minimakety.cz

• Novinky
• Kalendář akcí
• Žurnál
• Reportáže
• Fórum (nové)
• Původní fórum
• Jak na...
• Odkazy
• O serveru

Kategorie

• Rapier
• Oříšky
• RC minimakety
• Dvacetinky
• Volné CO₂/elek.

Pan Tompkins v ?í?i minimaket - kapitola 4: Kostrouni

Stav?ní kostry m? baví ze v?eho nejvíc. Krásn? se p?i pi?lání mr?avých kousk? balsy odreaguju, a éro v kost?e vypadá podle m? líp ne? kdy? je hotový. Bohu?el jsem musel opustit ?adu zvyklostí ze stavby velkých model?. Kdy? n?kde kousek chyb?l, kydnul jsem tam víc epoxidu. Kdy? n?co kousek chybí u minimakety, není tam co kydnout. Kdy? kousek p?ebýval, vzal jsem ?mirgl a bylo. U mr?ouse kdy? hrábnu ?mirglem, z?stane jen trocha balsového prachu. Po prvních pokusech, kdy jsem stav?l vý?kovku na Bobíka 3x (je to ?tvere?ek z nosní?k? 1x1) jsem se nau?il toto: pokud n?jaký díl není dokonalý, tak ho neopravujte, ani se nesna?te ho pou?ít. Vyho?te ho a ud?lejte znovu a lépe.

4.1 P?enos plánku na balsu.

Plánek ji? máme prostudovaný ze v?ech stran, skvrn od kafe na n?m notn? p?ibylo po bezesných nocích promý?lení konstruk?ních uzl?, balsy se nám válí v?ude kupa, prsty po lámání ?iletek jsou ji? zpátky na svých místech, i nezbývá ne? se dát do boje. N?které díly z plánku na balsu p?ená?et net?eba (nosník si jen vym??ím a fiknu), u p?epá?ek a ?eber (n?kdy) je ale nutné obrys n?jak p?enést na balsové prkénko. Moje první pokusy byly pomocí modelá?ské ?ehli?ky na potahování fólií. Plánek jsem p?ekopíroval a ?ehlil a ?ehlil. V principu to funguje, ale teplo ze ?ehli?ky ?asto balsu zkroutí, u ten?ích prkének se tomu prakticky nedá zabránit, tak?e p?epá?ka po vy?íznutí z prkénka p?ipomíná mobiovu pásku. Druhý zp?sob je ?etrn?j?í. P?i kopírování musíme najít n?jakou nep?íli? kvalitní kopírku, která toner p?íli? nezape?e. P?es zoufalé podfinancování vysokých ?kol jsem v práci (VUT Brno) musel vyzkou?et t?i r?zné kopírky ne? jsem na?el tu pravou, otlu?nou Minoltu po?máranou obrázky p?ipomínající trupní p?epá?ku oldtimeru. Okopírovaný plánek p?ilo?íme lícem na prkénko a p?ejedeme ?t?tcem namo?eným v nitro?edidle. ?t?tec je lep?í v?t?í, hrub?í, s pevným ochlupením (safra, je to ten správný termin ?), neb jen takovým m??ete na papír po?ádn? tla?it. No a je to. Pokud je na plánku i ozna?ení dílu, m??e to být výhodné (víte co je to vlastn? za kousek), ale zase je barva v balse lehce nasáklá a je vid?t. Tak?e na to pozor, pokud bude daný díl p?ímo potahován tak rad?ji jen obrys.

Asi týden poté, co jsem dopsal p?edchozí odstavec jsem se setkal s neot?elým zp?sobem p?enostu plánku. Nedávno jsem nao?koval svého kamaráda Smoukta, aby se krom? velkých RC model? pustil také do své první minimakety (Flitzera na motorek rapier). Dal jsem mu v?echny materiály k Thompkinsovi co byly napsány a v sobotu s ním pohovo?il o jeho dosavadních zku?enostech. Zkusil nejprve p?enos ?ehli?kou, balsa se dle o?ekávání kroutila. Poté zkusil mnou doporu?ený zp?sob pomocí ?edidla. Ale obrys byl na balse p?íli? rozplizlý. Smoukt je ?lov?k p?emý?livý a má skv?le vybavenou dílnu, tak?e jeho postup byl následující: p?enesl výkres na tlusté balsové prkénko, které se nekroutí a na své bo?ské brusce pak prkénko odbrousil na 1.5 mm. Funguje to výborn?, ale nevím zda m??u tenhle postup doporu?it i ostatním :-).

4.2 K?ídlo

U BV215 je k?ídlo z klasických ?eber a nosník?, stav?l jsem ho p?ímo na plánku (plánky si v?dycky kopíruju, abych jich m?l dostatek, i kdy? pravideln? tyto kopie zlikviduje modelá?ský ?otek plánko?ravý). Plánek je zakrytý tenkou fólií, aby byl po?ád vid?t a p?itom se k n?mu lepené kousky nep?icucly. Fólii jsem nemohl ?ádnou najít, pomohl mikrotenový sá?ek ve kterém m?j synek nosí sva?inu do ?koly (te? má chudák aktovku celou zama?t?nou). ?ebra u Blohma jsem vy?ezal jednotliv?, a dobrousil na ?isto pohromad? (Blohm má stejnou hloubku k?ídla po celém rozp?tí), u Flitzera jsem to d?lal po dvojicích (levé pravé k?ídlo) neb ten má hloubku nestejnou. Zá?ezy na nosní?ky jsem d?lal ?iletkou, malinko men?í ne? je pr??ez nosníku. Vlastní nosní?ek se dá údajn? u?íznout balso?ízem, moje pokusy skon?ily s nosníkem o hodn? variabilním pr??ezu, tak?e nakonec jsem je ufiknul ?iletkou podle hliníkového pravítka. Náb??ku i odtokovku jsem lehce vybrousil p?edem, nechal jsem dost masa na pozd?j?í ?istobrus. Nosní?ek i odtokovku jsem ud?lal del?í a na p?e?nívajících kouscích je p?i?pendlil, uvnit? k?ídla potom obzabodal ?pendlí?ky aby se to celé nemohlo moc hejbat. Jeliko? Blohm má k?ídlo ?ípové, není mezi ?ebrem a nosníkem pravý úhel a zá?ez na nosník je tak ?ikmý. ?ikminu jsem vyrobil na ka?dém ?ebírku zvlá?? o?ezáním malých trojúhelní?k? na hranách zá?ezu (jen pro spodní nosník). ?ebra jsem p?ilepil ke spodnímu nosníku a odtokovce (v ní jsou ud?lané malé zá?ezy, lepení na tupo je p?íli? odvá?né) a nechal po?ádn? proschnout. Potom jsem dod?lal zá?ezy na horní nosník: vzal jsem pravítko, polo?il na p?edpokládanou polohu nosníku a do?ezal op?t ji? p?edp?ipravené zá?ezy v ?ebrech, nosník tam potom sednul p?kn? rovn?. ?ebra je dobré mít o fous v?t?í (zá?ez o fous hlub?í), nosník do nich zajede s p?esahem a potom je co brousit. Pokud nám nosník vy?uhuje, je to ?patné, obrousit nosník se nám asi nepoda?í, ani? bychom nezajeli do ?eber. Pro tuhost k?ídla je nutné vlepit mezi nosníky stojinu, která musí být z balzy orientované vlákny ve svislém sm?ru. Sice se to blb? d?lá, ale stojina s vodorovnými vlákny je v zásad? k ni?emu, proto?e síla kterou má stojina p?enést je vertikální. U Blohma jsem stojinu vlepoval mezi nosníky, u Flitzera jsem ji vlepil zep?edu na nosníky, je to mén? náro?né na p?esnost (p?e?uhující kousky odbrousím), ale stroja? ve m? se tomu bránil, neb výsledný nosník je potom ve tvaru U a nikoliv ideálního I. Ale lenost zvít?zila. Nakonec k?ídlo obrousím, v?etn? ji? finálního tvaru náb??ky a odtokovky.

U prvního výletu (a asi posledního, proto?e tahle mr?avost je u? na m? moc) do ?í?e o?í?k? (Minilot) jsem se v návodu do?etl, ?e nejsou pou?ita klasická ?ebra (profil je tak tenký, ?e u? by po zá?ezu na nosníky nezbylo ?ádné ?maso? na ?ebra). K?ídlo je stav?no tzv. páskovou metodou. Kdesi jsem o tom u? n?co ?etl, ale úpln? jasné mi to nebylo. I na redak?ní rad? tohoto serveru (co? je v zásad? výlet ISima, Feldy a m? do hospody, kde obklopeni p?nivým mokem a tukem se lesknoucími nat?ásajícími hromadami tu?ného masa sna?í se chlapci do Ruji vpravit n?jaké to moudro, apropo jedinou rozumnou stravou minimaketá?e který se zrovna potýká se stavbou konstruk?ních k?ídel jsou pe?ená ?ebra - ta vep?ová, samoz?ejm?) jsem vznesl dotaz a z Feldových slov, ná?rt?, nákres? a mimosmyslových informa?ních p?evod? pochopil jsem to asi takto: Pomocí ?ablony nebo k?ivítka vy?ízneme pásky ?eber. Na plánek si na?pendlíme náb??ku a odtokovku. Mezi n? vlo?íme a zatím nelepíme (!) spodní pásky. Pásky shora zatí?íme. Tím se spodní prohnuté pásky narovnají a m??eme je p?ilepit (zakápnutím vte?inovým lepidlem). P?idáme nosník a po odstran?ní zát??e se k?ídlo vrátí do p?vodního prohnutého tvaru. Nyní k?ídlo pod nosníkem podlo?íme, p?ilepíme horní pásky a necháme zaschnout. Horní pásky se u odtokovou se?e?ou ?iletkou tak aby p?kn? pasovaly. Celá procedura se zát??í se d?lá proto, aby byly spodní pásky správn? v??i náb??né a odtokové li?t?. Pokud bychom k?ídlo nezatí?ili, nebudou náb??ka a odtokovka navazovat na spodní stranu profilu, viz obr.

?ezání pásku ?ebra	Zatí?ení k?ídla p?i sestavování	Hotové k?ídlo	Výsledný profil

4.3 Trup

Krabicovitý trup Bobíka i Minilota jsem za?al stavbou bo?nic. Bo?nice se staví ob? najednou na sob? ve ?pendlíkové ?ablon?. Nezkou?ejte je postavit postupn?, nebudou nikdy stejné, a? se sna?íte sebevíc. Hotové bo?nice pak jen spojíme a troupek je hotov. Bobík i Minilot mají rovnou horní ?ást trupu, tak?e bo?nice dám na plánek tou horní stranou dol?. Pokud ?ádná rovina není, tak... nemám tu?ení. P?i spojování bo?nic je pot?eba aby byly vícemén? kolmé. Zkou?el jsem p?ikládat pravítko, ale moc to nefugovalo. Nakonec jsem si ud?lal pomocné balsové ?palí?ky, které v?dycky p?ilo?ím z boku k bo?nici. Spojovací nosní?ky vy?e?u v?dycky po dvojicích (horní, spodní), zkou?el jsem to i postupn?, ale výsledkem byla ?i?oidní obluda.

Tvorba bo?nic	Sestavení bo?nic

Trup oblý (BV215 a spol.) se dá stav?t r?zn?, v?t?inou je to z?ejmé z plánku. M? se osv?d?ila stavba p?esn? podle plánku, a to stavba ji? zovu p?lená ? nejprve se na plánek na?pendlí kýl a k n?mu se postupn? lepí p?lky p?epá?ek. Kdy? je polovina hotova, v ruce se p?ilepí p?lky p?epá?ek z druhé strany. ?lo to p?ekvapiv? dob?e. ISim pracuje jinak ? p?epá?ky má celé, ned?lené a nejprve sestaví nasucho p?epá?ky s horním, spodním a bo?ními kýly. Dote? jsem nepochopil jak se mu takto poda?í sestavit trup nebramborovitý, ale z?ejm? to jde, viz. obr.

P?lený trup - za?ínáme	P?lený trup po kompletaci	Trup stav?ný vcelku

Dosavadní postup se nev?nuje specifik?m jednotlivých pohon?. U Blohma a Flitzera je pohon rapierem, tak?e je pot?eba motorek n?kam p?ipevnit. Více ke specifik?m rapier? v samostatné kapitolce. U gumá?k? je zase pot?eba se n?jak vypo?ádat s pohonem - gumový svazek se musí k n??emu p?id?lat na konci trupu, vep?edu je zase p?ipojen k náhonu vrtule. O vrtuli a? n?kdy jindy, ale zadní ty?ince (zvané hugo, nebo Hugo, jak jsem byl pou?en) na které svazek visí a hlavici ve které se otá?í osa vrtule, se musíme v?novat ji? p?i tvorb? kostry. Tak?e vzh?ru do nebezpe?í.

Nejprve Hugo. Není to sn??ný mu? z ve?erní?ku, i kdy? potí?e s ním mohou být také. Hugo dr?í gumový svazek v zadní ?ásti trupu. Jak jsem se do?etl v návodu, je vyrobeno z bambusu a uchyceno v bo?nicích, které jsou vypouzd?eny papírovou trubi?kou. Tolik suchá litera zákona, toti? návodu. Nejprve jsem nechápal pro? to vypouzd?ení, ale ISim se slitoval nad chudákem za?áte?níkem a vysv?tlil ?e Hugo se nem??e vlepit do trupu, neb by ne?lo vyndat ven, a jak bychom tam potom dostali ten gumový svazek, ?e. Dal?í cenná rada byla v tom, ?e bambusový kolí?ek ze kterého Hugo sestává je pot?eba sbrousit do kónusu. Bohu?el jsem u? zapomn?l pro?, ale mám takový pocit ?e je to velmi, velmi d?le?ité. Bambus nemaje vyrazil jsem do obchod?áku, kde vám za pár korun prodají bambusové ?pejle na ?píz. Zbývá tedy papírová trubi?ka. Tu jsem vyrobil (op?t dle cenných rad) na vrtá?ku (na té stran? hladké neno?ovité) namotáváním kousku potahového papíru za sou?asného sycení lakem. Kdy? to budete pár týdn? trénovat, zvládnete kousek trubi?ky stejn? jako já vyrobit ji? za pouhou dvouhodinku.

Hlavice, hlavice, hlavice. U lidí, primát? a obecn? v?t?iny zví?at je hlava pom?rn? d?le?itá sou?ástka (i kdy? kdy? nad tím tak dumám, u n?kterých lidí to mo?ná neplatí). Hlavice u gumá?ku je d?le?itá nemén?. Je to takový ten kousek co z n?j na jedné stran? kouká vrtule, na druhé o?ko na gumu a celé se to dá z letadélka odd?lat. U Bobíka jsem se téhle ?ásti dost d?sil. Oprávn?n?. První p?epá?ka, zvaná motorová, má v sob? díru tvaru obdélní?ku s jednou siln? zkosenou hranou. Kdy? jsem p?epá?ku pi?lal, díru jsem podle rad zku?ených vy?íznul opatrn? ?iletkou, aby mi vnit?ek díry z?stal pokud mo?no celistvý. ?lo to teda p?kn? blb?, proto?e p?epá?ka není z obvyklé pr?hledné nulamilimetrové balsy, ale ze ?palku 4 mm. Ten kousek co po dí?e z?stane je toti? d?le?itý, lepí se na hlavici a slou?í k tomu aby hlavice v trupu p?kn? dr?ela a neblomcala. Abych nemusel po?ád psát "ten kousek co z?stane po dí?e", spokojíme se s termínem osazení. Tak?e osazení nalepíme na hlavici z tlusté balsy, já jsem ji slepil z n?kolika ten?ích vrstev s r?zn? orientovanými lety, tak?e vznikla jakási balsová p?ekli?ka. Po obvodu by m?la být krapet v?t?í ne? motorová p?epá?ka, aby se potom dala na modelu obrousit do p?esného tvaru a nikde nic nechyb?lo. No a te? p?ijde ta veselá ?ást. Do hlavice je pot?eba ud?lat díru na drát který na jednom konci dr?í vrtuli a druhém svazek. Díra ale není v ose trupu, proto?e vrtule musí být sklon?na dol? a doprava. Navíc je hlavice pom?rn? tlustá a t?ení by nám se?ralo zna?nou ?ást výkonu svazku, kterého není nikdy dost. Proto se díra v hlavici d?lá o v?t?ím pr?m?ru (osa v ní klechtá) a na p?ední i zadní ?ást hlavice se nalepí "lo?iska", co? jsou kousky p?ekli?ky s malou dírkou p?esn? podle pr?m?ru h?ídelky. Nejprve jsem nalepil p?ední p?ekli?ku s dírou p?esn? uprost?ed. A potom tu zadní. Ho?i mi prozradili jednoduchý trik jak zkontrolovat jestli je h?ídel vyosená tak jak má být. Na plánku se prodlou?í osa h?ídele a zjistíme kam by m?la v zadní ?ásti trupu vylézt ven. Potom se jukneme skrz díry v p?ekli?ce kam vyleze v reálu. Pokud vyleze n?kde jinde, nezoufáme, neni?íme trup ani neská?eme z okna. V klidu si dáme kafí?ko, odlepíme zadní ?ást p?ekli?ky a kousek ji posuneme. Celý postup opakujeme tak dlouho, dokud nás to neomrzí (co? bývá brzy), nebo dokud není vyosení v po?ádku. M? se to ?irou náhodou povedlo hned napoprvé, tak?e m??u psát vesele co d?lat kdy? tomu tak neni.

4.4 Ocas

Blohm nemá ocas, ale má sm?rove?ky a na konci k?ídla pahýly zaji??ující (doufejme) stabilitu. Obojí je z plné balsy, tak?e sta?í vy?íznout z prkénka a práce je hotova. Je t?eba jenom dávat bacha na sm?r let balsy, neb je to materiál anizotropní a nemá stejnou pevnost v r?zných sm?rech. Tak?e se ?ídím podle plánku. Bobík i Minilot mají ocasy konstruk?ní. Proto?e je to vlastn? jen pár nosní?k? slepených k sob?, vypadá to na nejjednodu??í ?ást celé kostrukce a tak jsem ji stav?l jako první (co? doporu?uji, pokud vám stejn? jako m? dojde p?i t?etím pokusu trp?livost, je ta pravá chvíle dát si kafí?ko s rumem, zklidnit zp?n?nou mysl a najít v sob? dost síly se nevzdat a zkusit to je?t? jednou, v?echny dal?í ?ásti letadélka toti? budou u? jenom hor?í). Proto?e nosní?ky jsou tenou?ké, vyztu?ím v?echny d?le?ité ro?ky balsovými trojúhelní?ky (Feldova rada). Celková tuhost se tím zna?n? zvedne a pravd?podobnost ?e po sejmutí z plánku se celá konstrukce rozpadne se p?íjemn? sní?í. Op?t na radu zku?ených jsem n-té pokusy d?lal z krapet tlust?í balsy, proto?e potom je co brousit. Brou?ení samotné je celkem nep?íjemné, proto?e se p?i n?m ?asto konstrukce rozpadne, osv?d?ilo se mi polo?it brou?enou vý?kovku / sm?rovku na jemný ?mirgl, potom to celé neuhýbá.

4.5 Sesazení

Sesazení jednotlivých kousk? zále?í hodn? na konkrétním modelu. U Blohma jsem m?l trup a k?ídlo pohromad? a potahovalo se v?echno najednou, krom? sm?rovek a pahýl? na konci k?ídla. U jiných model? to m??e být jinak. Ka?dopádn? ale platí, ?e chyba p?i sesazení je v?t?inou cesta do hrobu. Let ?i pád modelu jsou od sebe vzdáleny jen kousek a ten kousek se jmenuje vzep?tí, t??i?t? a úhel se?ízení (úhel se?ízení je úhel mezi nastavením k?ídla a vý?kovky). Takhle si to aspo? pamatuju z velkých model?, kde správný úhel se?ízení zafungoval a Liberátor byl stabilní i kdy? upadlo táhlo od vý?kovky a ?ídit jsem musel jen zm?nou výkonu motor?. Zatímco s t??i?t?m se dá hýbat a? je model pota?en, nast?íkán a prakticky hotov, správný úhel vzep?tí i se?ízení nastavuji ji? p?i kostrování. U Blohma jsem koukal do plánku a v?echno kontroloval a? do zblbnutí. Nedokonalý povrch, papír pota?ený rubem nahoru, odtokovka z betonové balsy, to v?echno není tolik na závadu (alespo? se tím u Blohma ut??uju), p?i malém vzep?tí nebo úhlu se?ízení by ale Blohm nelítal tutov? a dom? bych si smutn? odnesl hromádku t?ísek (no i kdy?... vzpomínám si na p?ípad kdy u kluzáku Dana kategorie tu?ím A1 m?j kamarád Petr Smékal nasadil k?ídlo odtokovou dop?edu. Letové výkony se rázem výrazn? zvý?ily...).

4.6 A máme hotovo

Jakmile je kostra hotova, m??eme si ji v klidu prohlí?et ze v?ech stran a kochat se svojí dokonalou prací. Není tomu tak ale v?dy (my?len postup, nikoliv kochání). P?i práci na svém druhém stroji rapierovitém, co? je oblíbený Flitzer jsem p?íli? nechápal postup p?i tvorb? kostry. Po vým?n? n?kolika mail? s Adamem Jeníkem (kterému tímto d?kuji za trp?livost vpravd? neuv??itelnou) jsem nakonec pochopil ?e ne u v?ech eroplán? je mo?né ud?lat kompletní kostru, kochat se a kochat, a nakonec ji zprznit nedokonalým potahem. Konkrétn? u Flitzera se n?které ?ásti musí potahovat (i lakovat) ji? v pr?b?hu stavby. K Flitzerovi se doufám vrátím v samostatném ?lánku. Ve v?t?in? p?ípad? se ale nap?ed kostra ud?lá kompletní a tak zp?t ke kochání. Kochat se a nutit kamarády a drahé polovi?ky k obdivu nádherného výsledku va?í p?lro?ní práce m??ete celý týden, ji? v p?í?tím díle ale zkusíme kostru oblemtat kouskem papíru... Pokud se vám zdá ?e výsledek va?eho sna?ení je n?jak málo tuhý, ?e se k?ídlo ohýbá, trup prohýbá a ocas zahýbá, pak nezoufejte, v?t?inu pevnosti dodá potah (snad).

Profeso?i dodávají...

Dov?tek ISima:

Po p?e?t?ní této, ji? ?tvrté kapitoly, jsem si ?íkal, ?e jsem zv?davý, komu se to poda?í do?íst a? do konce. Informací je spousta a skoro ka?dá subkapitola je kapitolou sama pro sebe.

P?ená?ení plánku na balsu - prakticky jde o p?epá?ky u oválného trupu a ob?as n?jaké ?ebro. Jak fungují uvedené postupy napsal ji? Ruja. Pokud nechcete mít balsu zkroucenou ani smrd?t doma nitro?edidlem, zkuste p?epá?ky vytisknout na tzv. silikonový papír - je to papír na kterém jsou samolepky. B??n? ho dostanete v papírnictví ve formátu A4, bohu?el i se samolepkama, které musíte n?jak pou?ít. Toner na tomto papíru ani po za?ehlení laserovkou v?bec nedr?í a pro p?enost sta?í ?ehli?ka pouze vla?ná.

V?dy si musíte dát ukrutný pozor na to, zda autor plánku p?epá?ky namaloval symetricky. U plánk? v CADu to obvykle symetrické je z principu, autor namaluje p?lku a druhou ozrcadlí, u plánk? malovaných ru?n? nebývá problém mít ka?dou polovinu jinak. Co se pak stane je nabídleni. V tomto p?ípad? p?epá?ky nakopíruju na oby?ejný papír, vy?íznu z papíru ?iletkou s velkým p?esahem, papír p?elo?ím v ose a ?iletkou podle jedné poloviny na?isto vy?íznu. Takto je zaru?eno, ?e ob? poloviny jsou stejné. Papír pot?u velmi zlehka lepidlem na papír (takové ty lepící ty?inky) a zlehka p?itla?ím na balsu. Lepidlo dr?í dost abych mohl p?epá?ku z balsy vy?íznout a dr?í dost málo na to, aby papír ?el bez problém? odlepit. P?epá?ka se potom zlehka obrousí, ?ím? se zbaví mo?ných kousk? lepidla.

K?ídlo

Letadlo létá vrtulí a k?ídlem - ?íkalo se. Dnes p?i RC modelech s tzv. 3D létáním u? to neplatí, ale pro minimakety je to stále platný fakt. Materiál na k?ídlo je pot?eba vybírat ten nejlep?í. Nejv?t?í zát??i bude k?ídlo odolávat od pnutí potahového papíru a se zkrouceným k?ídlem lze od modelu o?ekávat solidní výkony jen zt??ka.

U o?í?k? se páskovaná ?ebra pou?ívají tém?? výhradn?. Krom? d?vod? hmotnostních a stavebních, má k?ídlo povrch nenaru?ený nosníky - i p?i nejp?esn?j?í stavb? je na povrchu k?ídla nosník patrný. ?istý povrch má p?íznivý vliv na letové vlastnosti.

Trup

Krabicový trup tvo?ený bo?nicemi spojený p?í?kami pat?í k nejjednodu??ím. Jediné riziko spo?ívá ve vytvo?ení trupu prohnutého do tvaru banánu. Pokud jste v?e d?lali podle Rujova popisu a p?esto máte "banán", bývá p?í?inou nestejnom?rná tuhost bo?nic. Ta vznikne rozdílným obrou?ením bo?nic (jedna je ten?í ne? druhá) nebo materiálem. V druhé kapitole bylo zmín?no, ?e kvalita prkénka není stejnom?rná a tak na jednom konci m??e být prkénko výrazn? tu??í ne? na druhém. Hlavní podélníky je pot?eba mít na obou bo?nicích ze stejného konce prkénka.

Metody pou?ívané pro stavbu kulatých trup? doplním je?t? o jeden. Jde o vytvo?ení p?epá?ek lamelováním na ?ablon?. P?ed pla?kováním se ?ablony i s p?epá?kami nalepí na rovná, tuhý balsový nosník za dodr?ení kolmosti. Po té se trup tém?? celý opla?kuje a? na spodní ?ást. Pomocný nosník se roz?e?e a p?epá?ky se vytáhnou spodem. Po zalepení k?ídla se dopla?kuje zbylá ?ást trupu. Takto lze sestavit trup naprosto rovný s dostatkem prostoru pro gumový svazek, nebo? p?epá?ky jsou proti klasické stavb? mnohem ten?í. Nezanedbatelné je i to, ?e tyto p?epá?ky jsou tuhé ve v?ech sm?rech stejn?.

Pár slov je?t? k osazení hlavice. Bývá dobrým zvykem na toto osazení, které vzniklo vy?íznutím díry do první p?epá?ky, nalepit je?t? dal?í kus balsy stejného tvaru. Osazení je tak del?í a p?edejde se efektu "vyblité hlavice" v klouzavém, bezmotorovém letu. Toto platí pro venku létající minimakety, o?í?ky p?istávají v?t?inou s pár obrátkama ve svazku a tak vypadnutí hlavice nehrozí. Pokud máte balsovou vrtuli, kde hrozí p?i kontaktu se zemí fraktura listu, toto p?idané osazení se mírn? zakulatí. Hlavice tak p?i kontaktu vrtule snadn?ji vypadne z trupu - ikdy? ne v?dy...

Na vysv?tlenou kónického huga - vlivem kroutícího momentu svazku má hugo ob?as tendenci vysunout se a následn? prob?hnout trupem za nále?ité rotace. Pokud je levá ?ást (ve sm?ru letu) huga na konci mírn?, opravdu mírn?, tlust?í, hugo nikam necestuje. Jenom si musíte zvyknout, ?e je t?eba ho z trupu vytahovat jenom na jednu stranu. Vypouzd?ení d?r papírovou trubi?kou je nutné, vlastní balsa by se oma?kala velmi rychle.

Z výroby papírové trubi?ky není t?eba d?lat rocket science - u?íznete pásek potahového papíru, na d?ík vrtá?ku vhodného pr?m?ru nanesete ?ed?ný kanagom (resp. L510, nebo ne?ed?ný nitrolak) a papír hranou p?ilepíte na vrtá?ek. Chvíli po?káte, a? lepidlo ?i lak zavadne a papír dr?í na vrtá?ku (máte jakousi vlaje?ku). Pak na papír nanesete lepidlo a za?nete navíjet. Díky tomu, ?e je papír p?ilepený, m??ete ho po?ádn? utáhnout. Kdy? navinete poslední závit zjistíte, ?e lepidlo proniklo a? k vrtá?ku, naleptalo zavadlý spoj a trubi?ka se otá?í na vrtá?ku. Pomalu za sou?asného otá?ení ji stáhnete dol? a necháte dob?e proschnout.

Ocasní plochy

Bývají opravdu nejjednodu??í ?ástí kostry. Vzhledem k tomu, na jak nep?íznivé páce v??i t??i?ti p?sobí, musí být na?í snahou postavit je lehká s p?im??enou pevností, aby je papír nezkroutil do nevzhledné vrtule. Pro za?átek zapome?te na d?lená kormidla, která sice zvý?í maketovost a p?idají vám pár starostí navíc.

Ruja správn? poznamenal, ?e jediný zp?sob, jak kormidla obrousit a nedezintegrovat je op?t na ?pejle, je polo?it kormidla na arch ?istého a rovného brusného papíru. Bruste zlehka...

Sestavení modelu

Kochání se modelem, který je komplet sestavený v kost?e pat?í ur?it? k pot??ením minimaketá??. Na ?adu p?ijdou entomologické ?pendlíky "muchá?e" - kterými se p?ipevní ?ásti modelu pouze pro fotografování. Fotografie takto sestaveného modelu jsou vd??ným tématem a a? budete dokumentaci ke svému modelu zasílat na ná? email, abychom model umístili do galerie model? na tomto server, ur?it? fotografii kostry nezapome?te p?ipojit.

Vlastní sestavení je pak kus od kusu jiné, jednoduché modely lze sestavit a? po pota?ení, v?t?inou v?ak budete muset n?které ?ásti potahovat ji? p?ilepené a r?zn? kombinovat. Nap?. u stíha?ek z druhé sv?tové budete muset k?ídlo napevno zlepit do trupu je?t? p?ed dokon?ením pla?kování spodku trupu.

Dov?tek Feldy:

Skoro v?e ji? bylo napsáno, písmenek je hromada a pro?ítat ji je náro?né.

Jen?e co se stavby kostry týká, ka?dý minimaketá? se ?asem propracuje k postup?m které mu nejvíc vyhovují. Já t?eba na rozdíl od v?eho vý?e uvedeného p?i p?ená?ení tvar? na balzu nepou?ívám ?ádné moderní kopírovací metody - neosv?d?ily se mi. ?ehlení balzy zp?sobí její zdeformování, navíc obrysy z toneru mi p?ijdou dost tlusté, mnohdy rozmazané. Ob?as mohou zasko?it i nep?esnosti zp?sobené rozdílnými tepelnými dilatacemi p?edlohy a balzy, poh?íchu v r?zných sm?rech rozdílné. Nebo to prost? neumím. Dr?ím se osv?d?ené metody obrysy propíchat ?pendlíkem, obkreslit m?kkou mikrotu?kou 0,3mm a vy?íznout a dobrousit. To na díly kde na p?esnosti a? tak nelpím. Tam kde jde opravdu o ka?dou desetinu milimetru, tam si výkres okopíruji (pozor na kopírky které kopii proti p?edloze deformují v jednom sm?ru!), p?íslu?né díly z kopie vyst?ihnu a obkreslím na balzu. Vy?e?u, obrousím, a p?i tom stále porovnávám s tvarem na plánku. No a samoz?ejm? je t?eba si p?edem ov??it jak pe?liv? je plánek nakreslen, zda p?epá?ky jsou osov? symetrické a zda mají správný tvar. N?kdy je lep?í si je nakreslit znovu a p?esn?.

Kostru je t?eba nále?it? dimenzovat, respektiva volit na správné ?ásti vhodnou balzu. Pro minimakety platí jednoduchá pravidla - model nelze nikdy zadimenzovat tak aby byl odolný proti havárii. ?ím je model byteln?j?í, tím je t???í, tím musí létat rychleji a tím v?t?í energií se o zem (obvykle) rozbije. Tak?e lehký model paradoxn? obvykle vydr?í více ne? t??kostavba. Ale model stavíme na létání, ne coby vozembouch. Osv?d?ilo se mi dimenzovat kostru tak, aby bez znatelných deformací vydr?ela pnutí papírového potahu - to bohat? sta?í. No a odborn? ?e?eno, sna?ím se aby tahové a tlakové slo?ky namáhání p?ená?ela kostra, pevnost v krutu zajistí vypnutý potah. Z toho plyne ?e na hlavních podélnících trupu a nosnících, náb??ce a odtokovce k?ídla nemá moc smysl ?et?it na váze. A kdy? u? se zdá ?e by jejich hmotnost p?ece jen byla p?íli? velká, tak zapojíme rozum a volíme z hlediska pevnosti výhodn?j?í tvary t?chto ?ástí ne? je ?tvercový ?i obdélníkový pr??ez (profily I, L, U) nebo i kombinaci r?zných materiál?, jak jsem u? uved v kapitole ?íslo 2.

Naprosto souhlasím s tím ?e klasická balzová kostra p?ed pota?ením je pot??ením pro oko. A? se mnohdy ?lov?ku nechce v?echnu tu práci schovat pod potah. Ale co se dá d?lat, tak?e je dobré si ji v této fázi vyfotit aby bylo na co vzpomínat:

Vickers Vimy	GAL Monospar - trup	GAL Monospar - k?ídlo

A t?eba u RC minimaket lze s výhodou kombinovat na kostru modelu r?zné materiály, nap?íklad balzu a desky Depronu (?i jinak obchodn? nazývaného PPS). P?esto?e jej lze pou?ít jako samostatný stavební materiál tak?ka bez pou?ití balzy, osobn? oba tyto materiály kombinuji pro vyu?ití výhod obou a naopak eliminaci jejich hor?ích vlastností. Tak?e t?eba na trup zhotovím jen trochu zjednodu?enou balzovou kostru, kterou polepím pláty PPS tlou??ky 3 ?i 4mm, podle velikosti modelu. Balzová kostra má velkou výhodu v tom, ?e je pevná a dob?e rozvádí namáhání z r?zných konstruk?ních uzl?, t?eba uchycení vzp?r k?ídla ?i ulo?ení motorové p?epá?ky, do celé konstrukce. Zavedení takového bodového namáhání do konstrukce jen z PPS v?t?inou nekon?í dob?e.