Ki - 94 ue a další tajné japonské projekty

[Lubomir Koutny]

Asi vůbec nejlepší japonskou stíhačkou celé druhé světové války byla Nakajima Ki - 84 Hajate (FRANK). Zajímavé je jak se rozcházejí údaje o jeji maximální rychlosti od 624 km/h až po 678 km/h. Asi to dost záviselo na kvalitě paliva se kterým měli Japonci ke konci války velké problémy, to také mohlo být příčinou častého poklesu výkonu motoru o kterém se někteří autoři zmiňují. Naopak po válce v Americe testovaný letoun byl předmětem obdivu, jak pokud jde o výkony (především stoupavost), tak hlavně díky své famózní obratnosti, díky které byl schopný vymanévrovat všechny americké typy. Jeho dřevěná varianta Ki-106 byla sice těžší, ale také o něco rychlejší (podle fotek a na nich jasné umístění VOP zcela na hotním okraji konce trupu je jasné, že v USA byla testována právě tato verze). Nicméně i Japonci věděli, že je třeba ještě výkonnější letoun schopný sestřelovat jak nové velmi výkonné bombardéry B-29, tak i velmi nebezpečné stíhací P-51 Mustang a námořní Corsairy.
Proudové letouny první generace měly malý dolet pro operace nad Pacifikem, takže se hledala nová koncepce.
Vývoj nového většího stroje s turbokompresorem firmy Nakajima Ki-87 nedospěl do operačního nasazení.
Další vývoj převzala především firma Tachikawa i ta vyvíjela větší stroj Ki-94 II pro výškové operace vybavený turbokompesorem. Ovšem před tím zde vznikly dva mnohem zajímavější projekty těžkých stíhacích letounů s motory umístěnými v tandemu. První byl stroj Ki-94 I, koncepčně podobný Fokkeru D-XXIII, tedy na obou koncích krátkého trupu dvojhvězdicové motory a dva nosníky ocasních ploch, vypočítaná maximální rychlost byla 730 km/h v 10 000 m.
Ještě zajímavější pak byl projek Ki-94 ue, jednalo se o těžký stíhací letoun kachní koncepce tentokrát s řadovými motory na koncích trupu, lze předpokládat, že výkony by byly podstatně vyšší (při použití licenčních německých motorů DB 603 pak kolem 800 km/h). Ovšem Japonci měli s řadovými motory vyšších výkonů problémy, i jejich Ha-140 použité u posledních verzí Ki-61 II nebyly zrovna moc spolehlivé, takže to asi byl hlavní důvod, proč se nakonec tato verze nerealizovala.
Nicméně pro minimaketáře se jedná o moc zajímavý projekt. Dvacetinka by byla přímo kouzelná, i když, pokud by vyhrávala soutěže, pak by se možná našel někdo s protestem argumenmentující s národními pravidly, které říkají, že skutečný letoun musel létat a nést pilota. Nedalo mi to a tak jsem zatím postavil alespoň stíňáka ve velikosti oříška a byl jsem moc zvědavý jak to bude se stabilitou a jak dopadne zalétávání. Musím říci, že poměrně dost těžký stíňák (8,5 g) je velmi stabilní a i s poměrně malými vrtulemi hezky létá. Již na smyčku gumy TAN SS 1x1 o délce 200 mm na 1000 otáček létá hezky v horizontu, nebo i mírně stoupá v zatáčce. Ovšem se svazkem 1,5 x 1 o délce 250 mm a váze 0,85g je to již paráda a na 1000 otáček stíňák hezky v přímém letu stoupá do výšky asi 7 m, na 1200 otáček pak v zatáčce asi do 15 m a na 1500 pak nyní po vyladění až 20 m. Samozřejmě, že v honbě za maximálním výkonem je možné použít gumu o délce až 500 mm a točit cca 3200 otáček a tomu by měly odpovídat i patřičné výkony !
Myslím, že by neměl být problém postavit tento typ jako M-oř s prázdnou váhou pod 10 g, se svazkem ze smyčky gumy 1 x 2 mm o délce 500 mm točit 3000 otáček a s vrtulemi o průměru 140 mm létat časy hodně přes minutu.
Podobně i dvacetinka dvojnásobných rozměrů, s prázdnou váhou asi 45 g, se čtyřlistými vrtulemi o průměru asi 220/350 mm a svazkem ze čtyř nití TAN SS 3x1 mmm při délce 1200 mm by snesla asi max.3500 otáček, motorový let by byl 70 - 80 sec.
Bohužel při striktním respektování našich národních pravidel by to byla vždy jen minimaketa pro radost, v USA takové problémy nemají a na jejich Nationals běžně létají i s nerealizovanými projekty Třetí říše....
(Bohužel při kopírování podkladů mi do obrázku vlezlo zelené pozadí, možná, že mi někdo pomůže to odstranit )
Dalším velmi zajímavým typem je Ki-98 letoun koncepčně připomíná SAAB-21, ale připadá mi mnohem vhodnější.
Naopak poměrně dost známý prototyp kachního stíhače Kyushu J7W1 SHINDEN je pro dvacetinku málo vhodný, reakční a gyroskopický moment velké šestilisté vrtule je zdrojem značných problémů (ty měl i skutečný stroj), řešením by byla protiběžná vrtule. Také malá kachní plocha ke stabilitě moc nepřispívá a profiláž křídla musí být proto jako u samokřídla. O to více musím smeknout poklonu před Karlem Ludvíkem, který tuto dvacetinku zvládl jak stavebně, tak i letově !

[shark]

Voni musej pořád něco vymejšlet, vono jim nestačí taková spousta krásnejch letadýlek, co vopravdu lítala...

Tak založte podkategorii Nerealizované projekty- bodovat se asi nebude, že, maxe nějak pomyslíme a je to! Jednoduchá kategorie.
Jo a budu smět lítat s tím Dorniérem, co měl mít vepředu vrtuli a vzadu prouďák? Bude to na Rapiera+gumu.

[Steve]

Voni musej pořád něco vymejšlet, vono jim nestačí taková spousta krásnejch letadýlek, co vopravdu lítala...

Tak založte podkategorii Nerealizované projekty- bodovat se asi nebude, že, maxe nějak pomyslíme a je to! Jednoduchá kategorie.
Jo a budu smět lítat s tím Dorniérem, co měl mít vepředu vrtuli a vzadu prouďák? Bude to na Rapiera+gumu.

No jo, ale ve které kategorii?
Rapier? Dvacetinky? Nerealizované projekty?

To ILK: Kdysi měl Shindena na Openscale Dáda Dvořák. Přiznám se, že už nevím, jak mu to létalo, ale vzpomínám si na malou, opravovanou kachní plochu. Takže asi nic moc úspěch, přece jen to asi létalo pomalu a kachna byla neúčinná, kdo ví?
Škoda, je to moc zajímavá předloha, pokud si pamatuju, tak měl šestilistou vrtuli.....?
Nerealizované projekty jsou sice zajímavé, ale problém by asi byl se stavebním hodnocením, pokud se dá vůbec sehnat použitelný výkres, ne jen muška. No a pak - kamufláž tím pádem taky není, když to nebylo realizováno....
Ale ta Ki-94 vypadá svůdně
Možná by bylo průchodnější postavit alespoň realizované bezpilotní prostředky.
Na druhou stranu souhlasím se Sharkem - je tolik, tolik nádherných letadel, že skutečně není problém si vybrat

[Lubomir Koutny]

Vida jaké nápady se hned vyrojily. Ano, kombinovaný pohon, to byl nápad hned na začátku kategorie dvacetinek. Tehdy bychom takovou dvacetinku rádi do soutěže vzali, zůstalo však jen u řečí. Karel Ludvík se pak vážně zabýval možností postavit Mistel, tedy Ju-88 nesoucí bezpilotní Fw-190 a byl zvědavý, který čas bude v soutěži po odpoutání započítáván. Sliboval jsem mu, že ten delší, tedy asi od startu, až po přistání Fw-190, on pak však postavil parádního a fantasticky létajícího Welkina, což mu zabralo spoustu času - ten pak chyběl ve škole na VUT, Karel opakoval ročník a na experimenty s Mistelem již nezbyl čas.
Jo také se vedly řeči o postavení některé vzducholodě Zeppelina s pohonem na gumu, zůstal jsem klidný a řekl prima kluci, ale v M 1/20 a byl klid !
Jo a pokud jde o Kyushu J7W1 SHINDEN, pak podobně jako všechny samokřídla a většina kachen s tlačnou vrtulí, tak tyto zpravidla létají ve tvaru ležaté osmičky, jsou li přemotorované, pak to často bývají průlety nízko nad zemí, následuje stoupání, souvrat a znovu dokola tak, jak to často předváděl Mertův Curtiss Akcender. Tam, kde je ta kachní plocha malá, tak se musí řešit profiláž křídla jako u samokřídla a lety pak jsou podobně jako u samokřídla velmi rychlé. Ovšem je-li vrtule vpředu i vzadu, pak je vše jinak, zvláště, pokud i ta kachní plocha je dost velká, pak dvacetinka může létat pomaleji a bez krkolomných evolucí. Měl jsem kdysi Rutanův Defiant a bylo to moc hodné éro...Také Kunertův dvoumotorový kachní bombardér se zatahovacím podvozkem byl krásná dvacetika a když Vlaďóšek správně nastavil všechna ta hejblata, pak to byla paráda sledovat start ze stolu, zatažení podvozku, krásný docela pomalý stoupavý let, po skončení motoru velké odbrždění, mírné natažení a velmi pomalý klouzavý let, někdy jsem měl pocit, že se dvacetinka ve vzduchu zastavila a pomalu klesá jako na deter...

[Lubomir Koutny]

Poslal jse plánek a fotky do MHM a mělo by to tam vyjít. Doufám, že si toho stíňáka dost hochů postaví, možná někoho jeho letové výkony vyhecují i k postavení dvacetinky,jejíž výkres jsem již nakreslil. Samozřejmě, že jako pořadatel OPENSCALE bych jeho účast v soutěži akceptoval, podobné by to asi bylo i na Drncově memoriálu, nicméně kolik je dalších soutěží dvacetinek, kde by nebyl k soutěží připuštěn?
Těm pravověrným, kteří mi řeknou něco o přesném znění národních pravidel, těm zase já mohu říci něco o zaneřádění těchto pravidel Adamem Jeníkem a jeho známými ... Až ta pravidla budou zcela v pořádku, pak se jimi budu řídit !

[Pavel Stráník]

... Až ta pravidla budou zcela v pořádku, pak se jimi budu řídit !

To jsem potřeboval slyšet! Jelikož žádný model dle striktního znění pravidel M-min 1:20 nemám, předpokládám že při tomto extenzivním výkladu platnosti pravidel této kategorie mohu létat s nějakou RC polomaketou - dvacetinka to sice není, pohon je místo gumy elektromotorem, je pohříchu dálkově řízená, ale to v podstatě nemůže vadit, protože je to minimaketa a více není třeba respektovat, alespoň ne do doby než budou pravidla zcela v pořádku

[Lubomir Koutny]

V podstatě máš pravdu, pokud jsi pořadatelem soutěže, pak určuješ její pravidla. Již se těším, jak budeš takovou soutěž pořádat ....
Chápu, že se najde několik hochů, kteří mohou mít jiný názor, v sobotu večer bude šance si o tom na Airfieldparty promluvit, dohodnout jak konečně dát pravidla dvacetinek do pořádku.

[Pavel Stráník]

V podstatě máš pravdu, pokud jsi pořadatelem soutěže, pak určuješ její pravidla.

Takovou nahrávku na smeč nemohu pominout ač nemám sebemenší touhu jitřit city:

Letmým pohledem na pozvánku na Openscale 2012 (http://www.minimakety.cz/events/2012/OP2012.pdf) zjišťuji dvě v tomto ohledu dosti podstatné věci:
1) pořadatelem jsou mj. "brněnští minimaketáři a přátelé malých modelů", čili de facto i JÁ
2) hned v úvodu se píše že kategorie M-min se létá dle národních pravidel

Nemám sebemenší problém s tím aby si pořadatel soutěže určoval její pravidla, ale proč je potom v pozvánce uvedeno že se létá podle jiných pravidel než má být skutečnost?

[Lubomir Koutny]

Pavle jsi inteligentní člověk a umíš snad nejen číst ale také i počítat. Tvou připomínku beru trochu jako provokaci a snad i téma k debatě. Nebo snad si opravdu myslíš, že je někdo schopný takové rychlostavby, aby na OPENSCALE 2012 donesl dvacetinku Ki-94 ue ? To jsi snad nemyslel vážně. Jsem důchodce, takže do práce nemusím, po četech dost jsem pomáhal Kubovi se stavbou BV-min Spitfire Mk IX, i když to není nic super, žádná stříkaná kamufláž, tak to zabralo asi 80 hodin. Takže buď v klidu ! Ale pokud na příští rok někdo uspořádá soutěž dvacetinek a napíše tam, že mimo M-min dle národních pravidel vypisuje i soutěž dvacetinek nerealizovaných projektů, tak mu v tom nikdo nemůže zabránit a já mu zatleskám.
Jinak, možná, že si vzpomeneš, jak kdysi, snad před 30-ti roky přinesl Jirka Merta dvacetinku projektu malého dvoutrupého stíhacího letounu Praga, nikdo tehdy neprotestoval a Jirka s tím hezky odlétal soutěž...

[Pavel Stráník]

No oni Mertové přinesli povícero nerealizovaných prototypů

[Lubomir Koutny]

Máš pravdu a myslím, že to tehdy nikomu nevadilo, alespoň nevím, že by byly námitky, natož nějaký protest !

[Vladimír Alfery]

Pokud jsem našel zdroj vašich "podkladů" tak se velice omlouvám. Věrohodností opravdu neoplývá
Příklady: http://www.warbirds.jp/kakuki/kyosaku/2ki/ki94.htm
http://www.warbirds.jp/kakuki/kyosaku/5ki/xp-57_o.htm
http://www.warbirds.jp/kakuki/kyosaku/5ki/xp-57.htm