Barvení potahového papíru tuší

[Bobeš Jiří Tamfal]

Zdravím otevírám toto téma abych pomohl a předvedl jak jsem si vykoumal barvení potahového papíru já .
Vím že pro některé budu jako Jára Cimrman a oběvovat již vynalezené , ale snad tím budu inspirovat i jiné kteří tento postup neznají .
Při jízdách na soutěže v autě s Dušanem klabosíme o svých postupech a starýma technikama potahování mnofilem velkých modelu mě nasadil brouka do hlavy a po několika zkoužkách jsem tento postup aplikoval na tenký papír , nejprve jsem používal ředěný balakryl až pak jsem přešel na tuše . Jednalo se mi totiž jak nejlépe udělat bílý podklad pro tist na tiskárně nebo stříbrnou barvu , co si budem povídat tyto dvě barvy jsou na dvacetinách prevít já snimy mám největší problém , stříkáním byl vždy váhový nárůst neskutečný .
Tak jsem si vykoumal tento postup . Používám 12g Japan , Kaschmír 11g a 9g a osvěčil se mi Langfaser 9g.
Na podkladovou přilepím páskou a dobře vypnu celofán na kterém potřebný kus potahového papíru nabarvým z lechka ředěnou tuší .
Povrch se zkrabatí vlhkosí a na papíru jdou vidět tahy štětcem , vždy barvit od středu ven .
Poté obyčejnou houbičkou na mytí zase od středu ke krajům barvu a povrch sjednotím a vyhladím povrch , nesmí se tlačit jinak se papír začne samozřejmě trhat . Pak horkovzdušnou pistolí vysuším papír který zůstává přilepen na celofánu svou vlhkostí do uplného sucha raději více vysušit a chvíly vydržet dýl než sundat papír předčasně , jinak nezustane rovný , ale začne se krabatit.
Až po opravdovém vysušení sundávám papír podeberu jej žiletkou , pokud neodskočí okraj sám . A během necelých 10až15minut mám takto připravený papír na celé ero . Na papír se pak dá tisknout jak na laserové tak inkoustové tiskárně . Tuše jsem skoušel i míchat na různé odstíny a výsledek je přijatelný jen skoušet. Tuše mám klasické Kohinnor . Celý postup jsem nafotil a přikládám .
Opravuji Avii Bh21 starší dvacetinu a spdní část je stříbrná. Na poslední fotce je vidět i bílá na potažených křídlech a Lohner AA v ořechu s míchanýma barvama a tiskem v inkoustovce .
No snad někomu pomohu .
Jirka

[Bobeš Jiří Tamfal]

omlouvám se předchozí fota jsou nahrány obráceně

[Antonín Alfery]

K použití celofánu jako podkladu je nějaký důvod nebo byl po ruce? Já raději používám durofol nebo voskovaný papír (např. ze samolepicích tapet), které nereagují na vlhkost. Mně to s tuší moc nešlo, ale zkoušel jsem jen černou - hodně dávno... Z papíru se stal plech. Asi taky nebude tuš jako tuš. Ale tohle vypadá na fotkách moc hezky.
Naopak se stříbrnou barvou stříkám rád - i z hlediska hmotnosti. Podmínkou je ale dokonalý základ - buď opravdu dobře prolakovaný vláknitý papír nebo nějaký "šusťák" (např. Plyspan). Jinak je výsledek hrozný - "vyleze" opravdu všechno a obarvený papír může ve výsledku vypadat lépe.
Několik celokovových typů jsem měl potažených Modelspanem obarveným práškovou barvou vtíranou do papíru - takový předchůdce křídování. Ve srovnání s papírem obarveným stříbrnou Duhou to vypadalo báječně, dnes bych se možná divil...

[Lubomir Koutny]

Jirko to je báječný návod na dobrou povrchovou úpravu pro ty, jejichž žena doma nesnáší smrad z nitroředidla. Můžeš zde napsat, jak to pak vypadá váhově? Tedy gramy na metr čtvereční ? Kde se dají koupit různobarevné tuše, hlavně ta stříbrná a bílá?

[Tazi]

Jirko, čím lepíš papír na kostru? Předpokládám tou lepící tyčinkou Herkules.. Já jsem zvyklý používat normální Herkules ředěný vodou- mám obavy, že se mi to bude rozpíjet... Nebo ne? Jinak moc hezké, možná cesta pro mne, neboť pistolí nepracuji a vše gaglu štětcem T.

[Martin Strejc]

S tou tuší, to je opravdu výborný nápad. Trochu mi to připomíná dobu, kdy jsem na vojně v r. 1985 stavě ldvacetinku Spitfira podle plánku Modelář a na vojně,jak je těm dříve narozeným známo nic nebylo. Zkusil jsem tenkrát položit modelspan na tabuli skla natíral jsem ho štětcem uplně vodou rozmydleným kalíškem barvy z obyčejných vodovek ( do toho jsem přidal trochu běloby, aby ta barva více kryla ). Papír se při schnutí na skle krásně vyžehlil a napnul. Musel se nechat do druhého dne úplně uschnout, z kraje jsem ho podebral žiletkou a pak už šel ze skla opatrně sloupnout. Lepil jsem to lakem a protože jsem neměl vypínací nitrolak, koupil jsem na vycházce v Sušici obyčejný nábytkový lesklý lak, do kterého jsem přidal několik tub tehdejšího Kanagomu a krásně to vypínalo.
Sice po letech potah pravděpodobně použitím Kanagomu zkřehl, takže začal praskat, ale jak jsem říkal, na vojně se tehdy těžko sháněl materiál.
To s těmi vodovkami jsem tenkrát vymyslel, ale Vy jste všichni daleko zkušenější a není to pro Vás asi nic nového.
S tou tuší to bude jistě vycházet lehčí

[Hugo]

S tuší to nejlépe umí Michal Vosika. Jeho modely vypadají i po létech neuvěřitelně živé. Já sám jsem to zkoušel taky. Tuš (žlutou) na pistacio jsem tenkrát stříkal pistolí a výsledek byl velmi dobrý. Když jsem ale zjistil, že stříkaný potah akrylovými barvami Tamyia a Gunze ředěné lihem, nejen že nesmrdí a asi tak tisíckrát lépe kryjí, ale že to váhově vychází nastejno, přestal jsem tuš používat. Ale na historika bych tuš jednoznačně použil. M.

[Steve]

Jirko, čím lepíš papír na kostru? Předpokládám tou lepící tyčinkou Herkules.. Já jsem zvyklý používat normální Herkules ředěný vodou- mám obavy, že se mi to bude rozpíjet... Nebo ne? Jinak moc hezké, možná cesta pro mne, neboť pistolí nepracuji a vše gaglu štětcem T.

Tondo, já sice nejraději lepím lakem, resp. nalakovaná kostra + ředidlo, ale zkoušel jsem i jiné metody.
Kromě toho, že člověk nerad mění osvědčené metody, je to cesta, jak se přece jen naučit něco nového, třeba i lepšího.
Nesmí dojít fáze, kdy to vyloženě nevyjde - pak se člověk od osvědčených metod už neodchyluje
S barvenými papíry jsem taky dělal pokusy a právě to, že vlhkost se na vzhledu "podepsala" bych lepení disperzemi spíše nezkoušel
Pokud nemáš na mysli přižehlení (lze docela dobře, ale to je na MM jako s kanónem na vrabce...).
Zato s tyčinkou jsem si docela dobře rozumněl.
V tomto případě bych tedy sáhnul spíše po ní. je to můj pohled na věc, s (doma) barvenými papíry aktuálně nepracuji.
Konkrétně používám Kores.

[Bobeš Jiří Tamfal]

Bohužel jsem byl včera bez PC tak odpovídám až dnes. Padlo tady namě pár dotazů .
Pan Alfery se ptá na celelofán. Ten prostě nějak vyplynul. Protože tuto techniku jsem si vymyslel abych mohl tisknout na potah a protože tiskárny nemají bílou (aspoň mě dostupné) začínal jsem s akryly. První pokusy byly na skleněné desce, to bohužel nevycházelo papír zůstal přilepený a nešel sundat. S durofolem jsem nechtěl plýtvat a celofánu jsem měl dost. Na něm mi to funguje tak jsem u něj zůstal. Voskovaný papír mě nenapadl a papír po samolepkách používám pro přenášení tisku z inkoustové tiskárny na balsu a taky ho nemám moc, ale mohu vyzkoušet.
Pan Koutný se mě ptá na váhu. Tak dokonale jsem to nepočítal, ale když jsem fotil postup vážil jsem 12g Japan rozměr cca 230 x 80 mm před a po. Zkusím při dalším barvení lepe vážit a dopočítat. Tuše jsou jinak klasické technické Kohinor stříbrná je umělecká Kohinor. Sehnat jdou v normálních papírnictví ne do uměleckých potřebách s dostupností není problém. Cenově 25 až 30 kč 1/ks jsou i lepší dražší ty jsem nezkoušel stojí 80 až 120,- dostupné na netu a na první pokusy jsem nechtěl utrácet tak moc. Jinak je to rychlé a opravdu to nesmrdí. Je zajímavé, že když si mé tři princezny doma lakuji a odlakovávají nehty tak nikdo nic necítí, ale malou otevřenou humbrolku cítí přes dvoje dveře. Lepší jak policejní pes.
Tazi se píše jak potahuji. Na podbarvenou kostru používám tubičkové lepidlo a (Herkules, Corex) raději lepší obyčejné z 5kč nemá smysl a na jemnější díly ředěný Herkules. Barvený papír přihladím a co nejjemnějším rozprašovačem jen mlhou stříknutou spíš do prostoru než na model navlhčím papír. Nemusíš se bát tuš se již nerozpíjí a papír se povolí (zgumovatí) a můžeš jej vypínat prsty do hladka. POZOR na protržení musí se opravdu s citem. Pak nechat přirozeně v pokoji vyschnout, potah se srazí a vypne. Klasické předepnutí potahu vodou. Pak už jen prolakovat. Pokud tisknu na Laserové tiskárně potahování s vodou nevadí (rozpíjí lak) napínací lak nanáším stříkáním nesmíš máznout štětcem. Pokud tisknu na inkoustovce lepím lepícím lakem. A nesmíš použít máznout vodou. Přesně opačně pokud budu mít připravený nějaký model s potiskem napíšu a nafotím postup jako nyní s tuší. Přikládám jinak foto Pottiera v pistáciu je to tisk na podbarvený potah bílou tuší .
Jirka

[Lubomir Koutny]

Moc děkuji za perfektní informace. Snad je také brzy použiji. Myslím, že hlavně u malých pistácií je to cesta ke kvalitnímu barevnému provedení při minimálním nárůstu váhy a beze zbytečného smradu z nitroředidla. Já jsem po mnoha letech otevřel bednu se starými pistácii, které mne zklamaly nárustem váhy, mizernými výkony a navíc špatně vypadajícím bílým potahem. Vědět zde popsané tehdy při jejich stavbě, jistě by výsledky byly lepší.

[Lubomir Koutny]

Pistácií jsem postavil asi 20, po pravdě řečeno spokojený jsem byl především s racerem Sonerai II, ten má velkou hloubku křídla a velká kormidla, takže bylo možné využít tenký a hodně prohnutý profil. Potah byl super lehkým kondenzátorovým papírem a vše stříkáno humbrolkami. První model byl celý červený s bílou imatrikulací provednpu obtisky. Nejlepší letový výkon ve velké hale ve Flémalle byl 102s. Druhý model byl stříkaný zelenou humbrolkou, která hůře kryje a proto byl těžší, letové výkony něco přes minutu. Hezky létal i Hornisse já jej mám potažený kondenzátorákem a stříkan bíle s červenými doplňky, synův je potažený bílým plyspanem, rozdíl ve váze není nijak patrný a letové výkony jsou srovnatelné kolem minuty.
To všechno píšu proto, že bych rád věděl, zda tou tuší lze barvit i kondenzátorový papír a jak velký by pak byl přírůstek na váze...

[discobolos]

Tuš je použitelná jen na savé papíry. A to kondenzátorový papír není

Alternativou je Tengujo Cashmir 6g, ale ten je silně porézní a musí se na něj aplikovat "balakrylová metoda", která zaplní póry. Tudíž je to o něčem úplně jiném. Taky výsledný vzhled je jiný, než u stříkaného kondenzátorového papíru.

Ale Jirka je experimentátor, možná se cpu, kam nepatřím .