep na zpevnění nepoužívám. Při řezání je potřeba tlačit na pilu v přiměřeném úhlu – jinak má drát tendenci se do šablony „bořit“. Menší šablony nebo šablony s většími nároky na přesnost jsou z překližky. K uchycení používám špendlíky. Se zapnutou pilou není možné při řezání zůstat stát – hrana ať papírové nebo překližkové šablony se propálí.
Lepidla. Použít lze jak disperze, tak i lepidla PU. Prstolep, UHU Por ani epoxy nepoužívám. Disperzní lepidla jsou poměrně těžká, proto je potřeba s nimi šetřit – někde se dá lepit pouze bodově, dají se i ředit. Používám Perfect – schne opravdu rychle a je tvrdý. Z PU lepidel je asi nejlepší Beli Zell (15min). Je sice drahý, ale jeho struktura je hodně blízká polystyrenu, což je důležité při broušení. Po prvním vyzkoušení je těžké vrátit se k Purexu. Použité lepidlo výrazně ovlivňuje výslednou hmotnost a může být zdrojem i dalšího problému. Pokud se dostane na povrch, je přesné broušení při použití nevhodného lepidla takřka nemožné. Mizí polystyren okolo lepidla, ale lepidlu se pryč nechce. Proto např. při slepování trupu nanáším lepidlo jen na vnitřní hranu tak, aby se nedostalo na povrch. Při použití Beli Zellu se dá i vnitřek dobrousit s rozumným výsledkem.
Broušení. Používám jak volné brusné papíry (nutno zakulatit rohy!), tak i brusné hranoly a brusné houbičky. Při broušení polystyrenu není žádný brusný prostředek dost ostrý. Že nahrazení ztracené ostrosti zvýšeným tlakem není správnou cestou, bývá jedním z prvních poznatků brusičů polystyrenu. Polystyren je dobré z brousítek alespoň vyklepávat – rychle se zanáší a případné žmolky mohou znehodnotit dosavadní úsilí. Při broušení především tenčích částí je nutné mít neustále na zřeteli fakt, že polystyren nemá tak výrazná leta jako např. balsa a nedrží tvar, resp. rovinu. Je potřeba brousit proti pevné podložce, ne proti prstům. Polystyren nemá žádnou pevnost na vzpěr – opět důležité při broušení tenkých částí.

[Honza Drážek]

Díky za popis!

[Antonín Alfery]

Předlohou je P-40. Kromě atraktivnosti mne k tomuto výběru vedla i zvědavost, jak je to s deklarovanou nelétavostí tohoto typu. Zatím je model hotov ve hrubé stavbě, takže jeho letové vlastnosti jsou neznámé – v nejhorším případě to svedu na použitý materiál. Model má oproti předloze zvětšené vzepětí křídla i velikost VOP a SOP.
Trup je vyroben „salámovou“ metodou. Její princip spočívá v tom, že trup se rozdělí na několik částí, ty se nahrubo vyřežou odporovou pilou a konečný tvar se vybrousí po slepení jednotlivých částí dohromady. Nevýhodou je relativně více práce, výhodou dosažená přesnost a méně pilin než při „sochání“ z bloku. Trup je rozdělen na čtyři části respektující jednak jeho tvarování, jednak polohu kabiny. Trup je vyroben bez chladiče – ten bude dolepen dodatečně. Obrysy i půdorysy bloků jsou zakresleny přímo do zvětšeného výkresu. Nejprve se určí polohy řezů/míst dělení trupu. Potom se zakreslí vnitřní obrysy bloků tak, aby tloušťka stěny trupu v místech dělení byla asi 5mm v přední části a 4mm vzadu. Vnější obrysy nakreslíme tak, aby přímka tvořící hranu bloku byla vzdálena alespoň 1mm od skutečného obrysu trupu (nezapomínat na propal při řezání – drát se obrysu trupu nesmí dotknout ). Totéž se udělá i v půdorysu. Tím získáme šířku a výšku šablon „přepážek“.

Fotografie-0000.jpg (104.9 KiB) Zobrazeno 14950 x

[Antonín Alfery]

Šablony bokorysu i půdorysu jsou z mikrovlny (vlna je kolmá na hranu řezu). Tvar je na mikrovlnu „přepíchán“ špendlíkem a šablony spojené např. oboustrannou páskou jsou vyřezány současně (nejlépe podle křivítka a pravítka). Šablony musí být delší kvůli navádění drátu a měly by být o cca 1mm větší než je skutečný rozměr (propal a konečné dobroušení). Na šablonách bočnic musí být vyznačená osa, začátek a konec trupu a nejlépe i místa dělení. Půdorysné šablony jsou na neřezové straně o cca 15mm širší a na nich rovněž vyznačena jak podélná osa, tak i začátek a konec trupu.

Fotografie-0001.jpg (41.43 KiB) Zobrazeno 14949 x

[Antonín Alfery]

Polotovar, ze kterého bude trup vyroben, musí být asi o 5mm delší – prořezy při dělení bloků. Je vhodné, aby odříznuté části měly tloušťku alespoň 10mm – při manipulaci jsou stabilnější. Blok je tedy asi o 20mm širší i vyšší, než bude trup. Před podélným rozpůlením bloku na něm musí být narýsovány jak osy, tak i polohy řezů. Obrys trupu je nakreslen jen pro názornost.

Fotografie-0002.jpg (20.67 KiB) Zobrazeno 14949 x

[Antonín Alfery]

Jako první se z obou polovin vyřízne půdorysný tvar. Je dobré si jednotlivé součásti nějak značit, jinak se lehce ztratí přehled, co k čemu patří.

Fotografie-0003.jpg (18.11 KiB) Zobrazeno 14949 x

Fotografie-0004.jpg (16.61 KiB) Zobrazeno 14949 x

Fotografie-0005.jpg (29.87 KiB) Zobrazeno 14949 x

[Antonín Alfery]

Součásti se složí dohromady (dohromady je drží papírová lakýrnická páska) a vyřízne se bokorys. Pro ustavení šablon slouží orýsování na bloku a šablonách. Řezáním se spojí pomocí „fousů“ již dříve odřezané části. Neoddělovat!

Fotografie-0007.jpg (40.42 KiB) Zobrazeno 14948 x

Fotografie-0008.jpg (21.06 KiB) Zobrazeno 14948 x

Fotografie-0009.jpg (23.84 KiB) Zobrazeno 14948 x

[Antonín Alfery]

Součásti se opět složí do jednoho celku a pojistí páskou. Při rozřezávání trupu na jednotlivé bloky pila nabíhá do řezu přes přebývající materiál a stejně tak přebývající materiál „kryje“ hrany řezu. Ten je potom v oblasti trupu opravdu přesný a čistý.

Fotografie-0010.jpg (24.43 KiB) Zobrazeno 14948 x

Fotografie-0011.jpg (42.61 KiB) Zobrazeno 14948 x

[Antonín Alfery]

Na čela rozřezaných bloků je nutné nakreslit osu pro ustavení přepážek. Pak už je možné bloky definitivně rozebrat a přebytečný materiál vyhodit.

Fotografie-0012.jpg (63.44 KiB) Zobrazeno 13294 x

Fotografie-0013.jpg (30.54 KiB) Zobrazeno 13294 x

[Antonín Alfery]

Šablony pro ořezávání bloků jsou z překližky 1mm. Musí mít dostatečně dlouhé náběhy a oboustranně vyznačenou svislou i vodorovnou osu.

Fotografie-0014.jpg (46.3 KiB) Zobrazeno 13164 x