Openscale 2018 aneb jak dál s dvacetinkami?

[Vyvel]

Na letošním Openscale vygradovala situace, která už nějakou chvíli byla na spadnutí. Účelem téhle mojí úvahy není v žádném případě hledat viníky ale spíš se zamyslet a vyvolat diskusi jak dál. Nejdřív ale shrnu co se za 5 let událo
Před 6 lety se z řad modelářů začaly ozývat hlasy, že tehdejší pravidla jsou přežitá hlavně v části statického bodování - na vině mohlo být i nedůsledné provádění bodování a opisování výsledků z předchozích soutěží. Tonda Alfery na sebe vzal tu nelehkou práci a připravil návrh nových pravidel kde předělal jak část statického bodování, tak i hodnocení letů. Během dalších let se ještě měnil přepočet letového hodnocení a lehce přerozdělovaly body na položky ve statické části a hlavně řešil stav kolem provedení podvozků. Poslední úpravou byla změna, že se všechny položky hodnotí známkou 0 - 10 a na body se přepočítávají koeficientem podle maximálního počtu bodů pro danou položku. Všechny změny probíhaly na základě veřejné diskuse zde na fóru. Jedinou nevýhodou nových pravidel je, že kladou opravdu velké nároky na bodovače a v tom je zřejmě zakopaný pes.
Současná úroveň maketovosti špičkových modelů dosahuje takové úrovně, že dvacetinky stavěné podle starších plánků, klasickou technologií bez dodatečných maketových úprav a doložených odpovídajících podkladů dostávají výrazně menší statické body než tyto špičkové stroje a tato ztráta ze statiky už nejde dohnat sebelepším letovým výkonem, což někteří borci těžce nesou. Pravidla jsou ale pro všechny stejná a jak jsme si je vytvořili, tak je máme. Jenom nevím, jestli je tohle opravdu ten stav po kterém se volalo na začátku změn? Já souhlasím, že nová pravidla byla potřeba a taky jsem se na jejich přípravě podílel, jen si nejsem jistý, jestli bylo cílem vytvořit jakousi venkovní F4F.
Někteří namítnou, co tady filozofuješ, vždyť jsi žádnou dvacetinku víc než 10 let nepostavil a aktivně už taky nelítáš. Já jen dávám k úvaze pár postřehů jako pořadatel 5 ročníků Openscale.
- Bodování skoro nikdo nechce dělat - trvá to dlouho a ještě je to velice nevděčná záležitost (letos obzvlášť)
- soutěžící si stěžují, že bodování dlouho trvá
- je nás čím dál míň a dorost není a za těchto okolností nevím, jestli nějaký přitáhneme. Žák špičkovou maketu nepostaví.
- mnoho z těch, co nejvíc volali po změnách pravidel se věnuje raději halovým maketám
Takže fakt nevím jak z toho ven aby celá kategorie dvacetinek nezašla na úbytě. Třeba Vás někoho něco napadne.

[Hugo]

Napadá mne pár věcí:
- představa o složitosti pravidel je podle mne uměle vytvořená a realita je zcela jiná. To, že bodování trvá tak dlouho, není problém nových pravidel, ale je to problém přístupu k bodování. Současní bodovači prostě ke své práci přistupují odpovědněji - tzn. proces trvá delší dobu. Mám opakované zkušenosti jako bodovač podle starých pravidel i podle nových pravidel. Dříve (za starých pravidel) se prostě neřešila spousta věcí, které se měly řešit - i podle starých pravidel. Dokonce jsem zažil i případ, kdy soutěžcí neměl podklady k modelu a nevadilo to, protože nejmenovaný bodovač má tvary předlohy v oku (na vyžádání dodám identifikační údaje). To se dnes naštěstí nestane, i díky diskusím vedeným na tomto fóru se profesní odpovědnost bodovačů zvýšila - to vnímám jako pokrok.
- stěžovat si na "příliš velkou úroveň maketovosti špičkových modelů" je podobné jako stěžovat si na to, že při závodu plavání je v bazénu moc vody, nebo na to, že soutěžící moc hýbají rukama. Ve chvíli, kdy se jako jedna z položek hodnotí maketovost, není možné si na ni stěžovat. Není možné si ani stěžovat na pravidla, dokonce i podle starých pravidel se hodnotila maketovost.... Soutěž je prostě o soutěžení.
- problémy při bodování, které se v Brně opakovaně na soutěžích a zde na fóru po soutěžích opakují, nejsou dle mého názoru způsobeny novými pravidly, ale jde o (diplomaticky řečeno) vnitřní problémy. Jde pouze o zraněná ega soutěžících. Problém skončí ve chvíli, kdy každý přijme odpovědnost za své prožívání a přestane z něho vinit druhé. Ve skutečnosti je to dost jednoduché.
- jistá skupina minimaketářů by chtěla návrat ke starým pravidlům. To je sice možné - určitě by se mohl najít organizátor, který by udělal soutěž podle starých pravidel. Ale problém zůstane stejný, pokud budou bodovači přistupovat ke své práci odpovědně = bodování bude trvat dlouho. A pokud soutěžící neumravní svá ega, bude okolo toho stejný humbuk jako letos na Openscale.
- Co se týká atraktivity kategorie: podle toho, co jsem slyšel od lidí, co přestali jezdit do Brna na soutěže, nebo je přestala zajímat kategorie dvacetinek, hlavním důvodem byla řevnivost a otravná infantilita pár jedinců (zduřelé ego). To ve skutečnosti historicky odradilo více zájemců o tuto kategorii, než složitosti při bodování, změny pravidel, nedostatek bodovačů a taky náročnost této kategorie. Poškození kategorie je dlouhodobé a zasahuje hluboko do minulosti a rychlé řešení asi neexistuje. Důvěra lidí v "normálnost osobnosti minimaketáře" se bohužel vrací pomalu... Budiž nám útěchou, že i ostatní modelářské kategorie mají stejné problémy s křehkými egy svých protagonistů.
- Ale podle toho, kde všude se s dvacetinkami soutěží, je budoucnost nadějná.Za mne kategorie dacetinek i další kategorie minimaket žije a bude žít dál, protože tu sílu nejde zstavit . Martin

[discobolos]

Původně jsem do této debaty moc zasahovat nechtěl, protože hrozí, že se v tom "někteří" poznají a rozpoutá se diskuze jako už mnohokrát před tím.
Ale souhlasím s Martinem. Snižující se počet účastníků na soutěžich je zapříčiněn NE pravidly, ale atmosférou, kterou bohužel vyvolává jedna osoba. Většina minimaketářů staví proto, že je to baví. Na soutěž pak jezdí, aby strávila příjemný den s lidmi stejně postiženými. Pokud se však potkají s tím, co se přihodilo letos (a de facto, sice v menším rozměru, se děje všude tam, kde dotyčná osoba dorazí), pak to ztrácí smysl a někteří více už nepřijedou. Osobně znám několik lidí, kteří nejezdí na místa, kde by jen teoreticky onu osobu mohli potkat.

Možná dojde k zlepšení příští rok. Mnozí aktívní soutěžící vědí proč ...

Abych skončil optimisticky, mám zprávy, že se do našich řad možná vrátí kdysi velmi úspěšný minimaketář.

[Antonín Alfery]

Pavle, mohl bys mi, prosím, odpovědět na následující otázky?
1) Čím konkrétně kladou nová pravidla opravdu velké nároky na bodovače, jak píšeš? Na letošním Openscale jsi prakticky celé bodování seděl vedle jedné dvojice bodovačů a možná jsi postřehl něco, co doposud unikalo naší pozornosti.
2) Bodování nechce nikdo dělat - kolikrát jsi měl při pěti Tebou organizovaných ročnících domluvené bodovače předem?
3) Bodování trvá dlouho - víš, jak dlouho letos bodování skurečně trvalo, resp. kdy opravdu začalo a kdy skončilo?
4) Mnoho z těch, co nejvíc volali po změnách pravidel se věnuje raději halovým maketám - můžeš, prosím, jmenovat konkrétně? Jednak při počtu aktivních minimaketářů mi "mnoho" připadá poněkud nadnesené a já si navíc nikoho takového nevybavuji
Téma jak dál má určitě smysl, ale rád bych měl na začátku jasno v bodech, ze kterých se vychází.
Děkuji

[Vyvel]

Pokusim se odpovědět.
Otázka 1. Myslím, že největší zatížení bodovačů je to nutné množství předložených podkladů, kterými by se měli probrat pro co nejpřesnější hodnocení mnohdy v časovém presu. A to nemluvím o zmatcích v podkladech u některých jedinců. Třípohled, doklad o zbarvení a minimálně 1 fotografie jak je uvedeno v pravidlech, opravdu nestačí k tomu aby model dostal co nejlepší statické hodnocení. Když pak ještě měli u každé položky různý počet bodů ze kterým ubírali. Tomu doufám trošku pomohlo vedené známkování 0 - 10 u každé položky.

Otázka 2 - Zkusil jsem to asi 2x. Většinou jsem dostával odpovědi, proč nebude bodovat takže jsem rezignoval. Určitě je dobré, aby bylo předem známo kdo bude bodovat ale to nemění nic na tom, že podklady stejně uvidí až na soutěži.

Otázka 3 - Na minutu to samozřejmě nevím ale začínali jsme asi s 10 minutovým skluzem a končili o nějaké třičtvrtě hodiny později proti plánu. Na druhé straně nechci se vracet do stavu, jaký panoval před novými pravidly, kdy bylo stejné množství modelů vyřízeno za hodinu.

Otázka 4 - Možná to mám špatně časově zařazené ale namátkově Adam Jeník, Michal Vosika, Tomáš Vostradovský a pánové soustředění kolem SFA. V mnoha případech to není problém pravidel ale diplomaticky řečeno spíše mezilidských vztahů.

Moje úvaha směřovala spíš k tomu co vlastně chceme - jestli "venkovní variantu F4F" nebo něco volnějšího jako FAC? A protože je nás opravdu pár měli bychom si v tom udělat jasno. Za sebe sebekriticky řeknu, že špičkovou maketu asi nikdy nepostavím - jednak nejsem tak šikovný a taky už na to přestávám vidět. Ale nevadí, já stejně na soutěže jezdil hlavně si zalítat a pokecat.

[Antonín Alfery]

Pavle děkuji za odpovědi.
V prvotní reakci na druhou polovinu záhlaví souhlasím s Martinem.
Openscale 2018 je pro mne v tomto okamžiku dost v mlze... Jak Pavel sám uvedl, jeho rezignace s pravidly nesouvisí, takže je to samostatné téma...

[FF Radek]

Zdravím přátelé!
Zkusím prezentovat svůj pohled, myslím si, že samotný název "Dvacetinka" by neměl být brán jako dogma, chci tím říct, že OPEN SCALE si překládám jako "OTEVŘENÝ MĚŘÍTKO" a tak by mělo být....1/20 +/- jakýkoliv procento omezuje výběr typů a upřímně řečeno, vnímám to jako přežitek.....osobně práci bodovačů obdivuji a jsem rád přítomen u toho, když se to děje, protože se tím učím, na co klást důraz u další stavby.... stejně tak vnímám jako legitimní právo každého, kdo se cítí být příliš "opískován na statice" aby podal protest...tady je potřeba ovšem ale, aby buď bodovač uznal chybu, že například přehlédl stupačku, nebo nastavení výškoměru s ohledem na aktuální oblastní QNH a nebo naopak, soutěžící uznal, že bodovačův názor a verdikt je zcela v pořádku a tento si vzal sebou, jako ponaučení pro další projekt....chci tím říct, jakmile vznikne na soutěži jistá kvalitativní stupnice modelů po statice, tak by měla být zachována a jen v případech opravdového přehlédnutí bodovaného detailu by měl bodovač uznat svou chybu.... jinak by si měl pevně stát za svým hodnocením, a případné emoční výlevy přejít lehkým úsměvem...jinak tím vzniká situace, že si někdo "vyřve a vydupe" body navíc, čímž se i s průměrně hezkou maketkou může dostat před poměrně hezčí a složitější eroplány. Proto si myslím že je dobré být u toho, když bodují tvůj eroplán a na případné detaily upozornit ale do hodnocení nijak nezasahovat, protože bodovači už mají v hlavách předešlé stroje a srovnávají kvalitu eroplánů mezi sebou....
Takže dovážit, přitáhnout a větší negativ!
Radek

[Dušan Sedlár]

Keď som si prečítal Pavlov dotaz "ako ďalej," tak ma napadlo to staré " Revolúcia požiera svoje dietká"
Myslím si, že na tohoročnom Openscale mala dĺžka bodovania väčší vplyv na nervozitu všetkých zúčastnených, ako forma dožadovanie sa spravodlivosti " nemenovaného modelára."
Nechcel som vtedy do debaty, hádky, vstupovať, ale podklady, ktoré boli vlastne najväčším problémom som videl, mal v ruke.
Áno, bolo v tých podkladoch hodne materiálu. Ale ak by boli bodovači naozaj chceli, tak podľa sprievodných pokynov by sa v tom vyznali a tých dožadovaných pár bodíkov nemenovaným modelárom by boli pridali!
No, milí minimaketári. Pri takomto póldňovom bodovaní sa tej nervozity ťažko zbavíte. Znovu dávam do pozornosti moju myšlienku, ktorú som ventiloval hneď po Openscale 2017. Na ktorú mater treba pred každou súťažou znovu a znovu ten istý model bodovať?! To čo si mi vtedy Feldo napísal, s tým absolútne nesúhlasím. Bodovači predsa bodujú podľa toho istého návodu, tie isté položky v tých daných hodnotách. Predsa podľa tohoto sa musia všetky seriózne bodovacie teamy +- 2-3 body stretnúť. To predsa nemôže urobiť žiadny hriech. Neviem, prečo by povedzme v Rakovníku nemohli prevziať body z Openscale a z Openscale prevziať body na Drncov memoriál. Získa sa čas a aj bodovači si bez nervov užijú lietania.

[Antonín Alfery]

Radku, otázka měřítka se během diskuze o pravidlech řešila několikrát. Doporučuji si to projít – i s odstupem času je to zajímavé čtení a občas to dělám i já.

Pokud je soutěžící přítomen bodování svého modelu jako divák/pozorovatel, nebude to pro většinu bodovačů problém a souhlasím s tím, že i pro soutěžícího je to přínos, jak píšete. Navíc třeba zjistí, že bodování není nic tajemného a napadne ho to zkusit . Jenže byl jsem svědkem situace, kdy soutěžící bodovače instruoval, podle kterých podkladů má bodovat jednotlivé části modelu. Skončilo to tak, že notně rozlobený bodovač nakonec poslal dotyčného do pryč, nicméně od té doby už neboduje. A to je náš hlavní problém - postavení bodovačů na soutěžích. Panuje shoda v tom, že dopředu zajištění bodovači jsou nutným předpokladem pro zdárný průběh soutěže a vesměs to tak funguje. Je to důležité i proto, že bodovač má možnost se na bodování připravit – třeba si připomenout pravidla… Pavel měl zajištěné bodovače jen pro první z jím organizovaných Openscale, pro další už nikoliv. A co hůř, díky opakujícím se konfliktům při bodování jsme během let bodovače dokonce ztráceli (Ivoš, Ivan…) bez jakéhokoliv byť jen náznaku snahy o řešení narůstajícího problému. Souhlasím s Radkem ohledně možností řešení případných nesrovnalostí. Jenže letos bylo bez souhlasu bodovačů organizátorem soutěže přepsáno jejich hodnocení, což si lze těžko vysvětlovat jinak, než že soutěžící byl pro něho důležitější než bodovači. S tímto „dědictvím“ se bude muset bohužel vyrovnat i ten, kdo organizaci Openscale případně převezme a jsem opravdu zvědav, jak to dopadne. Pokud nebudou mít bodovači jistotu podpory a v případě nutnosti i ochrany od toho, pro koho „pracují“ (organizátora, případně jím jmenovaného sportovního komisaře), těžko budou na žádosti o bodování reagovat pozitivně. Není žádný důvod stát se dobrovolně možným terčem ataků nejen na soutěži, ale zpravidla i po ní.

Délka bodování. Tady jsou dvě nezávislé položky.

Tou první je časový plán. Letos bylo bodování naplánováno od 10:30 hod.. Nemá smysl se dohadovat o minuty, ale podle mého pozorování se „naplno“ bodovalo až kolem jedenácté. To se ale nelze divit, kdy potom bodování končí – pokud připustím, že i bodovači mají právo se naobědvat atd. stejně, jako ostatní přítomní. To nemá ani s pravidly ani s bodovači samotnými co dělat. Stále je tu nevyužívaná možnost bodovat ve třech dvojicích – jenže viz. výše… Já si myslím, že je lepší, když si modely obodují minimaketáři. Riziko možnosti cíleného ovlivnění výsledků při čtyřech nebo šesti bodovačích je v porovnání s dobou „hlavních bodovačů“ zanedbatelné. Ten kdo minimakety staví, má určitě lepší představu, co je a co není potřeba přizpůsobit, aby model létal, než někdo „zvenku“, a tudíž i možnost příslušně to ohodnotit. A hlavně – kdy jindy je možnost pořádně si prohlédnout ostatní modely a něco se přiučit…

Pokud se podívám do svých podkladů, v drtivé většině je tam výkres, podklady ke zbarvení a fotky – max. 4, případně podklady pro nadhodnocení, nic víc. Z výsledků hodnocení nemám pocit, že by bodovačům něco chybělo. Takže v nutnosti předložení množství podkladů, jak píše Pavel, problém deklarovaných velkých nároků na bodovače určitě nebude. Skutečným problémem je úroveň a jednotnost podkladů. Dušan píše, že kdyby bodovači opravdu chtěli, v konkrétním případě by se podle pokynů v podkladech vyznali. Samozřejmě že by se vyznali. Ale ono utřídění takových podkladů trvá někdy déle, než samotné bodování. A ten čas mají vzít bodovači kde? Takže mají dvě možnosti. První je být vstřícní s tím, že riskují pranýřováni za délku bodování. Je povinností soutěžícího předložit ucelené podklady. Pokud tak neučiní, pak by neměl bodovačům zazlívat, že si vyberou „něco“ podle svého uvážení. To je druhá varianta a podle mne logická – i vzhledem k těm soutěžícím, kteří mají podklady v pořádku. Tady také není problém v bodovačích. Možná by se dal omezit maximální počet fotografií, ale jinak mne nic nenapadá.

Několikrát jsem Pavlovi navrhoval, že Openscale, jako jediná dvoudenní soutěž by se mohla využít pro různé doplňkové akce, mezi jinými i pro „školení“ ohledně bodování. Bohužel, naprosto bez odezvy.

Dušane, možnost přenášení bodování jsme s Pavlem Stráníkem probírali už dříve – poté, co jsme zjistili, že rozdíly v hodnocení jsou za normálních podmínek minimální - tak, jak předpokládáš. Výborně funguje bodovací „plachta“, kterou Pavel vymyslel. Jsou na ní zapsána jednotlivá hodnocení všech modelů. Nebyl by problém s její pomocí dobodovávat nové modely, případně upravovat bodování modelů buď dodělaných nebo opravovaných. A mohlo by to být přesně tak, jak píšeš – mohly by být soutěže nejen v Rakovníku, ale i v Kroměříži a třeba i jinde. Jenže za situace, kdy se někteří stále řídí heslem „V pondělí se nikdo neptá, jak jsi v sobotu zvítězil“ to asi bohužel fungovat nebude. Zkus to domyslet třeba na základě osobních zkušeností s kategorií BV-min, kde – pokud vím - se neboduje a „jen“ se má stavět podle plánku. Podobná situace je i u „autorské tabulky“, která by řešila problémy stavebnic nebo modelů nestavěných soutěžícím. Opět je to o soutěžících. Dušane, není to revoluce, kdo požírá svoje dítě…

I já mám důvod sypat si popel na hlavu. Přidávání tématických soutěží nevidím z organizačního hlediska zpětně jako dobrý nápad. Obzvláště WWII byl přešlap, ale došlo mi to pozdě. Za to se Pavlovi, který mi vyhověl, omlouvám.

Souhlasím s tím, co o organizování soutěží napsal nedávno Adam. Jednoduše je to tak a žádná jiná funkční cesta není…

Možná jsem se rozepsal zbytečně. Opakuji, že souhlasím s Martinem. A pro někoho možná překvapivě i ohledně té budoucnosti. Ten optimismus pramení i ze zážitků posledních let v Nijmegenu. Když si uvědomím, že jádrem organizace celé akce jsou bývalí junioři z Interscale v Prostějově, mám prostě radost. Stejně jako z toho, že se každý rok účastní víc lidí a že se důsledně snaží (alespoň prozatím) udržet akci spíše jako setkání, byť obsazením má parametry přinejmenším ME. Pro úplnost – na závěr akce se nejdříve děkuje všem organizátorům, bodovačům, časoměřičům, rodinným příslušníkům, kuchařkám. Výsledky se vyhlašují až nakonec…

[Pavel Stráník]

Já bych se na celý problém podíval přes poslední odstavec Tondova příspěvku. Ten si všichni znovu přečtěte, nejlépe opakovaně, ti co na Interscale (ať už kdykoliv, kdekoliv a v jakékoliv podobě) byli mi potvrdí, že to je modelářská UDÁLOST. Ti lidé se sjíždějí z půlky Evropy na několik dní aby spolu byli zavřeji v jediné hale, mnohdy s manželkami. Tu soutěž mají zapsanou v kalendáři ročních aktivit, má své jméno a důstojnost a tak se zúčastnění i chovají. A to i poté co proběhne a skončí!!! Mám dost problém si něco takového představit v našich současných podmínkách, ale je fakt že ze dvou ročníků Interscale pořádaných v Tondou v Prostějově mám v paměti pocit více než dobrý (ano, i tam byl obligátní incident při statice, nepřekvapí že v tuzemském podání). Z našich soutěží se společenská úroveň vytratila už dávno, organizátor je otloukánek ze všech stran, bodovači jsou pohůnkové na které si plivnout je obligátní projev ocenění jejich práce, diskuzní fórum se po skončení soutěže neplní popisy špičkových výkonů nebo veselých okamžiků které možná někomu v průběku soutěže unikly, ale osobními invektivami a urážkami. Za tohoto stavu snad nikoho nepřekvapí že další osud Openscale je ve hvězdách, i když si osobně myslím že on se nějaký ten zoufalec který v prachu ležící prapor organizátorství pozvedne, aby toho posléze litoval, najde.

[shark]

Jen dotaz, nechce se mi prolouskávat pravidly dvacetinek a jiných minimaketářských kategorií. Je v nich někde uvedena kouzelná formulka o protestu po zaplacení určité částky? Takhle to funguje u ostatních, nejen volnoleteckých kategorií.

Pokud se tedy někomu nelíbí statické obodování jeho modelu, může vznést oficiální protest po zaplacení 300,-czk a následně si svůj protest před komisí bodovačů a pořadatelem obhájit. Pokud se mu to povede, přibudou mu body a záloha se vrací, pokud ne, záloha propadá. (s výjimkou jediné osoby, té by záloha propadla vždy )
Odpadlo by nechutné dohadování, o kterém jsem slyšel v souvislosti s letošním OPEN. Něco se ti nelíbí? Podej ofiko protest a slušnou formou se vše vyřeší.

[Jiří Doležel]

K tématu času na bodování. Kolika soutěžícím, co ráno přijedou na soutěž vyklepáni z D1 vadí, že hned nejdou lítat? Pokud se výsledek umístění v soutěži skládá ze dvou položek (statika 0-100 b. a letová část 0-100 b.), pak mi vychází, že stejně času je potřeba jak na bodování, tak na létání. Bodovalo se někdy déle než létalo? Bylo za posledních 5 let na soutěžích lepší počasí dopoledne než odpoledne, nestihlo se někdy něco neodlétat, je opravdu nutné to řešit a někam spěchat? Myslím, že se všichni nevidíme zase tak často, abychom v průběhu bodování nemohli pokecat. Jediný průšvih - hodina zpoždění, co si pamatuji byl ten, kdy jsem dal oběma bodovacím dvojicím stejné karty, takže obě shodně bodovaly první část statiky..

Co se týká bodování již v sezóně ohodnocených modelů: Pokud opravdu chceme zkrátit čas na bodování, co takhle výsledek statiky přepsat z nejvyššího dosaženého, který model za svůj život dosáhl od doby nových pravidel? Mohlo by být řešeno tabulkou, kterou by pořadatel po každé soutěži aktualizoval a nechal ji na webovém úložišti pro ostatní pořádající. A pokud je někdo s tímto výsledkem nespokojen nebo opraví model po havárii či na něm něco doplní, vylepší, ten si ho nechá přebodovat, ale jako závazné skóre se bude počítat právě toto - tzn. je třeba možné, že může dostat ještě menší počet bodů, než měl. Toť jako páka na to, aby se každou soutěž nebodovalo vše znova - jsme Češi

A jak by to asi vypadalo přikládám zde. Vzorek 96 modelů od 27 modelářů, co byli přítomni na třech hlavních soutěžích v sezóně po zavedení nových pravidel.
Sice to byla práce na dopoledne (vytahat vše podstatné z výsledkovek), ale třeba to někomu na něco bude. Minimálně pro zajímavost, jaké jsou rozdíly ve statice (MIN a MAX body + %). Zájemcům mohu poslat mailem, protože to bude asi ne pro všechny čitelné.

J.