Minimakety v hale nádraží Královo Pole

[discobolos]

Trochu mně překvapilo, že přestože tak velký machr přes zalétávání modelů různých typů nebyl s létáním s MB-5 úspěšný a model nakonec zahodil, našel jsem plán v modelářském časopise. Kde je v rubrice jednoduchých modelů, tedy pro začátečníky.
Jak si asi začátečník poradí s tímto modelem, když to vzdal modelář s tak dlouhatánskou modelářskou praxí .

[akademikrichard]

V tom Rcrevue je ten menší model living room ne?

[Vyvel]

V RC Revue je menší model pro poletování v obyváku během covidu. Autor to tam popisuje. Tento popisovaný zde na fóru je větší a hlavně konstrukční. Ten v RC Revue je z převážně z destiček XPS.
Jinak podle popisu chování modelu. Já bych zkusil odpreparovat křídlo a zvětšit mu úhel nastavení jako poslední pokus. No ale když už je v popelnici tak co naděláme.

[Steve]

On ten rovný (a vlastně dobře že ne hladký) povrch polyše s profilem je lepší než hrbatý jednostranný papír
Píše tam, že "dvojku" (tu jsem použitelnou nikde neviděl, jen "trojku") zbrousil na "jedničku", pokud si dobře vzpomínám.

[Lubomir Koutny]

Aeronaultica Lombardiny AR
Pokusy o létající RC pumy známe již z WWI například britský BAT. K operačnímu nasazení však dospěla až za WWII německá malá reaktivní V1. Také v Itálii byly pokusy, avšak tam se jednalo o poměrně velký štíhlý letoun poháněný hvězdicovým motorem, jehož rychlost byla oproti V1 zhruba poloviční. Zajímavé je, že v obou případech bylo k zalétání použito pilotované verze.
Tuto verzi jsem si zvolil jako předlohu ke své noví polomaketě kategorie NO CALL. štíhlý model potažený anilinkami barveným kondenzátorákem vychází velmi lehký.Chybou bylo, že místo kovového ložiska pro osu vrtule jsem použil překližkové a tak možnosti změny směru osy tahu jsou velmi omezené a pracné. To bylo příčinou mnoha pokusů a omylů. Nakonec se zadařilo a při létání na parkovišti jsem si procvičíl sundávání modelu z větví okolních stromů. Pravdou je, že asi deset letů bylo nádherných ve výšce přes20m . Ovšem pro létání venku je mnohem lepší těžká ale pevná a spolehlivá P-63 Kingcobra.

[Lubomir Koutny]

Moje létání v hale je v nedohlednu. Nová hala v Krpoli nebude dříve jak za dva roky, do Hlučína asi nikdo z Brna nepojede, v Hluku mne pořadatel odmítá zaregistrovat, takže nejdříve snad po Novém roce Střelice. Proto jsem se rozhodl Postavit nový stabilní NO CALL pro létání venku.
RE-2005 Sagittario jako NO CALL
Tento typ byl nejlepší italskou stíhačkou, se stejnýn notorem jako Bf.109G jako měl vyšší manévrovatelnost, rychlost, podstatně silnější výzbroj, větší dostup i dolet.
Stavěl jsem jej jako dvacetinku, oříška a nyní i vako stíňák,a všechna provedení hned hezky létala.

[Lubomir Koutny]

V 20 h 30min bylo konečně na parkovišti bezvětří. Takže jsem dal do modelu tenčí svazek L=370mm 2,1g 2,8 g/m N max 1600ot při 25 C.
Natočil jsem 800 otáček a následoval parádní let. Pak již jsem dotáčel prstem a další dva lety kolem minuty. Světelné podmínky nic moc přesto jsem zkusi to fotit. Spokojenost.

[Lubomir Koutny]

Servr hapruje. oprava se nedaří a ty lepší dvě fotky to vůbec neukázalo

[Lubomir Koutny]

Sobotní létání s Re-2005 na parkovišti mělo první hezký let, ale další hned pár metrů po startu přešly do přetažení a pádu přes záda,příčina byla jasná ztráta ,3 g olova na středu vrtule a posunutí těžiště do 35 %. DOMA JSEM JEŠTĚ ZJISTIL NALOMENÍ NÁBĚŽKY PRAVÉ POLOVINY KŘÍDLA HNED U TRUPU. Oprava zabrala 15 minut, ale to se již setmělo, takže pokračování až dnes 16.6. ráno. Natáčím 700 a startuji, model letí ve výšce 2m v úzké zatáčce, zmenšuji vychýlení osy vrtule do zatáčky a přitáčím asi 200, aby byl větší moment.
Asi jsem to přehnal a možná se přidala i slabá termika, model nádherně v širokých kluzích nabíral výšku, než jsem si nachystal foťák, tak byl ve výšce asi 30m, tam asi minutový horizont a pak pomalý sestup během kterého jsem stačil udělat 3 fotky, bohužel závěr byl s přistáním na vrcholu stromu ve výšce asi 10 m na kraji větve, což dávalo naději, že když prodloužím svoji teleskopickou tyč o lehoučké nosníky tak budo moci model sundat. Jenže já jsem si napřed prohlížel ty záběry ve foťáku a teprve za čtvrt hodivy přišel s tyčkou a prodlužovadlem ke stromu. Model již nebyl na původním místě, trvalo dlouho než jsem jej objevil o 2 m níže, ale ve spleti větví. Mladý sypatický muž se mne ptal co hledám, říkám, že lehoučký model mi visí ve větvích asi 8m vysoko, on zkoušel tam vylézt, ale tou houštinou mu to nešlo, také musel na nákup, stejně jako já. Cestou jsem vymýšlel, že vystřelím na dlohé niti větší matku tak, aby nit byla přes model a tak jej stáhnu o pár merů dolů i za cenu, že jej polámu. Při návratu z obchodu na mne čekal ten mladík se synem a v ruce držel nepoškozený model. Říkal, že se mu podařilo se na ten strom houštinou větví proplést, zatřepat větví a model spadl do nižší polohy a pomocí syna pak dostali model v pořádku dolů. Opravdu šikovní kluci, já stařec jsem neměl nárok. Re.2005 Sagittario je výborný model, ale pro létání venku je třeba mít těžiště v poloze 15-20% od náběžky a seřízení na průměr zatáčky asi 20m, pak jsou jeho výkony mimořádné.

[Lubomir Koutny]

Dnes podvečer v 18 hodin bylo na mém velkém plácku u dálničního přivaděče úplné bezvětří, nějak jsem se zapoměl a natočil hned napoprvé do Re-2005 900 otáček, model rychle nastoupal výšku přes 20m a pak tam asi i něco dýchlo a on ještě pomalu stoupal, v kruzích o průměru 40m se pomalu přesouval k paneláku, po minutě bylo jasné. že do něj narazí, bylo jen otázkou zda zůstane na balkoně v šestém, nebo v sedmém patře. Naštěstí náraz byl do stěny, následoval pád, vybrání ve výšce 7m a další okruh s přistáním na stromě ve výšce 7m po 110 s, pracné sundávání a na zbytek otáček ještě let 20s.
Druhý let byl jen na 700, ale opět výška přes 20m, po minutě přistání na stromě ve výšce přes 15m a šťastné propadnutí mezi větvemi, vybrání ve výšce 5m a jedem okruh v psích výškách. Míra štěstí byla vyčerpána i kfyž rodiče s přijlížejícími dětmi žádali pokračování, tak se šlo domů. Je mi jasné že toto létání mi toho o výkonosti v hale moc neřekne a riziko ztráty dobrého modelu je tam velmi vysoké, takže je třeba počkat až na Střelice.

[Lubomir Koutny]

Zkušenosti s RE-2005 jsou takové, že model i venku hezky stabilně dobře létá, hezky stoupá, ale poo nárazu na překážku ztrácí asi 15m výšky, než přejde do horizontu, takže v hale by byly problémy. Výsledky z Hluku i videa z amerických soutěží ukazují, že hornoplošník Cessna 195 turbo takové problémy nemá a po nárazu se rychle bez velké ztráty výšky srovnává do horizontu. Sháněl jsem podklady, na internetu jsou dvě fotky v různém barevném peovedení asi stejného letounu (imatrikulace je stejná). Nikde jsem nesehlal 3 pohled letounu. Dušan Garba byl velmi ochotný radil v detailech a hlavně mi přeposlal stavební výkres modelu NO CAL tohoto letounu. Já jsem si jej upravil podle svých zvyklostí. Tedy barvy jsou od provedení s bílým trupem, ten jsem potáhl z obou stran, motorstick je na pravé straně a svazek s ložiskem na levé, vnitřní straně. Bez vrtule se třemi modelářskými špendlíky v přídi a těžištěm v 35% model báječně pomalu klouzal První motorové lety v obyváku byly dobré, ale lety i za úplného klidu venku nestály za nic. Zpravidla po pár metrech stačil maličký závan a model zpomalil, nastalo přetažení a pád přes záda. Díky radám Dušana jsem postupně zmenšoval průměr vrtule až do 240 mm kdy se model uklidnil a je stabilní.
Po zmenšení průměru vrtule na 230 mm se model stal stabilní a také hezky stoupá, pak jsem zafixoval ložisko proti změnám vektoru osy tahu. Včera v 19 hodin bylo úplné bezvětří a tak jsem již doma natočil do svazku l= 370 mm 2,3g 5OO otáček a šel na velké parkoviště před barákem a model tam odstartoval, ten hezky nastoupal 6 m výšky, točil okruhy o průměru asi 15m a pomalu se přesouval k velkému kaštanu, kde po 50 s letu přistál ve výšce 5m. Šel jsem domů pro teleskopickou tyčku a model bez problémů sundal. Natáčedlo zůstalo doma a tak prstem za vrtuli jsem natáčel tak, až guma měla větší moment, odhaduji, že to bylo tak 800 otáček, připravil si foťák a odstartoval, model krásně stoupal a já fotil, pak se asi utrhl teplý vzduch nad asfaltem a model byl ve výšce přes 2O m , kroužil pravidelné kruhy, po 100 s již přecházel do klouzavého letu a co čert nechtěl zapadl mezi větve hustého stromu ve výšce 10 m tak, že téměř nebyl vidět. Parta pěti chlapců byla ochotná mi pomoci, ten nejmenší se nakonec prosmýkl houštím větví zatřásl tou správnou a model propadl do výšky 7m, kde jsem jej zahytil svou tyčí a sundal k hochovi, ten mi jej pak podal mírně poškozený (díra v křídle po nabodnutí tyčí a odlepená polovina VOP, oprava na 20 minut). Zalétáno, nafoceno a nyní jen odolat pokušení o další létání venku, ten správný čas bode v lednu ve Střelicích.
> Před sundáváním modelu jsem u toho stromu objevil pěknou velkou houbu, na první pohled to vypadalo jako hezký žampion, barva mléčná s drobnými skvrnami, ale když jsem jej zvedl, tak vidím, že je to krásný hřib, ze spodu výrazně žlutý, takový vidím poprvé, vedle má ještě malého bratříčka. Petr říká, že to snad je Hřib Kříšť a ten je nejedlý, ale není si jistý, neznáte to ? On není hořký, takže snad Hřib přívěskatý ?

[Lubomir Koutny]

Dnes 25.7. podvečer 20h 20 min. úplné bezvětří beru NO CAL Pegna P.c.1 ještě doma natáčím 500, cestou na parkoviště přitáčím prstem další stovku, projela dvě auta, asi odtrhla bublinu teplého vzduchu, chvíli na to startuji. To nebyl let, to byla naprostá fantazie, výstup da šesti metrů a okruh o průměru 20 m, pak okruh po okruju pomalé stoupání do výšky 15 m, po minutě horizont a pak pomalý sestup, po 1OO s přistání na stromě be výšce 2m.