Osvald Janisch

[Lubomir Koutny]

Děkuji Pavlovi Stráníkovi za upozornění o tragické smrti Osvalda. Moc známých se mne ptá, jak se mu to stalo? To ten model byl tak daleko, nebo ho chytla křeč, či infarkt. Musím říkat že nevím a přiznám se, že nemám rád černou kroniku, takže raději trochu jinak.

Když jsem na Slovaňáku vedl modelářský kroužek, tak tam chodilo hodně šikovných kluků. Spolužáci Osvald Janisch a Franta Krontorát, bratři Vysočanové, Ivan Šimoník, Petr Dolejšek, Petr Koutný, Čech...
Zatím co Franta si jako předlohy pro dvacetinky vybíral hlavně italské stíhačky, byly vždy moc hezké pečlivě provedené, ale také těžké, takže mu moc nelétaly, tak Osvald měl mnohem širší záběr a vždy si vybral létavý typ, který dokázal postavit velmi lehký, rovný a pevný. Na Trnavské I.světové vyhrál juniory s Fokkerem D-8, ale já mám v paměti hlavně jeho nádherný Roland D-VI. Jeho Reggiane Re-20005 Sagittario létalo mnohem lépe než Frantovo a účastníci Políčka 1975 jistě hned tak nezapomenou na parádní taran který provedlo na Mertův Arsenal VG-33.
Bylo by dobré připomenout, že Osvald by také plachtař. V den, kdy měl mít první sólo se nad Medlánkami vyplnila tlaková níže, slunko vysvitalo mezi rozspoštějícími chmorkami mráčků, bylo teplo a bezvětří, počasí jako na objednávku pro soutěž dvacetinek. Osvald tehdy přinesl svůj vrcholný výtvor, nadherný dvoumotorák Br-820. Skončilo statické bodování a přesunuli jsme se k větrnému pytli. Osvald za Frantovy a mé pomoci natočil svůj dvomotorák, který jsme před tím nikdy neviděli létat a šel na start z ruky, to bylo něco z říše snů, strmý výstup, velká výška, nádherný klouzavý let a s když se vrátil, tak jsem se ho ptal, kde byl a on klidně odpověděl, no právě jsem si odletěl první své sólo na Blaníku. Pak jsme znovu natočili Breketa a on šel na start ze země, opět paráda, možná i trochu termika pomohla, takže jasné druhé maximum a vítezství v soutěži. Zkrátka byl to jeho Velký den.

[shark]

Nerad sice oživuji smutné zprávy, ale nedá mi to, obzvlášť když se Luboš ptá, jak se to Osvaldovi stalo. Jak se to stalo Osvaldovi sice také nevím, ale jak se to stát může po včerejšku vím... Myslím si o sobě, že jsem hodně dobrý plavec, dokážu držet tempo se svojí partnerkou, bývalou závodní plavkyní, nemám problém s únavou, křečemi, s dechem... Vždycky jsem si myslel, že člověk, který umí plavat se nemůže utopit, nepočítáme-li extrémy typu rozbouřené moře, válec pod jezem, velmi chladná voda...
Včerejší zkušenost mě ovšem poněkud vrátila na zem. Pískovna u Roudnice n/L, přijeli jsme s kamarádkou za silného větru a přechodu okraje fronty, vlny jak na móři. Zaplavali jsme si, přečkali ve vodě déšť, vítr i hladina se pak zklidnily, no a já se pak rozhodnul pro okruh v pořádném tempu. Plavu a najednou chrst, osamělá vlnka přímo do huby. Pochopitelně jsem jí vdechnul, začal lapat po dechu, zmatkovat, snažil se dostat ke břehu...naštěstí jsou v té pískovně i uprostřed mělčí místa, takže jsem se po pár křečovitých tempech mohl postavit a postupně nabrat dech.
No, nebudu to rozvádět, VELMI nepříjemná zkušenost, budiž tento příklad varováním i pro ostatní. Takže kolegové -DÁVEJTE POZOR, NEPŘECEŇUJTE SÍLY a pamatujte, že co jsme zvládali v pětadvaceti letech, může být v padesáti problém.

[Antonín Alfery]

Přesně toto jsem zažil vloni v krytém bazénu, otřesná zkušenost. Dával jsem se dohromady snad 5 minut. Pokud by mi to předtím někdo vyprávěl, nevěřil bych mu...

[Lubomir Koutny]

Jen malé upřesnění od kolegy. Osvaldovi se stalo něco, co ostatní, co tam byli nepochopí. On prý udělal jen pár kroků, ještě neplaval, naráz se ztratil a byl pod vodou, něco, jako by šlápl do nějaké díry na dně, zapadl tam a zahltil si plíce vodou. Žádný pokus vyplavat, bylo prý obtížné ho najít, oživovací pokusy byly pozdě a marné. Jinak v jeho rodině byla genetická vada - zúžení tepny v břiše, to bylo důvodem předčasného úmrtí jeho otce. Osvald o tomto svém problému věděl, ale nemluvil o něm. Možná, že se sešly dvě nešťastné věci současně...

[RCOK]

Avro 504 1/20 postavil Osvald v roku 1979 pre S. Gašparina.Model bol osadený 1kanalom-smerovka -na vysielač Mars, primač i magneticky aktuator vyrobil Stefan.S motorom Modela CO2 to lietalo 45-55s. Bateky boli NiCd -umiestnene v hlave pilota.Letova vaha 73g.Model naposledy letel v Zetke v r 1983. Odvtedy je u mna vo vitrine. Ak zostane energia, Avro zrenovujem a prerobim na gumu.Dík Osvald, dík Stefan.