F4IN 2012 - 24.6.2012, Pelhřimov

Prolog: Od té doby, co nám zrušili Teplický stadion, se tradiční soutěž halových maket koná vždy na jiném místě. Letos to bylo v Pelhřimově, Kladenská hala totiž hrozila rekonstrukcí, ale hlavně jsme chtěli soutěž přesunout blíže k Brnu, v dobré víře, že se tak soutěž stane dostupnější i pro Moraváky.

Ještě než začnu popisem samotné soutěže, nemohu pominout sobotní setkání na chalupě pod Křemešníkem, které připravil jeden ze spoluorganizátorů – Vláďa Vaněk, známý to vyznavač maket na pohon CO2. Pro Roberta, Michala a mne to bylo fatální setkání, na té chalupě se prolnuly dva časy – minulost s přítomností. Symbolicky to v podvečerním „oleji“ vyjadřovaly lety Michalova Siemense E.I na G-43T a Vláďova Šmolíka Š-3 na Modelu CO2. Zatímco Michalův Siemens byl čerstvě zalétaný, Vláďův Šmolík byl uložen do krabice před cca 20-ti lety a byl by tam i zůstal, kdyby zlatavý mok, Michalův Siemens a Robertova prořízlá ústa nevyhecovala Vláďu k činu. Jak je psáno ve Stopařově průvodci po galaxii: „… takové věci se ve vesmíru dějí neustále…“ . Víc asi nemá smysl dál popisovat, koukněte se na toto video.

Nedělní soutěž (24. 6. 2012): začala v 9hod tréninkem a soutěží házedel F1N, kterou vyhrál Michal Křepelka, druhý se umístil Miloš Hýl a za ním skončil Dušan Garba. Zkušený tým bodovačů mezitím hodnotil soutěžní modely. Od cca 12hod probíhaly soutěžní lety oříšků a pistacií. Poté následovaly makety na gumu – F4D, za nimi hned makety na CO2 a elektro, RC-min a soutěžní maratón dolétávali opozdilci s oříšky a pistacii. Následoval úprk v podobě balení, vyhlášení výsledků a předání cen. Tonda Alfery ještě stihl seznámit účastníky s úvahou týkající se úpravy pravidel dvacetinek, následovala krátká diskuse a hurá domů.

Modeláři a modely: Vyjádřeno metaforou, se na soutěži sešlo „sedm statečných“ českého halového minimaketářství. Nebojte, bylo nás víc než sedm – asi tak o čtyři víc. To není postesk, ale radostné zjištění, že o akci tohoto typu je zájem, i když jde o velmi skalní jedince, kteří se se sveřepostí sobě vlastní, setkávají rok co rok... Velmi příjemné bylo vidět v hale diváky z řad modelářů.

Na soutěži se objevily nové modely, kterým vévodily zejména tyto: Jardův lehounký, detailně postavený oříšek Z-37A, Robertův Fairey Flycatcher na G-43 ve velikosti peanut a Michalův Siemens E.I na G-43T ve velikosti 1/20. Všechny tyto modely reprezentují současnou špičku a vynikají výjimečnou vyvážeností mezi maketovostí a létavostí. Honzův Saiman 200 předváděl zkušené mazácké lety, totéž platilo i pro jeho oříška stejného typu. Martinův oříšek Siemens E.I s dobrou statikou bude ještě chtít vyladit let. Robert také přivezl pětimotoráka Tupoleva 14 a zaletěl s ním 22s, klobouk dolů. Na Michalově Dewoitine D.7 je pěkně vidět, jak čistá stavba a povrchová úprava dokáže zvednout jinak jednoduchý model. Dobrá inspirace pro ty, kdo chtějí věnovat stavbě modelu pár hodin. Starší modely dělaly svým majitelům převážně radost, jak je vidět i na výsledkové listině oříšků. Určitě musím zmínit Pavlovu Sopwith Baby, která mohla směle soutěžit v F4D, určitě by skončila na bedně. Takto skončila na bedně oříšků, stejně jako loni. Stálo za to také vidět parádní let Robertova trojmotorového oříška Fokkera F.VII. Modely Tondy Alferyho všechny lety uskutečnily v hektickém tempu, daném vytížeností majitele, přesto si své místo na bedně vylétaly. Podobně spolehlivě létají modely Martina Hartla, jeho Farman – letěl, tuším, přes 80s. Bücker 133 Jungmeister zraje jako víno. Adamův Bücker 131 Jungmann nejspíš zaletěl nejdelší čas soutěže (na moji gumu ☺). Petr Mikulášek přivezl modely, které znáte z Modeláře, určitě si vybavíte Martinsyde F4 Buzzard – vypadá pořád dobře, či Dalotela. Mně nejvíc učarovala jeho Praga BH-111. Přesně takové modely jsou na F4IN potřeba, v krabicích na půdách je jich jistě ukryto více. Dušan s Milošem jsou neúnavní dříči, ale jejich starší modely by chtěly upgrade, necháme se překvapit v dalším ročníku. Modely Michala Křepelky jsou nepřehlédnutelné fajnovou povrchovou úpravou a vyladěným letovým projevem. Jeho doménou jsou CO2 kategorie, soutěž maket na gumu vyhrál s povedeným Nieuportem. Adam sklízel obdiv za to, jak vyladil svého Vindicatora do haly, která byla přeci jen menší než je stadion, kam se vejde bez problémů. Robertův Fairey Flycatcher velikosti peanut, avšak soutěžící v kategorii F4E, ukazuje možnou cestu použitelnou v našich halách. Než se přiblíží doba, kdy bude tolik soutěžících či platících diváků, že si budeme moci dovolit halu o rozměrech 50 x 50m, je schůdné stavět vymazlené modely o velikosti peanut, či okolo 400mm. Kategorie maket (F4D, F4E) je pak možné trénovat i v menších halách, které jsou snadněji dostupné. Co říci k pistáciím? Výsledky jsou v tabulce, netřeba komentáře… počkáme si, až Robert postaví nějakého pětimotoráka i pro tuto kategorii a bude vymalováno. Poslední zmínka patří kategorii RC-min, jíž jednoznačně vévodil Pavel Stráník. Jak počtem modelů, tak hlavně letovým projevem. Perfektní Aero A-14 ještě určitě uvidíme v akci. Honza s Tiger Mothem létal zkušeně, můj dvacetinkový RC Farman potřebuje jistější pilotovu ruku.

A pro doplnění ještě pár odkazů na videa. Jednak videa z letové části soutěže modelů kategorií F4D a F4E a pak dvě videa Z-37 Čmelák Jaromíra Hendricha - video 1 a video 2

Závěrem patří vyjádření díků bodovačům, kteří odvedli perfektní práci a za včasné zpracování výsledků patří velký dík Vláďovi Alferymu a jeho bratru Jirkovi. Dále Vladimíru Vaňkovi, který zajistil halu a organizátorům - Martinu Hukovi a Robertu Pajasovi.

Úplně poslední poděkování patří sponzorům: SFA-models.com, Štefanovi Gašparínovi, A. Alferymu, V. Alferymu a J. Drážkovi.

[Martin Huk]

Výsledková listina všech kategorií ve formátu PDF (50kB)