Halové modely Hluk 4. a 5.4.2025

Zahajovací nástup soutěžících

Stojánka modelů Michala Křepelky, v popředí nový červený Farman F 450

Soutěž byla zahájena cca v 17:40 ředitelem soutěže Tondou Alfery. Ten dal demokraticky hlasovat, zda se bude bodovat, či nikoli. Kupodivu většina byla pro létání bez bodování. Tonda tak dostál svému varování a obě maketářské soutěže se létaly bez jakéhokoli nadhodnocení. Kategorie se létaly tradiční, tedy halová házedla F1N, vetrůňky 500 mm vlekané na silonu, halová házedla F1N ze stavebnic Mariusze Wrony - Wrona Cup, NoCal - polomakety s plochým trupem dle pravidel BFMA, makety M-oř a M-pist bez statiky.

Po úvodním "ceremoniálu" se někteří vydali na večeři, ti co zbyli v hale hlídali a zalétávali. Po návratu z večeře se všichni, kteří přivezli nové modely, pustili do intenzívního zalétávání a ladění. Pavel Stráník ladil zářivě červený PIK-21, Mirek Kuba naopak jen s "Old school" potahem, tedy tištěným na tiskárně u svého BEDE BD-4. Martin Huk s jindy létavým Letovem Š-39 dost zápasil. Zvětšoval, či zmenšoval zatáčku, měnil gumičky, ale pořád to nebylo ono. Nakonec zasedl ke stolu a jal se dokončovat plovákový Morane-Saulnier hydro-monoplane. Michal Křepelka u létavého oříška Farman F-450 hledal jen optimální pohon, tedy správnou gumu. To s krásným pistáciem Sperry Messenger to bylo mnohem složitější a Michal pak do soutěže nasadil raději jiný stroj. Zalétat potřeboval i Michalův nový NoCal Farman F-450. Život jeho létavého Piper Pa-22 Tri-Pacer ukončil prý prasklý svazek. I Dušan Garba, který postavil model Supermarine Spitfire PR.Mk.XIVe s podobnými proporcemi jako úspěšná Cessna 195 Turbo, musel vynaložit spoustu úsilí, aby pro změnu dolnoplošný model přesvědčil k uspořádanému letu. To Jirka Doležel jen ladil NoCal Vought OS2U Kingfisher na co nejvyšší výkony, pokud možno bez kolize se stropem. Malou tragédií skončil rutinní tréninkový let oříška Farman F-450 Dušana Garby. Ten to poněkud přehnal s počtem otáček a model po nárazu do stropu a následném pádu si při nárazu do stolu zcela očesal vrtuli. Majitel se ji sice pokusil slepit, ale evidentně ne dobře. Model už pak letět, přesněji stoupat, odmítal. Jirka Tamfal zkoušel zalétnou oba své nové dvouplošníky. S Nieuportem byl jakž takž úspěšný, zálet těžšího Aviatik Berg nechal raději na později, kdy bude venku vysoká tráva. Dušan Miklovič s Bücker Bü-133 létal hezky, i on se soustředil na volbu optimálního gumového svazku. Ivan Horníček přivezl další veledílo, třímotorový dvoutrupý a ještě s gondolou - Caproni Ca.3. Při záletu Ivan odhalil pružící táhla, tak raději nepokoušel osud a létal se starším modelem.

Vought OS2U Kingfisher Jirky Doležela, zde kategorie No Cal

Sobotní program už byl řízený. Do 10:00 se ještě zalétávalo, pak vypuklo soutěžní klání. Nejdříve přišly na řadu nemaketové kategorie. Jako první halová házedla F1N. Soutěžilo sedm vrhačů. Průběh víceméně očekávaný, snad jen trochu překvapení - na třetím místě Iveta Hůlová. Zvítězil Dušan Garba před Michalem Křepelkou, oba překonali 100 sekundovou hranici. Dušan Miklovič se soutěží doslova protrápil. Následovala pauza na oběd. Po něm se odlétaly větrůňky, kde soutěžili pouze tři vlekaři, protože Dušan Miklovič zapomněl model doma. I zde zvítězil Dušan Garba s LF-109 Pionýr (poněkud upraveným dle pana Šorela a jeho vystřihovánky v ABC). Druhý skončil Mirek Kuba s F.V.A.2 Blue Mans. Jeho model je zvláštní tím, že narozdíl od jiných jej vybavil trhačkou. Tedy, že model při startu má směrovku nastavenou na rovný let, po odepnutí z vlečného "lana" gumička nastaví směrovku na kroužení. U tak malého modelu poněkud atypické, většina používá tzv. boční háček. Jeho asymetrické upevnění způsobí, že model je po startu vykloněn na vnější stranu zatáčky a postupně se přibližuje ose. Ideálně na vrcholu dráhy a nad hlavou vlekaře je model vypnut, přičemž rychlost při vypnutí by měla být totožná s rychlostí v kluzu. Pak model bez zhoupnutí pokračuje už v úseku měřené délky letu. Jako vše, i tento druh startu vyžaduje jisté zkušenosti a ideálně i trénink. O tom se přesvědčil Martin Huk na podzimní soutěži vloni. Na třetím místě skončil Jirka Tamfal se Zlín Z-24 Krajánek. Po vetrůňkách přišly konečně na řadu maketářské kategorie. Létaly se souběžně M-oř, M-pist a No Cal. Díky v pátek odsouhlasenému způsobu soutěžení byl hlavním favoritem kategorie M-oř Mirek Kuba. Jeho super lehoučký Sky-Rider umí létat 90 sekund, což byl výkon o třetinu lepší než zbytek soutěžního pole. Pořadí na dalších místech ale zůstalo otevřené. Druhé místo nakonec obsadil a létavost této předlohy potvrdil Michal Křepelka s Farman F-450. I jeho druhý model by stačil na druhé místo - už postarší Dewoitine D-7. Těsně pod minutu zaletěl i Jirka Pavlíček s Pottier PT 100 a obsadil třetí místo. Pořadí na 4.-8. místě pak dělily jen vteřiny. Letov Š-39 Martina Huka, jindy velmi létavý, tentokrát uzavíral startovní pole a Martin tak zachraňoval pověst s čerstvě dokončeným Morane-Saulnier hydro-monoplane. V kategorii M-pist potvrdil pověst české jedničky (možná nejenom české) Jirka Doležel. Oba jeho modely - Vought OS2U Kingfisher a Spitfire Mk.IX létaly skvěle a ač dolnoplošníky, překonaly časem létavé Fike model E. Ty byly v soutěži tři, nejlepšího času dosáhl model Martina Huka a obsadil druhé místo. Třetí místo obsadil rovněž s Fike E Dušan Garba, ač letový projev jeho modelu oku příliš nelahodil. Tak trochu paradoxem je, že při počtu šesti startujících se i další předloha vyskytla ve dvojím provedení - Kokusai Ta-Go. Bohužel výkony oba modely příliš nepřesvědčily. V kategorii No Cal to byl tentokrát tuhý boj. Jirka Doležel zalétal loni poněkud vzdorující Vought OS2U Kingfisher a předváděl krásné pomalé lety kolem 2,5 minuty. Velká vrtule od Ikary se vytáčí opravdu pomalu a pokud se podaří seřídit model do stabilní zatáčky, zpravidla jsou lety velmi dlouhé. Jen o fous slabší byly výkony jeho druhého modelu Cessna 195 Turbo. Nicméně nakonec to nestačilo na druhou Cessnu Dušana Garby, který téměř atakoval tříminutovou hranici a vyhrál. Nakonec přinutil k letu i dost vzdorující Supermarine Spitfire PR.Mk.XIVe, ale ten na nejlepší nestačil. Třetí místo s taky velmi slušnými časy obsadil Michal Křepelka s Farman F-450. SBD-5 Dauntless Jirky Tamfala se tentokrát moc předvést nestačil, protože majitel trhal jeden svazek za druhým a otráveně ukončil lety po jediném zapsaném čase. Soutěžní klání bylo proloženo lety RC minimaket Ivana Horníčka, Pavla Stráníka a Vládi Alfery. Bohužel letů Tondy Alfery s jeho krásnou Cesnou Bird Dog jsme se nedočkali, protože mu někdo během obědové pauzy amputoval část směrovky. Bohužel viníka jsme při tom nepřistihli. Protože se při soutěži nedostalo na všechny modely, bylo je možné vidět alespoň na výstavce, nebo při létání mimo soutěž. Poslední soutěžní kategorií byl Wrona Cup F1N. Tady si poněkud spravil chuť Dušan Miklovič, který s Wronou létal vysoko a dlouho. Po zásluze vyhrál. Nicméně nejlepší čas soutěže zapsala Iveta Hůlová - 37,0 sec. Některé její starty byly opravdu těsně pod stropní panely. Trochu doplatila na fakt, že bez tréninku je každý její start trochu náhoda a tak na podlahu přistávala sporadicky. Díky tomu na ni zbylo třetí místo, když ji vyrovnanými lety přeskočil Michal Křepelka - o 0,3 sec. I tak byly celkové časy velmi pěkné, ještě čtvrtý v pořadí dosáhl celkového času 100,0 sec.