Mělník 2016 - 12.6.2016, Hokejová hala, Mělník

Nepočetné startovní pole

Totální nezájem na fóru minimaket před soutěží nevěstil nic dobrého. Přesto jsem doufal, že si někdo přijede alespoň zalétat, když už ne soutěžit. Bohužel naplnily se nejčernější předzvěsti. Na soutěž dorazili dva hlavní pořadatelé, tedy já a Adam Jeník. Toho doprovázel táta a dva synové, rovněž jeho věrný kamarád Viktor Lukáč. Výpravu ze Severní Moravy doplnil Miloš Hýl, s házedly pak Josef Žídek a Rostislav Sýkora, po sobotním náročném létání už jen jako divák Petr Rubeš. Další účastník sobotního MR Jan Klik z MK Stod si přišel zalétat s házedlem i v neděli. Když jsem spolu s Pepou Kubešem ráno v 8:00 otvírali halu a pak do 8:40 čekali na "výpravu" z Prahy, bylo mi dost smutno a trochu za minimaketáře trapně. Ale holt taková je doba a taková je realita.

Bedna Pepy Žídka s házedly severomoravské výpravy

Poté, co se ve vchodu objevil Adam Jeník s rodinou a s Viktorem Lukáčem, už to bylo přece jen o něco veselejší. Ještě na poslední chvíli před soutěží Adam "spíchnul" dvě házedla z polských polotovarů, takže jsme se hned po příjezdu pustili do jejich zalétávání. Přes některé konstrukční nedostatky, pramenící z nezkušenosti s touto kategorií, byla obě házedla celkem letuschopná. Po záletu modelů pak bylo potřeba naučit s nimi házet jak Adama otce, tak Adama syna. Kupodivu se to podařilo bez totálního zničení obou modelů. A to si to s nimi zkoušel i nejmladší z rodu Jeníků - Filip. Asi v 10 hodin jsme provedli nástup a ujasnili si časový plán soutěže. Vzhledem k počtu účastníků jsme se doholi na letovém plánu - 10:00 - 12:00 F1N, 12:00 - 14:30 oříšky a pistácia. Většina soutěžících v kategorii F1N absolvovala i MR v sobotu. Nutno dodat, že hlavně na nás z Moravy se už projevila trochu únava. Soutěžně létat dva dny za sebou jsme si už trochu odvykli. Speciálně kamarádi od Opavy, kteří se pustili do házedel téměř po 20 letech. Vyjímkou byl Pepa Žídek, který zalétal v průměru o 2 sec. lépe, než v sobotu. Kdo si to jednou vyzkoušel, ví že to není zase tak málo. V konečném pořadí na třetím místě skončil Adam Jeník, druhé místo obsadil Pepa Žídek, první jsem pak byl já. Mezi žáky Adam Jeník junior porazil celkem pochopitelně mladšího brášku Filipa. Ovšem na to, že oba létali poprvé, zvládli svůj debut na jedničku. Podrobnosti najdete ve výsledkové listině.

Start Oeffagu H Dušana Garby

V kategorii oříšků se sešlo 7 modelů. Jedinou novinkou byl Oeffag type H, který jsem získal z pozůstalosti Štefana Gašparína, stavitel je patrně Michal Králík. Ostatní, většinou už letité modely, byly už na loňské soutěži. Proto jsme bodování převzali z loňska a Adam "objektivně" dobodoval jen Oeffaga. Koncepce tohoto modelu byla kdysi velmi úspěšná, přes odpor mnoha maketářů. Model je totiž oproti předloze doplněn "motorstickem", který výrazně mění charakteristiky modelu. Kromě výrazného prodloužení gumového svazku posouvá těžiště dopředu, takže není problém s dovažováním. V letu je pak model obdivuhodně stabilní. Když jsem si model po loňském Pelhřimově přivezl domů, byl jsem překvapen jak je lehoučký. Prázdná váha 7,5g. Můj stařičký Farman F 450 má 8g a to má jen jedno křídlo. Pravda, příprava na MR v kategorii házedel mi zabrala veškerý čas před soutěží, takže Oeffag jsem plánoval "jen tak zkusit" a doma jsem vyrobil jen onen motorstick. Přípravu gumy a zalétání modelu jsem nechal až na místo soutěže. Trochu jsem se obával záletu na tvrdé podlaze, ale jak se ukázalo, zbytečně.

Hned od začátku létání vzduch v hale úspěšně brázdil Viktor Lukáč s Piperem, který dle svých slov, v soutěži dosáhl jeho nejlepšího výkonu 49 sec. Adam se svým Bü-131 vymetal všechny kouty haly. Model měl občas problém patrně s uzly na gumě či s turbulencí, a tak nečekaně měnil směr z ustálené zatáčky. Někdy to bylo bez následků, někdy potkal středovou konstrukci s reproduktory, která byla oproti loňsku sice zeštíhlená, nicméně i tak překážela. Miloš Hýl létal opět s Rackem R-7 a jak se ukázalo, už by to chtělo něco nového. Nejlepší let 34 sec. je v tak obrovské hale přece jen trochu málo. V konečném součtu obsadil čvtrté místo. Třetí místo obsadil Viktor s Bü-131 s nejlepším časem 58 sec. Adam zapsal nejlepší let 84 sec. a obsadil druhé místo. Já s Farmanem F.450 jsem letěl sice 86 sec., ale to by na vítězství nestačilo. Překvapivě se však prosadil Oeffag - původní majitel jej zalétal skvěle, a tak mně jen stačilo najít tu správnou gumu. I to někdy nebývá jednoduché, ale já měl celkem šťastnou ruku a tak model po jednom zkušebním letu doletěl už soutěžně skoro až pod strop. Nejlepší let 48 sec. ohromil skoro všechny přítomné. Díky velkému nadhodnocení i přes penalizaci za motorstick model obsadil první místo. V žácích jsme odměnili jediného účastníka Adama Jeníka mladšího, který létal s Fokkerem D VII., nejlepší čas 42 sec.

V pistáciích jsme soutěžili jen Adam a já. Adamův maličký Bü-131 připomínal stihačku, létal výrazně rychleji než jeho větší bratr. Taky kolize se stropem či středovou konstrukcí měla mnohem větší následky. Nicméně nejlepší let 45 sec. nebyl zase tak špatný. To moje výkony za moc nestály. Malý Farman po přestavení vrtule odmítal letět zcela, Fike E sice letěl, ale za moc to taky nestálo. I já budu muset postavit něco nového a hlavně létajícího.

Předání cen

Po krátké přestávce se zpracováním těch pár výsledků jsme si rozdali diplomy a ceny. Diplomy dodal Viktor, něco nám věnoval Pepa Kubeš z redakce Volného letu, něco zbylo mně ze sponzorského daru Small Flying Aeroplanes, čímž sponzorům za všechny děkuji. Popřáli jsem si šťastnou cestu domů a spokojeně se rozjeli ke svým rodinám. Tak co ostatní? Mám napřesrok vůbec něco organizovat?

[Dušan Garba]