Nadhodnocení pro vícemotorové typy.

[Ivan Horníček]

Foto.

[Lubomir Koutny]

Myslím, že je pravda, že motory RR Merlin nebyly nikdy instalovány, jak jsem zkopíroval z textu pod fotkou. Upřímě řečeno s těmi motory nad křídlem je to hnusné a pilotovi by to hodně bránilo v rozhledu. MNOHEM ZAJÍMAVĚJŠÍ JE VERZE S MOTORY POD KŘÍDLEM, JENŽE ZDE SE JEDNÁ POUZE ASI JEN O KIT CO bY KDYBY? A také takové řešení by si vyžádalo nový systém podvozku...

[Petr P]

Rozhodně není hnusný. Obludný ano, a to tak moc obludný, až je krásný

Co mě spíš trochu nesedí, je zachovaná plocha křídla na tu zvětšenou hmotnost a taky jakou asi tak mohli očekávat pozici těžiště - ty dva motory jsou od křídla stejně daleko jako u jednomotorového typu.

[Lubomir Koutny]

No, pokud zde budeme nabízet vhodné projekty, pak by možná byl zajímavý japonský typ typ konvertoplánu , který jsem postavil jako stíňáka i jako M-oř

[Petr P]

Ořech moc pěkný! Jak to létalo, guma musela být extra krátká. A nebo byla vyvedena pod křídlem na roh VOP? Za více fotek, třeba zespodu, budu rád.

[Lubomir Koutny]

Ano, v obou případech jsem svazky tahal až na háčky na spodní výškovce. Omlouvám se za nepozornost, nejde o oříška, ale o M-pistácio.
Takže makičký prcek dokázal ve 12m vysoké hale v Prostějově letět 47 s, což ma ty 5 tilisté vrtule je slušný výkon, se dvoulistkami by to asi bylo lepší. U toho stínáku bylo funkční překlopné křídlo, v tak malém modelu je obtížné celý mechanismus udělat spolehlivý i při malé váze. Takže to bylo nespolehlivé. Většinu lepších letů bylo se zablokovaným křídlem v letové poloze.

[Jiří Doležel]

Vzhledem k pozici gumy, nelétaly by podobné typy lépe jako kachna? Směr letu pravidla neřeší..

[Lubomir Koutny]

Pokud máš opravdu zájem o dvoumotorovou kachnu pak je hned několik vhodných typů, zde je jeden :

[Lubomir Koutny]

Další je třeba zajímavý Piaggio Avanti, který však má malou plochu křídla, takže bude rychlý...Zde gumičky tažené až ke kachní ploše umožní vysoký počet otáček..

[Lubomir Koutny]

Již jsem psal do USA Halmanovi, zda by mohl někde v museu sehnat 3 pohled, nebo alespoň nějakou další fotku Curtise Flying Boath Nr. 2. Bohužel dosud se neozval, asi to není jednoduché. Sám jsem to zkoušel na google, ale bez úspěchu, což je normální, moc to neumím. Kupodivu nejvíce informaco o těch Curtissech z pionýrského období je na ruských stránkách...Budu moc vděčný, pokud někdo šikovnější něco nového o tomto letounu objeví.

[Ivan Horníček]

Model Nr.1 je vlastně model D. Model Nr. 2 je E a F, kdy efko je seriové provedení éčka po úpravách. To letadlo označené jako Nr.2 a má dvě vrtule je zvláštní. Je to vůbec Curtiss?

[Lubomir Koutny]

Ivane moc děkuji za další informace. Bohužel ten 3-pohled od Nr.1 není v pořádku. Když se pořádně podíváš na fotku, pak vidíš, že rámové konstrukce obou bočnic nesoucích kormidla jsou rovnobšžné!!!
Mne však daleko více zajímá ten letoun se třílistými vrtulemi, co byl zde označen jako Nr.2. Ovšem nevím, zda to skutečně je výrobek firmy Curtiss.

A nyní z jiného soudku. Na začtku tohoto století se v L+K objevila fotka dvoumotorového obchodního letounu - létajícího člunu amfibie Běrjev. Moc se mi líbil, sháněl jsem knihu o konstrukcích Běrjev, ale nakonec se v L+K objevily další fotky a dokonce i 3-pohled. V roce 2006 jsem si tento typ postavil jako oříška a musím říci, že výkony mne zklamaly. V hale nádraží Brno Královo Pole to byly jen lety kolem půl minuty, venku ještě méně. Problém byl, že nosníky motorů byly málo tuhé a při natočení na větší otáčky se kroutily. Asi to ctělo měnší stoupání vrtulí a tenčí svazky. Jenže místo opravy po menším poškození jsem provedl Stráníkovský konec žehem. Později jsem se dočetl, že skutečný letoun měl značné problémy při startu z vody při plném zatížení.