Pan Tompkins v ?í?i minimaket - kapitola 5: Potahujeme

Mr. Tompkins

5.1 Vlastní potahování

Kdy? mám hotovou kostru, zálibn? si ji prohlí?ím a fotím ze v?ech stran. Vím toti? ?e takhle p?kn? m?j výtvor u? nikdy vypadat nebude. Apropos - pokud stavíte n?jakou minimaketku, dokumentujte stavbu na fotkách a po?lete nám potom na server ?láne?ek, my budeme rádi ?e nám p?ibývá obsah a já dob?e vím jak u?ite?ná m??e být taková fotka pro zoufalého za?áte?níka, který smutn? kouká na pár poslepovaných d?ívek, která spí?e ne? letadlo p?ipomínají výtvor Pata a Mata po prohý?ené noci. Ale zpátky k potahování. Na ?istou a bezbolestnou práci s na?ehlovací fólií jsem musel zapomenout, potah je ?ist? papírová zále?itost. Z doby kdy jsem byl je?t? mladé pachole si vzpomínám na barvení papíru Mikelanta (nebo Mikalenta, furt se mi to plete) pomocí barev Duha. Dlouhé pruhy flekatého chlupatého ?ehosi jsem su?il na dvorku, bohu?el v nest?e?ené chvíli papír po?moulala koza. Rozdíl p?ed a po byl ale vcelku zanedbatelný. Druhý pokus dopadl lépe, pouze nálet ope?ence se st?evními potí?emi zp?sobil ?e m?j kluzák A3 m?l na jednom z k?ídel základ rondelu. Dnes se to jist? d?lá jinak, ?ekl jsem si a vyrazil pro radu za ISimem. Ten pohovo?il o Modelspanu, Japanu, a n?kolika dal?ích panech, zmínil dokonce i "kondenzátorák" (dote? si nejsem jistý co to vlastn? má být) a vybavil m? n?kolika archy AsiJapanu. I zavzpomínal jsem na mladé ?asy a pustil se do díla. ?lo to vcelku hladce (konkrétní postup ní?e), co? m? m?lo varovat. Hrd? jsem pota?eného Blohma donesl ukázat ISimovi. Je pravda ?e se mi n?které ?ásti zdály chlupat?j?í ne? jiné, ale p?i?ítal jsem to nervozit? a obavám ze znehodnocení kostry která se mi zdála ú?asn? dokonalá. V?ak b?do? b?do?, do psí nohy, byl to pechden. Proklatý Japan ! Jak mi ISim vysv?tlil a názorn? p?edvedl, Japan nemá stranu jako stranu, líc je hlad?í a rub hrub?í. Pozná se to teda dost blb?, musíte oprostit svoji mysl od v?ech starostí b??ného i neb??ného dne, zav?ít o?i, u?i i nos a jemn? jezdit prstem po papíru z obou stran, jako kdy? laskáte... hmmm, n?jak jsem se zasnil. Ka?dopádn?, bacha na to ! U Blohma jsem to nakonec tak nechal, po nást?iku to není zas a? tak moc poznat (tedy to je moje zbo?né p?ání). A nyní následují suché postupy vyzkou?ené na vlastní ulepené ruce:

P?i potahování plných ploch balzy (nekonstruk?ní ocasní plochy,?) musí být tato p?edem nalakována. P?i lakování jsem v?dycky pou?il extrémn? z?ed?ný lak. Po prvním nát?ru vylezou chlupy, které se dále snadno odbrousí. Potah p?ilakovávám z?ed?ným lepicím lakem (sna?il jsem se zjistit jaký rozdíl je mezi krycím lakem, lepícím lakem a zaponovým lakem - budu asi muset ochutnat, ostatní smysly tvrdí ?e je to jedna sebranka).

Potahování konstruk?ních kousk? (k?ídlo, trup, ...), tedy t?ch co nejsou z plné balsy, se provádí na nenalakovanou konstrukci, jen na?isto obrou?enou brusným papírem, tím nejjemn?j?ím co najdete. Ze starých dob si pamatuju ?e se kostra nejprve lakovala a potom se potahovalo pomocí ?edidla, které p?es papír lak nahlodalo. Ale u minimaket se to tak ned?lá, z?ejm? kv?li nár?stu hmotnosi.

Potahování k?ídla na Blohmovi jsem za?al od nosníku. Papír jsem p?ilakoval k hlavnímu nosníku (sta?í p?ibodovat) a potom bodoval na náb??né a odtokové li?t?. Nejprve spodní a potom horní stranu. O vypínání n?kdy jindy, d?lal jsem a? celé pota?ené k?ídlo (p?i lakování potahu k?ídla které je pota?ené jen zespodu se toto spolehliv? zkroutí).

P?i potahování trupu zále?í na tom, jak trup vypadá. U jednoduchého bedni?kovitého trupu Bobíka jsem potáhl nejprve ob? bo?nice a teprve potom horní a spodní stranu. U dív?ích oblin BV215 jsem se nau?il od Isima zajímavý postup. Trup se potahuje postupn? od zadní ?ásti z kousk? velkých tak, aby ?zvládly? nezbytné zak?ivení. V mén? zak?ivených místech to m??e být p?es více podélník?, jinde t?eba jen p?es dva. Napojení v podélném sm?ru se není t?eba obávat, p?ilakování sta?í a po nalakování a nast?íkání nejsou spoje v?bec vid?t. Více snad prozradí obrázek.

Schéma postupu p?i postupném potahování

Postupné potahování

5.2 Vypínání / lakování

Víte co jsou homeopatika ? Vezmete ú?innou látku (nebo n?jakou látku), tu z?edíte. Vezmete malou ?ást z?ed?niny a op?t ji z?edíte. Takto pokra?ujete a? jste si jistí ?e ve vámi vyrobené z?ed?nin? z?stala jedna a? dv? molekuly p?vodní látky. Takto n?jak se p?ipravuje homeopatický lak na vypínání potahu. P?i svých prvních pokusech jsem vzal kapku laku a hodn?, opravdu hodn? ?edidla. Nalakoval jsem k?ídlo. ISimova otázka po shlédnutí výsledku: ??edil?s to v?bec ??. Tak?e ?edit, ?edit a ?edit. A pak to z?edit je?t? jednou.

P?i vypínání má k?ídlo a ocas tendenci se kroutit jako epileptický had. Lakování proto d?lám v ?ablon?. Kroucení k?ídla ale nemusí být úpln? na ?kodu. U ka?dého plánku toti? najdete magické slovo "negativ". Není to ?ádná ?patnost, naopak, míti dobré negativy je jednozna?n? pozitivní. Co to vlastn? je ? Odporná vsuvka: p?i zvy?ujícím se úhlu náb?hu ... ále, vsuvku ru?ím. Zkrátka a dob?e, na konci k?ídla musí být negativ, co? znamená ?e je na konci k?ídla odtoková hrana zvednuta vý?e ne? bychom mysleli ?e má být. P?kn? se to pozná pohledem na k?ídlo zezadu (ve sm?ru letu). P?i tvorb? ?ablony na to musíme pamatovat (?ablona zní asi p?íli? vzne?en?, zkrátka k?ídlo vzadu na konci podlo?ím a po celé délce vep?edu i vzadu zajistím kouskem li?ty aby se nemohlo zkroutit). Konkrétní hodnoty negativ?, pozitiv? a dal?ích iv? jsou v?dy uvedeny na výkrese, pokud ne, je pot?eba se poptat n?jakého zku?eného harcovníka, já vám (zatím) neporadím...

P?i vypínání / lakování modelu je d?le?ité aby nikde nez?stala ani skulinka bez laku. P?i následném nást?iku barvou taková nenalakovaná te?ka toti? ?ílen? vystoupne a model zohyzdí. U Blohma jsem koukal co je to tam za podivné mu?ince, z nev?domosti m? vyvedl a? ISim. Tak?e lakujte homeopaticky, ale dostatek vrstev, a? dopadnete lépe ne? já.

A na záv?r této kapitolky tu máme op?t kvíz. Japan má dv? strany, jedna pat?í ven a druhá dovnit?. Která z následujících fotografií je ta správná ? A na záv?r této kapitolky tu máme op?t kvíz. Japan má dv? strany, jedna pat?í ven a druhá dovnit?. Která z následujících fotografií je ta správná ?

japan japan

A: japan

B: taky japan

A správná odpov?d je....................samoz?ejm? za A ! Nebo za B ?

Tak?e model je ji? pota?ený, v?echny chyby p?i stavb? kostry vylezly na sv?tlo bo?í a do konce u? zbývá jen malý kousek. Tak?e p?í?t? n?co o povrchové úprav?, nebo o tvorb? kabiny, je?t? uvidíme...

Profeso?i dodávají...

Dov?tek ISima:

Není papír jako papír a to platí jak o papíru toaletním, tak o papíru potahovém. Kdo pamatuje p?edlistopadový toaletní papír bez st?edové ruli?ky, rozhodn? si nem??e poplést, kterou stranou se má pou?ít. To z?ejm? nebyl Ruj?v p?ípad. Stejn? jako zmi?ovaná Mikalenta i "Japan like" papíry mají rub a líc. Chlupatou stranou musí v?dy dovnit?. ?e na Blohmovi nejsou vid?t ?ásti pota?ené obrácen? je spí?e zbo?né p?ání Ruji ne? fakt samý.

Obvyklý "Japan" má hmotnost okolo 12g/m2 a pou?ívá se na v?t?í minimakety. Nutné je prolakování, které bohu?el p?idá i na váze. Na men?í makety se dá sehnat papír Starspan, který se vyrábí v gramá?ích od 9g/m2. Cena proti Japanu je bohu?el p?tinásobná, ale spot?eba na o?í?ka ur?it? nezrujnuje rodinný rozpo?et.

Kondenzátorák je kapitolou samou pro sebe. Jde o papír, který se pou?ívá pro výrobu papírových kondenzátor?. Ob?as se objevil n?kde nenadále, kdy? socialistické plánování pot?ebovalo ozáplatovat n?jaký nedostatek. A tak je kondenzátorák op?eden mnoha legendami, kterak na n?j modelá?i v dobách dávných narazili v kv?tiná?ství a k údivu sle?ny prodava?ky se pod více ?i mén? pr?hlednými záminkami sna?ili získat její m?sí?ní zásobu balícího papíru. Kde bych ho dneska shán?l opravdu nevím, snad v zásobách minimaketá?ských matador?. Pro? tolik pozornosti tomuto papíru? ?lo o nahn?dlý pr?svitný, u n?kterých gramá?í a? pr?hledný papír, který nemá póry (tak?e nepot?ebuje lakovat). Existovaly varianty od 4g/m2. Potahování kondenzátorákem je no?ní m?ra, na n?jaké "p?ilakování" m??ete zapomenout a papír rozhodn? nebyl z t?ch poddajn?j?ích. Nutností byl nást?ik povrchu, jinak model p?sobil pr?hledn?. Neuv??iteln? nízká hmotnost, dokonalý povrch a tiché p?edstírání, ?e mírn? nahn?dlá barva imituje potah plátnem tak dala vzniknout legendárním let?m Koutného Kalinina K-5, který za ideálních podmínek dosahoval ?as? 180 sekund, co? je na o?í?ka výsledek neuv??itelný. Kondenzátorák zde sehrával jist? úlohu ne okrajovou.

Vlastní technika potahování papírem je dána zvyklostmi a zku?enostmi. N?kdo volí p?ilakování (m?j p?ípad), n?kdo ?ed?nou disperzi (Herkules). Invenci jist? uplatníte u kulatých trup?, n?kdo potahuje pásky podéln?, n?kdo p?í?n?, jak u? zmínil Ruja.

Co Ruja zde nenapsal, ale okrajov? bylo zmín?no v kapitole druhé - kdy? je potah ?ádn? p?ilepen a lak zaschnutý, je nutné zbývající ?ásti od?íznout super ostrou, tedy ?estv? vybalenou ?iletkou. ?et?it zde se nevyplatí, zatr?ený potah bude model velmi hyzdit. ?ím jemn?j?í papír, tím je riziko "zád?ru" v?t?í.

Dov?tek Feldy:

Hned na za?átku se zam??ím na to co ISim nakousl ale nerozvedl - potahování kondenzátorovým papírem. Hned úvodem se p?iznám, ?e netu?ím kde bych ho dnes shán?l. Pokud n?kdo víte, pod?lte se o tuto vylo?en? strategickou informaci. Jinak budou následující odstavce dobré jen jako historická informace jak se kdysi d?lalo cosi, ?eho? smysl nám dnes u? uniká.

P?edn?, kondenzátorák má pro modely kategorií o?í?ek a pistácio absolutn? ideální parametry co do aerodynamických vlastností a hmotnosti potahu jím pota?ených model?. Ale proto?e neexistuje nic po v?ech stránkách dokonalého, je to vykoupeno jeho naprosto katastrofickým chováním ve v?ech ostatních ohledech:

1) ?patn? se s ním pracuje p?i potahování - má "plechový" charakter, ohýbat se dá jen v jedné rovin?, tak?e pota?ení kulatého trupu v?dy skon?í podstatn? h?? ne? p?i pou?ití t?eba Modelspanu. Dále je neprody?ný, co? jím pota?enému modelu dává vynikající letové vlastnosti, ale jak takový potah p?ilepit ke kost?e, kdy? jej nelze prolakovat? Jako lepidlo na potah funguje spolehliv? jen lepidlo na vodní bázi, pou?ívám ?ed?ný Herkules. P?íslu?nou ?ást kostry ?t?te?kem nat?u a pás kondenzátorového papíru na ni p?ilo?ím. Pozor, musí se to povést na první pokus, n?jaké dodate?né posouvání po kost?e nep?ipadá v úvahu! Kdy? k tomu p?ipo?teme ?e balzový díl nat?ený lepidlem na vodní bázi se za?ne ihned sám od sebe vlhkostí prohýbat a pak taky to, ?e t?eba k?ídlo musíme potáhnout tak aby ji? m?lo pot?ebný negativ (dodate?né korekce po pota?ení jsou velmi omezené) a kormidla zase tak aby zkroucená nebyla, je jasné ?e potahování je dost adrenalinová zále?itost. Navíc lepidlo se do balzové kostry rychle vsakuje a zasychá, tak?e je t?eba s p?ilo?ením kondenzátorového papíru po nat?ení kostry chvátat. Jak ?íkám, práce jedna radost! O pot?eb? o?ezávat potah opravdu ostrou ?iletkou ji? referoval ISim, u kondenzátoráku to ale platí mnohonásobn? víc. Kdy? ?iletka vlivem tuposti nebo vlivem ?patné práce s ní (musí být vedena pod jistým úhlem v??i rovin? potahu) ne?e?e, trhá potah v nep?íjemn? velkém rozsahu.

Rada: tady je ka?dá rada drahá, práci s kondenzátorákem si musí ka?dý prakticky vyzkou?et a najít pro sebe optimální postupy. Ale po získání pot?ebného cviku to jde a výsledky mohou být velmi dobré, dokonce lep?í ne? u Modelspanu.

2) Je rozm?rov? nestálý se zm?nou vlhkosti - to je sice na jednu stranu p?íjemné proto?e navh?ením pota?ených ?ástí se potah p?kn? vypne, ale ouha, vypne se jednak hodn?, jednak s nebývalou silou. Tak?e poddimenzované ?ásti kostry se zbortí, kormidla a k?ídla se s chutí kroutí do vrtule. Dal?ím d?sledkem této jeho vlastnosti je velice záludné povolování potahu ji? hotového modelu p?i zvý?ené vlhkosti v hale a následn? jeho op?tnému vypnutí po p?echodu do tepla - ov?em po tomto procesu povolení a vypnutí m??e dojít ke zm?n? nakroucení se?ízeného modelu ?i naopak ke zkroucení kormidel a k?ídel ji? zalétaného modelu.

Rada: je t?eba omezit pnutí kondenzátoráku p?i navlh?ení. D?lá se to tak, ?e p?ed potahováním se jeho kus po obvod? p?ilepí na pevný ráme?ek a n?kolikrát se ml?ením vodou nechá povolit a vyschnutím zase vypnout. Lze ho i velmi lehce st?íknout lakem aby tolik nenasával vlhkost. Trochu to pomáhá... . Dále pak pota?ený díl vypínáme op?t ml?ením vodou ze v?ech stran a k?ídla a kormidla necháme dokonale vyschnout v ?ablon? - kormidla bez zkroucení, k?ídla se správnými negativy.

3) Má odpudivou barvu - r?zné druhy kondenzátorového papíru se li?í mimo jiné i barvou. N?které jsou do okrova, jiné do hn?da, n?keré mají fleky jako mastný sva?inový papír. Navíc je transparentní - ?áste?n? pr?svitný. Nenapadá m? jakému povrchu reálného letadla se podobá, oblíbené vydávání tohoto potahu za barvu plátna uspokojí jen toho, kdo skute?ný plát?ný potah nikdy nevid?l. Tak?e nezbývá ne? model nast?íkat. To má své plus i minus. Kladem je ?e vrstva barvy a laku vytvo?í impregnaci potahu proti vlhkosti a trochu (ale rozhodn? ne úpln?) sní?í jeho povolování vlhkem. Nevýhodou je nár?st hmotnosti a specifické problémy p?i st?íkání kondenzátorového potahu.

Rada: st?íkat lze jakoukoliv barvou na bázi nitro?edidla ?i lihu, barvy na vodní bázi jsem nezkou?el. Problém nastává u slo?it?j?ích vícebarevných kamuflá?í. Barva toti? na hladkém a jakoby mastném kondenzátoráku dr?í jen p?im??en?. Tak?e maskovat pomocí lepící pásky doporu?uji jen po d?kladném vyzkou?ní, proto?e se m??e stát ?e p?i odstra?ování krycí pásky tato s sebou strhne i d?íve nanesenou barvu na kterou jsme ji p?ilepili. Pou?ití ?ablon z mokrého papíru nelze pou?ít v?bec, namok?ený kondenzátorák pod ?ablonou okam?it? povolí a p?i doteku se promá?kne. Já pou?ívám krytí suchými ?ablonami, prost? jen p?ikládám p?íslu?né ?ablony a sna?ím se aby mi pod n? barva nepodst?íkla. Jde to dost ?patn? a riziko ?e se to nepovede je dost velké. S tím souvisí i imatrikulace - naná?ení vodních obtisk? na kondenzátorový potah je dost delikátní zále?itost, je zde nebezpe?í ?e kolem obtisku budou po vyschnutí vrásky kv?li povolení potahu vlivem vlhkosti obtisku a následn? rozdílnému vypnutí potahu v míst? obtisku a mimo n?. Ob?as se mi to povede k mé spokojenosti, sem tam ne. Tak?e se sna?ím co jde nast?íkat nebo namalovat p?ímo na model.

4) Je k?ehký - Kondenzátorový potah kostru výrazn? zpevní (pokud se nepovolí vlhkem), ale nemá absolutn? ?ádnou pru?nost. Tak?e v p?ípad? havárie nebo prasknutí svazku potah popraská ?i je rozmetán prasklou gumou na cáry. Navíc oprava takto po?kozené partie je obtí?ná a po?kození je dost poznat.

Rada: Nepotahuji kondenzátorákem trupy. Jeho výhodné vlastnosti se projeví v plné síle na k?ídlech a kormidlech, na trup je mnohem lep?í pou?ít Modelspan. Ono k po?kození kondenzátorového potahu na trupu nemusí dojít jen p?i prasknutí gumy (tomu lze lehce zabránit natá?ením svazku s ochrannout trubkou) ale i jejím kmitáním p?i vytá?ení, proma?t?ním mazadlem ?i ochmatáním prsty p?i manipulaci s modelem. Kdy? u? kondenzátorový potah z n?jakého d?vodu praskne, málokdy jej lze prost? slepit k sob?. Jednodu??í, rychlej?í a rozhodn? hez?í je vym?nit celé potahové pole kolem praskliny.

Pokud po p?e?tení vý?e uvedeného je?t? v n?kom z?stala touha potáhnout model kondenzátorovým papírem, smekám p?ed ním. Ale p?esto v?echno si nemyslím ?e tento materiál má být zatracen, prost? chce to své a výsledek m??e být vynikající. Ka?dopádn? se tento materiál rozhodn? nehodí na v?t?í a mimo halu létající modely. Jeho vlastnosti jsou vhodné pro malé modely (z hlediska Re ?ísla výhodný hladký a neprody?ný povrch k?ídla) a tam kde se ?et?í ka?dým gramem.

V?e vý?e uvedené je t?eba vzít do úvahy je?t? p?ed zahájením stavby modelu a p?izp?sobit konstrukci a dimenzování kostry jednak tomu ?e bude pota?ená tímto materiálem, jednak tomu ?e kamuflá? bude st?íkaná. A v neposlední ?ad? se dob?e na tuto fázi stavby p?ipravit, ?ili vy?lenit si ?as a být v dobrém psychickém rozpolo?ení. Nad ránem t?sn? p?ed sout??í po probd?lé noci to jde opravdu ?patn?.

P?íklad minimakety kategorie O?í?ek pota?ené kondenzátorákem Hromádka Blériot? op?t velikosti O?í?ku, pota?eno kondenzátorákem

O?í?ek

Blérioty

No a abych p?idal je?t? n?co u?ite?ného a trochu okrajového, uvedu pár poznatk? k potahování konstrukcí z polystyrénu (nemám na mysli EPP). Na rozdíl od p?ede?lé kapitoly o potahování kondenzátorovým papírem je tato ur?ena pro v?t?í modely létající obvykle venku - p?ece jen polystyrenová konstrukce je t???í ne? balzová p?íhradovina a po pota?ení papírem je?t? o n?co zt??kne, tady to ale není hra o gramy (existuje sice jedna varianta této technologie vhodná pro halové minimakety - pota?ení vakuované polystyrenové konstrukce mikrofilmem - ale to je u? opravdu nadmíru specifická zále?itost z kategorie high-tech).

Modely z r?zných druh? pron? jsou v poslední dob? velmi populární. Není se co divit, tento materiál má ?adu p?ijemných vlastností. Co je v?ak trochu nemilé je jeho malá odolnost proti r?zným vryp?m a rýhám zp?sobeným provozem a dále i omezená pevnost. Z tohoto ohledu je na tom trochu lépe deskový pron se zpevn?nou povrchovou vrstvou, mnohem h?? je na tom konstrukce vybrou?ená z bloku extrudovaného polystyrenu XPS. ?e?ením je takový model potáhnout papírem. P?edtím je ov?em t?eba deskový pron lehce p?ebrousit, aby se lesklá povrchová vrstva trochu zdrsnila a lépe na ní dr?elo disperzní lepidlo, které se k potahování v?t?inou pou?ívá. I potahový papír je vhodné p?ed pota?ením trochu upravit - p?elakovat na igelitové podlo?ce jednou dv?ma vrstvami ?ed?ného lepícího laku. Papír tím sice trochu ztratí svou tvárnost, ale zase se po navlh?ení nerozpadá pod rukama a je neprody?n?j?í pro dal?í povrchovou úpravu. Ale p?ed vlastním potahováním nás je?t? ?eká trochu práce na polystyrenovém modelu. Pokud je konstrukce n?kde dopln?na balzou která zasahuje a? na povrch, je t?eba ji n?kolikrát p?et?ít vodou nebo ?ed?ným disperzním lepidlem a v?dy po vyschnutí p?ebrousit. To proto, ?e d?evo po navlh?ení zv?t?í sv?j objem a ten u? mu z?stane i po vyschnutí. Pokud bychom tuto operaci pominuli, z potahu by nám balzové ?ásti konstrukce z potahu nep?kn? vylezly nad okolní polystyrenovou plochu, i kdy? p?vodn? byly pe?liv? zabrou?eny do roviny. No a p?ed pota?ením modelu vybrou?eného z extrudovaného polystyrenu je je?t? vhodné jej jednou nat?ít ?ed?ným disperzním lepidlem, u konstrukce z pronových desek to není nutné.

Jak u? jsem zmínil, lepíme ?ed?ným disperzním lepidlem, pásy potahového papíru p?ilo?íme a zvn?j?ku p?et?eme. Papír vlhkostí povolí a stane se tvárn?j?ím, ?ím? celkem p?kn? p?ilne i k nerozvinutelným plochám. Tady je v?ak kámen úrazu - b?hem vysychání se papír zase smr?tí a hrozí deformace pota?ených ?ástí, hlavn? k?ídel a kormidel. Proto je pot?eba je potahovat z obou stran zaráz (nenechat papír se smr?tit) a nechat vysychat zav??ené ve volném prostoru nebo v ?ablon?. Po d?kladném vyschnutí opatrn? celý povrch p?ebrousíme opravdu hodn? jemným smirkovým papírem, vlastn? jej jen tak p?ehladíme, p?et?eme op?t ?ed?ným disperzním lepidlem a zase necháme vyschnout. Tento postup opakujeme tak dvakrát t?ikrát. V této poslední fázi v?t?inou hlídám zkroucení kritických ?ástí tak ?e je p?i vysychání dr?ím v ruce a p?ípadn? nakrucuji negativy na k?ídlech a kontroluji nezborcenost kormidel. Ideální k tomu je n?jaký mén? náro?ný film v televizi, sedím, koukám se a dr?ím p?íslu?nou ?ást za ob?asného zkontrolování jakou má snahu se deformovat.

Výsledkem by m?l být hladký neprody?ný potah, který nejen konstrukci nále?it? zpevní, ale do zna?né míry ji chrání proti jinak destruktivnímu p?sobení acetonu, tak?e v následujících fázích povrchové úpravy lze takový model bez obav, ale s odpovídající opatrností, nast?íkat b??nými acetonovými barvami a poté i lesklým lakem. Navíc povch modelu je jednolitý a hladký, na rozdíl od v?ech ostatních pokus? o povrchovou úpravu nepota?ených polystyrenových model? jejich nát?rem r?znými latexovými barvami a já nevím ?ím v?ím je?t?.

Na záv?r jedno doporu?ení - p?i pou?ití kombinované konstrukce modelu (t?eba polystyrenový trup a konstruk?ní balzová k?ídla a kormidla - dosti ?astá varianta kopírující konstrukci skute?né p?edlohy) je t?eba a? do jisté fáze ponechat tyto díly s rozdílnou technologií konstrukce odd?len?. A to proto, ?e konstruk?ní ?ásti potahujeme a hlavn? vypínáme acetonovým lakem, co? by sousedící polystyrenové ?ásti rozhodn? ve zdraví nep?estály. A to ani kdyby u? byly pota?eny papírem, proto?e je podstatný rozdíl mezi opatrným st?íkaním barvy a laku, p?ed kterými potah polystyrén spolehliv? ochrání, a hojným natíráním laku ?t?tcem kdy u? jen intenzivní výpary by si na okolním polystyrenu zgustly.