Možná to v pravidlech je (teď si z hlavy nevzpomenu), ale určitě bych omezil možnost používat gyra.
Ve Vídni jsem si to uvědomil u jednoho stánku s mikromodely, které by v běžných rukou v této velikosti jen těžko létaly.
A v soutěži jde i o hodnocení letového projevu.
Co se týká statického bodování kupovaných / stavěných minimaket, jsem také pro určité rozlišení snahy o vlastní stavbu.
Pavel tady kdysi psal o tom, že některé stavebnice dají více práce na úpravách (ale většinou dobrovolných
) než při stavbě "od nuly".
Nicméně si myslím, že i tak má soutěžící na začátku letuschopný polotovar, který "jen" doladí, doplní, vyšperkuje, změní zbarvení a pod.
I v případě větší konverze zůstává jakési víceméně původní torzo.
A při stavbě "od nuly" je nutno vynaložit prakticky stejný objem prací + vlastní návrh příprava, základní stavba a pod. a pak se teprve lze dostat na úroveň právě koupeného hotového modelu či polostavebnice.
Čili jistou bonifikaci, motivaci či ocenění tvořivého ducha bych uvítal.
Omezení měřítkem, hmotností (třeba k počtu motorů) či velikostí se tu již kdysi probíralo, ještě na starém fóru.
Ale zatím to tak palčivé není, ač již dnes je jasné, že co se týká letových vlastností budou ve středu zájmu spíš stíhačky WWII a jiné předlohy podobné koncepce.
Ale to je spíš otázka na letových koeficientů či jiné motivace pro stavbu jiných složitějších, ale zajímavějších a neohleděných či nevšedních předloh.
V určitém měřítku je to vidět na volných minimaketách - složitost je fajn, ale většinou je jednoduchost spolehlivější....
Tím mám na mysli outdoorové soutěže.
Myslím však, že v téhle chvíli, kdy je na "startovní lajně" jen pár modelů není akutní.