Roland XVI

[Lubomir Koutny]

Nevím kam se ztratil můj poslední příspěvek a protože byl od osoby nejpovolanější ve věcech dokumentace k letounům, tak si dovolím zde znovu umístit část naší e mailové korespondence a tím považuji svůj názor natolik podepřený, že již dále je zbytečné, abych o tom diskutoval:

Máte asi pravdu s potažením onoho sférického přechodu – hliník byl asi moc lesklý. Zajímavý je hřbet trupu. Z fotek není příliš jasné, zda byl také potažen plátnem s lozenge, mohl také být natřen onou „kapotovou“ šedozelenou barvou, ale pravděpodobnější je lozenge. Ovšem proč to potáhli je otázka. Ze snímku také vyplývá, že i vodorovný stabilizátor byl potažen lozenge. Barevné provedení prototypu nejspíše prodělalo několik fází, viz typové označení na bocích trupu. S pozdravem M.Balous

Vážený pane Balous, moc Vám děkuji za váš názor o barvách letounu Roland XVI. Ještě bych Vás rád poprosil, abyste se podíval na ty dvě nové fotky, co jsem dnes získal a poslal Vám mailem v 9h 09. Myslím, že přináší trochu jiný pohled na barvy trupu, rozhodně byly jiné na bocích a jiné na vrchu. Pokud jde o onen sférický kryt, pak asi potvrzují názor, že tento byl potažen lozenge.
S pozdravem L. Koutný

[shark]

Máte asi pravdu s potažením onoho sférického přechodu – hliník byl asi moc lesklý. Prča je, že na zvětšených detailech i normální fotce je ten přechod lesklejší, než samotný kryt motoru, ať už byly z čehokoli.

A než začneš psát něco o brýlích, Luboši, tak věz, že mám za sebou z kitařiny slušnou praxi a školu od opravdových expertů na čtení fotek.

[Pavel Stráník]

Celé toto vlákno je tou viditelnou desetinou ledovce, nad kterou se tu porůznu diskutuje a fabuluje, ale celé to vychází z pár základních rozhodnutí, na kterých stojí stávající pravidla a která Luboš zarytě odmítá přijmout a dál kráčí cestou kdysi zcela běžnou, dnes nikam nevedoucí, a příště - kdo ví.
Dnes už opravdu nelze stavět dvacetinky tak jako dříve, jen podle jakési pofiderní malůvky (občas vlastní), jedné či dvou fotek, navíc odlišných verzí, neurčité kvality a jen zcela mlhavé představy o zbarvení. Tak bylo rozhodnuto když byla přijata stávající pravidla a tak tomu je. Výsledek všichni vidíme a můžeme nad ním třeba jásat, kvalita dvacetinek v horní části výsledkovek je špičková, zcela srovnatelná s F4E,D, spíš vyšší. Na druhé straně je ale fakt, že se tím smrskl počet typů, které má smysl stavět, a to na ty které jsou slušně zadokumentované. A tady už je otázka zda je to dobře či ne. Nemluvě o počtu minimaketářů kteří jsou takové dvacetinky schopni postavit - lze je spočítat na prstech jedné, maximálně dvou rukou. I tady je otázka zda je to dobře.
No a co se dotyčného Rolanda týká, ať už udělá Luboš zbarvení s lozengem všude, jen na křídle nebo i na jen části trupu - bude to pořád špatně. Prostě na zbarvení žádná nezpochybnitelná dokumentace není a tudíž plné body nebudou. Ale takových předloh, a to i mnohem vhodnějších než Roland, jsou mraky a stavět je bude jen nějaký skutečný nadšenec bez ambicí na vítězství - znal jsem jen jednoho, Jirku Mertu, a ten již mezi námi není. Kdo si takovou předlohu postaví, měl by si dopředu být vědom nedostatku v dokumentaci a musí si pak odpustit jakékoliv napadání bodovačů ať už na soutěži či na fóru že mu jeho ulepence strhali. S tím prostě do stavby takového typu šel a výsledek je předem očekávatelný.

[Lubomir Koutny]

Pavle díky za pokus o odhalení těch 9/10 ledovce, co je pod vodou. Prosím Tě můžeš mi říci, co to jsou nezpochybnitelné podklady ? Asi nejznámějším a velmi oblíbený typem je Mustang, vůbec nejčastěji publikovaným pak slavný P-51D. Po prvních malých podkladech v L+K Letadla 1939-45 (které nám tehdy stačily a nebyly zpochybnitelné především proto, že nic jiného tehdy nebylo), se pak později v Modeláři objevily mnohem lepší podklady s výkresem na A4, pak zde byla monografie v L+K, kde ten vypadá poněkud jinak. Polské podklady s velkým výkresem pak byly dlouho pokládány za naprosto přesné a sloužily za podklad pro parádní dvacetinku Zdenka Vávry. Pak se objevily velké podklady-český překlad z polštiny se spoustou nádherných fotek a detailních šestipohledních výkresů.
Bohužel ani o jedné z těchto vyjmenovaných podkladů nelze říci, že jsou nezpochybnitelné ! Totéž ještě ve větší míře platí o podkladech na P-51H.
Takže, čím více máte na ten, který typ podkladů, tím lépe vidíte jaký je v tom BORDEL a jak si to vzájemně odporuje. To již dávno před 20 ti roky říkal Karel Ludvík a potvrzoval i ing. Šmahel, pro kterého vždy byly rozhodující fotky.
A pokud jde o ty barvy, tak to je opravdu zábava pro velké kluky. Když si kitaři pozvali na Slatinu generála Fajtla, tak po jeho přednášce se ho jeden hoch zeptal jaké barvy měly jejich stíhačky La -5FN v době SNP, zda to byly kombinace zelené a hnědé, jak to bylo dříve v L+K, nebo světle šedivomodré a tmavších tónů stejných barev jak se nyní uvádí. Pan generál po pravdě řekl, že si to již nepamatuje a že oni tehdy měli jiné starosti než ty barvy. Můj soused sloužil u vrtulníků Mi-4. Jiné barvy měly nové, jiné po pár rocích provozu, jiné když zmokly a zcela jiné, když je umyli naftou!

[Ivan Horníček]

Pavel to napsal skvěle, smekám. Odhalení 9\10 čeká pane Koutný na Vás. Pavel se o to vůbec nepokoušel. Napsal, že budete na soutěži hodnocen za to, kolik desetin předložíte bodovačům. Ostatní je mnohokrát převařená máčka.

[Lubomir Koutny]

Ano Ivane, Pavel to napsal opravdu skvěle, zvláště člověka potěší, když kamarád nazve jeho výtvor ulepencem ještě dříve než jej vůbec viděl. Jinak co můžu očekávat od bodovače, který mne nařkne, že jsem si barevný podklad model sám udělal - okopíroval, že tedy nemám podklad na drhou polovinu křídla. Když mu dokážu, že podklad je z internetu, tak tento člověk postrádá tu základní slušnost, aby se omluvil

[Ivan Horníček]

Informace pro čtenáře. Ulepenec, tak jsem dílo nenazval, takže nejsem kamarád. V tomto příběhu jsem tento člověk.

[Lubomir Koutny]

Ten kdo umí číst, ten ví, že termín ulepenec použil Pavel Stráník. A pro úplnost,tím bodovačem, který mě neprávem nařkl, že jsem si barevný podklad udělal sám zrcadlovým překopírováním na PC je Ivan. Přestože se každý může na internetu přesvědčit, že tam je barevně celé křídlo, tak od Ivana jsem se omluvy nedočkal.

[Pavel Stráník]

Zřejmě jsem svůj lehce filozofující příspěvek sepsal tak, že jej někteří nepochopili. Anebo jej sebestředně vztáhli na sebe v pasážích zcela obecně míněných. Doporučuji přečíst ještě jednou, dvakrát, třikrát, dokud se v mysli nerozjasní, co je míněno konkrétně na tu kterou osobu a co zcela obecně na kteréhokoliv minimaketáře (po poznání, že někteří čtou přepjatě vztahovačně nepoužiji slovo "lepiče", které by mi do kontextu sedlo mnohem lépe)

[Lubomir Koutny]

Myslím, že je zbytečné si vyjasňovat jak to co kdo napsal myslel. Máme před sebou Vánoce, což mají být svátky klidu a míru, myslet se má na rodinu a hezké věci. Pro klid na tomto fóru slibuji, že r. 2017 na nějž připadá 50. výročí kategorie dvacetinek bude posledním ročníkem kdy bidu létat tuto kategorii soutěžně.

[Antonín Alfery]

Zřejmě jsem svůj lehce filozofující příspěvek sepsal tak, že jej někteří nepochopili.

Každý byť jen lehce filozofující příspěvek je subjektivní, což je dáno osobou filozofujícího, stejně tak je subjektivní i jeho pochopení. Pavlův, alespoň mně, vyznívá poněkud konzervativně a cítím v něm přinejmenším nejistotu a pochybnosti. Do jaké míry jsou oprávněné ukáže až čas. I moje úvahy jsou subjektivní a proto je, prosím, v tomto duchu i vnímejte.

Existenci Rolanda XVI jsem si připomněl po dlouhé době až díky tomuto vláknu. Z mého pohledu jsou ty „mraky“ vhodných předloh bez dostatečných podkladů spíše samostatnými obláčky – v poměru k celkovému množství předloh. Dnes se znova vracím k typům, které na tom byly vždy podkladově dobře, ale přesto jsem je dříve odkládal jako stavebně nerealizovatelné tak, abych s nimi byl spokojen. Příkladem jsou například typy s lozengem nebo ty, které lze mnohem lépe postavit jinak, než „klasickou“ stavbou. Takže ani s tím „smrskáváním“ počtu vhodných typů to nevidím tak dramaticky.

Vyvíjejí se ale nejen stavební technologie. Guma TAN je něco úplně jiného než Pirelli, o aerodynamice našich modelů se toho také ví mnohem víc. Ale možná největším přínosem je možnost sdílení všech informací i na tomto DF.

Celé se to asi nazývá vývoj. A to je to, co mne na minimaketách baví. Všechny naše akce jsou v principu pseudosoutěžemi – žádná pravidla nedokáží dokonale podchytit různorodost předloh. A proto nemá smysl brát je jinak.

Pěkné Svátky všem .

[Ivan Horníček]

Ještě jedna fotka. Druhý prototyp.