minimakety.cz

Hezké éro a parádní report ze zalétávání. Obdivuju jak rychle stavíš modely,chtěl bych mít Tvůj elán,jen tak dál. Jinak se divím, já bych tu bábu i s čoklem bez vodítka nakopal do řitě

Toníku děkuji za pochvalu. Pokud se Ti takové typy líbí, tak asi ještě hezčí a létavější by byl typ Fokker V. 27, nebo dokonce V.37

Ne nadarmo se říká, že první vyhrání z kapsy vyhání. Ano, hned napoprvé na pár otáček V.29 moc hezky létal a měkce přistával. Jenže když jsem pak natočil asi 400 otáček tak to již nebyl žádný dobrák, ale jankovitý osel, každý let jiný. Napřed začátek hodně na levém uchu, pak uklidnění výstup do pár metrů, otevžení zatáčky, přetažení a pád do pravé klesavé zatáčky. Na další let jsem trochu nadýchl na pravou polovinu negativ. Hned po startu nádherný výstup do asi 15 m výšky tam snad i něco dýchlo, takže ještě pár metrů přibylo ale to již jsem měl strach, že model skončí na střeše paneláku. Naštěstí skončil motor tak, že následoval přímý let nad střed mého plácku a pak sestup v rychlé pravé klesavé spirále. Další let s malou korekcí do kormidel a na konci motoru takové přetažení, že z toho málem byl looping. Doma přidávám 0,5 g olova do přídě, je bezvětří a tak se jde zalétávat znovu, motor je nyní moc hezký, ale sestup v pravé spirále ještě strmější. Nepomáhá aní modelářský špendlík v levém koncovém oblouku, ten zabíjí i do té doby dobrý motor. Pečlivě prohlížím model a zkoumám proč ta pravá štůrcka v kluzu. Ano, křídlo je zcela napatrně posunuté doleva, asymetrie asi 1-1,5 mm. Říkám si doma to pořádně proměříž, ůprava nebude snadná, to znamená odpárat 8 vzpěr a znovu správně vše sesadit. Tak jsem to naplánoval, ale jinak provedl. Je bezvětří a tak natáčím 600 otáček, motor je parádní, výška přes 20m, asi to je slabý termický výtah, model míří na vysoký smrk, ale těsně před ním velký zhup, ten druhý již je pádem přes záda a pak následuje velmi rychlá štůrcka až do země. Přestože tam již je mladá travička, tak náraz byl tak silný, že polovina vzpěr se zlomila. Doma tedy odstranit včechny a pokusit se o přesné sesazení, pak znovu zalétávat.

Oprava utřženého křídla byla provedena a pečlivě pohlídána symetrie. Mezi otruhu a trup byl vlepen kousek tenkého celuloidu a tak trochu zvětšena plocha SOP (mám pocit, že tato je v úplavu za křídlem a proto málo účinná. Také bylo zvětšeno vyosení vrtule doprava podložkou 0,5 mm, malinko zvětšeno vyosení SOP doleva. Příliš mnoho změn najednou, což se nemá dělat, ale ono to pomohlo.
Na 200 otáček byl let naprosto klidný, motor v ploché levé zatáčce, výška 5m, přechod do kluzu beze zhoupnutí, konec lehce doprava. Na 350 otáček, moc hezký motor, ale přechod do kluzu již se zhoupnutím a závěr rychlá pravá zatáčka. Na 600 otáček impozantní výška asi 30 m, vypadalo to na přistání na střeše paneláku, ale naštěstí kluz končil pravě když model mířil ke středu plácku, zhoupnutí a chvíli kluz v tomto směru, pak vypadnutí hlavice a následná pravá spirála - vypadnutá hlavice s plandající vrtulí rychlost spirály zpomalila, takže vše bez poškození. Na závěr let na 400 otáček, pěkný motor do asi 10m výšky, pak přechod do pravé zatáčky, rycchlý kluz skončil přistáním půl metru od lavičky. Míra štěstá byla vyčerpána a také již pomalu začínal průvan, takže se jde domů.
Můj závěr je, že typy V.27, V.29 i V.37 mají poměrně malá kormidla, proto jako dvacetinky se obtížně zalétávají a sladit dobrý motor a hezký kluz je úkol pro kouzelníka. Tyto typy se chovají trochu jinak než Fokker D-VIII. Myslím, že středokřídlé prototypy jako takový V.23 a hlavně pak Fokker E-VI pro Udeta (s křídlem kormidly z D-VII) by se jako dvacetinka zalétávaly mnohem snadněji.

Obávám se, že nic takového, jako Fokker E-VI pro Udeta, neexistovalo...

Přehled jak Fokkery vypadají.

http://www.hollandaircraft.nl/Gallery.html

Honzo, souhlasím, že Fokkera E-VI s motorem BNW Udet nedostal. Je otázkou, zda byl do konce války vyroben a dostal tyto barvy, co jsem objevil na internetu.

Myslím, že to otázkou není. Už jen název stránek - alternatehistory - hovoří za vše

Ano, rozumím. Takže spíše představa, coby, kdyby válka pokračovala. Podobně jako tajné projekty Třetí říše. No, v Americe s těmito typy normálně soutěží, dokonce jejich Nationals před pár rky vyhrál hoch s Lippischovým projektem samokřídla tandemový Push - pull.

Bohužel se mi to zavřelo, ale tak nyní jen přiložím ukázku kousku z mého plánku dvacetinky Messerschmitt-Lippisch P-13. kde je i třípohled tohoto zajímavého typu:

Omlouvám se za zavlečení jiné problematiky - minimakety projektů. Rád bych nyní ukončil sdělení svých poznatků o prototypech stíhacích jednoplošníků Fokker z konce W.W. I. Všeobecne lze říci, že všechny typy parasolů mají jako dvacetinky problémy se spirální stabilitou, což je dáno malou plochou SOP. U Typů V.27,V.29 a V.37 je pak relativně malá i plocha VOP, takže minimaketa v klouzavém letu přechází z levé motorové zatáčky do pravé, prudce klesavé klouzavé. U středoplošných typů V.20 a V.23, bych doporučoval plochu SOP zvětšit o průhledný dorzalfín ze slabého celuloidu, tvarem podobným tomu, co je na D-VII. Pokud se někomu také líbí V.29, pak doporučuji hned první prptotyp, kdy fokker nařídil u Dvouplošné D-VII odstranit spodní křídlo, původní horní zůstalo a ono to hezky létalo s vyššími výkony. Jako dvacetinka s větší hloubkou křídla na koncích a s původní větší VOP bude tato jistě stabilnější, než finální podoba V.29, lepší asi také bude, pokud V.39 postavite podle 3-pohledu Pavla Stráníka s VOP alla D-VII. Přiznám se, že před dvaceti roky jsem postavil hezkou dvacetinku V.27, ale letové vlastnosti byly mizerné. Možná by se problémy se spirální stabilitou daly vyřešit tím, že dvacetinka by létala motor doprava.

Vím, že Fokkerů se to zrovna netýká, ale když tu máš tak pěkný rozbor, tak jak jsou na tom parasoly s křídlem do šípu, Luboši?