8.ročník Memoriálu Jiřího Merty se jako každý rok konal koncem měsíce srpna. Na organizátora Jirku Doležela dolehla změna v režimu používání letištní plochy která zapříčinila to, že jarní soutěž, která má snad odnepaměti svůj termín koncem května, se letos uskutečnit nemohla a pro příště tomu asi nebude jinak. Touto změnou je prohlášení medláneckého letiště a přilehlého travnatého areálu za přírodní památku. O to se zasloužila syslí komunita, která tento prostor obývá, daří se jí zde a svými početnými norami nám znesnadnuje běhání po ploše za modely. Což o sysly, ti zde jsou již několik desetiletí, ale právě někdy počátkem roku si toho všiml jakýsi agilní ochranář z Agentury ochrany přírody a hromadné akce v tomto prostoru byly omezeny, ve velkém časovém úseku přímo znemožněny. No a to se dotýká taky našich soutěží. Docela komická mi v této souvislosti přijde vzpomínka, jak jsme se ze syslí přítomnosti ještě na přelomu tisíciletí radovali, že tito dnes chránění, dříve nevítaní, škůdci zamezí likvidci plochy medláneckého letiště a její uchvácení developery. No a teď je vše jinak. Takže Jirka akci vykomunikoval a ta se s jistými restrikcemi co do počtu na plochu vpuštěných vozidel mohla uskutečnit. Všechny zúčastněné pak navíc nemile překvapilo počasí, které na obloze sice vykouzlilo nádherné řady kumulů, ale s nimi bohužel přišel i opravdu velice silný vítr, tak silný a vytrvalý, že letištní pytel byl po celý den ve vodorovné poloze. Aby toho nebylo dost, přidala se i docela nepříjemná krátká deštová přeháňka a k tomu travní porost po suchém a horkém létě rozhodně neměl kýženou výšku.
Ráno se tedy U křivé vrtule sešla desítka soutěžících s modely kategorií M-min, M-min II.WW, M-CO2/el, Schneider Cup a s historickými modely kategorií BV a BV-min. K tomu je třeba připočítat i skupinu nesoutěžících bodovačů, časoměřičů, fotografů a několika návštěvníků. Takže účast tím nakonec byla docela slušná, alespoň na stávající poměry. Bodování proběhlo v již standardním režimu tří bodujících dvojic a k polednímu bylo vše hotovo. Jelikož to byla vlastně první letošní soutěž, tak novinek zase tak moc nebylo - Michal Křepelka přivezl Avii Av-156 a Radek Čechlovský Vultee XP-54, jehož stavbu jsme průběžně sledovali na sociálních sítích a na model na živo jsme se všichni těšili. Oba jmenovaní však celkem rozumně s novými a ještě ne zcela zalétanými modely v panujícím počasí raději nelétali.
Při vší smůle foukalo naštěstí od severozápadu, což sice bylo trochu napříč letištní plochou, ale rozhodně to bylo mnohem lepší než kdyby tento vítr směřoval od jihu, jak se taky stává, a za nedalekými kopci by způsoboval problematickou turbulenci. Po přesunu na startoviště byla soutěž zahájena Memoriálem Jiřího Merty. Tentokrát bez společného vzletu, to by mohlo být pro některé historické a vzácné modely fatální, ale jen nástupem a statickým pózováním s modely pro fotografy. Následovalo rozlétávání Schneider Cupu, to již bylo naostro. Ono těch fly-off startů nebylo zase tak moc, soutěžící byli jen čtyři. V prním kole přistál překvapivě chvíli po vzletu Dušan Garba s Pegnou a Tonda Křižka svého Tabloida při přistání poškodil, takže druhé kolo bylo současně finálem a v něm o nějakou tu vteřinu déle vydrželo ve vzduchu chaoticky se ve větru zmítající pistácio REP Jirky Doležela před Pegnou Luboše Koutného.
Pak už probíhala soutěž zcela stadardně. Moc letů ale k vidění nebylo, většinou se všichni omezili jen na lety soutěžní bez nějakého tréningu a zkoušení. Kdo neměl pořádně zalétáno tak štěstí ani moc nepokoušel a asi dobře udělal. To je ostatně celkem dobře patrné z výsledkových listin. Ti co se odhodlali k soutěžnímu letu si tím zajistili i nějaké to medailové pořadí. Snad jedinou výjimkou byl Adam Resler, který s Hansou-Brandenburg C.I předvedl řadu pěkných letů, ovšem soutěžní z nich byl jen jeden a tak skončil čtvrtý. Překvapil Mirek Kuba, který s letitým, ale opravdu hodně letitým, lehoučkým Canardem ve větru zalétal nečekaně dobře a skončil v minimaketách druhý, za což může nejen nízká statika Canarda ale i lepší letové časy Kawasaki Ki-61 Dušana Garby, kterému se povedl obzvláště druhý soutěžní let. V kategorii druhoválečných minimaket si vítězství nenechal ujít Tonda Alfery se Spitfirem Mk.IXc, když hned prvním letem zaletěl maximum, jediné tohoto dne. Jirka Doležel odvážně dal dva lety s dvoumotorovým Vickersem, ale na Tondu to nestačilo. Třetí skončil dvěma ani ne půlminutovými lety Dušan Garba s Kokusai Ta-Go a potvrdil že hezké modely i hezky létají - což ovšem není tento případ, Ta-Go je k pohledání škaredá předloha, ač pěkně postavená, takže toto pravidlo platí i obráceně. V kategorii M-el/CO2 celkem čile létal Michal Křepelka s Hansou-Brandenburg D.I a i když se ke kýžené minutě moc nepřiblížil, na vítězství to stačilo. Druhý Jirka Doležel s Pfalzem letěl ještě o vteřinu méně. Další kategorie, a to historiků, pronásledovala smůla. Model BV Dušana Garby uletěl a Vlastík Šimek svůj BV-min rozbil když jej po vzletu sfoukl vítr.
Celá akce byla jako obvykle zakončena vyhlášením výsledků U křivé vrtule. Tonda Alfery získal již ani nevím pokolikáté putovní trofej Memoriálu Jiřího Merty a tím bylo pro letošek na Medlánkách dosoutěženo. Proběhla debata o tom jak dál s termíny soutěží, když teď je na Medlánkách pořádání soutěží v jarním termínu více než problematické a tak se skoro všechny minimaketářské soutěže zkoncentrovaly do několika podzimních týdnů. Ale to se jistě ještě probere na následujících dvou letošních akcích v Trnávce a Hluku a jistě to bude i tématem na DF a sociálních sítích.
Letových fotek jsem moc neudělal, jednak se létalo spíš méně než více a pak jsem fotil na mobil a tam je úspěšnost pěkného letového záběru tristní. Ale na ploše byli naštěstí i onačejší fotografové, mnohem víc fotek z letové části soutěže, navíc v nesrovnatelné kvalitě, nabízí ve svém fotoalbu Franta Brablc
[Pavel Stráník]
Výsledková listina soutěže druhoválečných dvacetinek o putovní Pohár Jiřího Merty
Výsledková listina kategorie M-min
Výsledková listina kategorie M-CO2/el létané na délku letu 60s